Karpaty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobné vesmes značka: editace z Vizuálního editoru |
první várka úprav dle rec. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 25:
'''Karpaty''' jsou rozsáhlé [[pásmové pohoří|pásmové]] [[pohoří]] ve střední a východní [[Evropa|Evropě]], součást [[Alpsko-himálajský systém|alpsko-himálajského]] geologického systému. Vznikly v průběhu mladších [[třetihory|třetihor]], patří tedy k nejmladším evropským pohořím. Zasahují na území [[Rakousko|Rakouska]], [[Česko|Česka]], [[Slovensko|Slovenska]], [[Maďarsko|Maďarska]], [[Polsko|Polska]], [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Rumunsko|Rumunska]] a [[Srbsko|Srbska]]. Na severozápadě navazují na [[Alpy]] ([[Weinviertler Hügelland]] na [[Vídeňský les]], hranicí je [[Dunaj]]). Na jihovýchodě, ve východním Srbsku, přecházejí v [[Balkanidy]]. Není zde ostrá geologická hranice a geografické prameny se různí: hranice se vede buď po linii [[Stalać]] – [[Sokobanja]] – [[Knjaževac]] (masívy [[Ozren]] i [[Devica]] by pak už patřily pod Balkán), nebo o něco jižněji údolími řek [[Nišava]] a [[Beli Timok]] (v tom případě by Ozren i Devica patřily pod Karpaty). Údolí řeky [[Velika Morava]] (popř. její zdrojnice [[Južna Morava]]) odděluje Karpaty od [[Dinárské hory|Dinárských hor]].
| titul = Carpathian Mountains {{!}} mountains, Europe
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| url = https://www.britannica.com/place/Carpathian-Mountains
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-05-05
}}</ref> Nejvyšší částí Karpat jsou [[Vysoké Tatry]], jejichž nejvyšší hora [[Gerlachovský štít]] (2 655 m n. m.) je zároveň nejvyšším vrcholem Karpat.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = KARPATY.net - Karpaty, popis oblasti a obecné informace
| periodikum = www.karpaty.net
Řádek 38 ⟶ 44:
Název celého pohoří se připomíná již u [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaia]] ve 2. stol. n. l. jako ''Karpates oros'' „pohoří Karpaty“. Název je starobylého, předkeltského (asi [[Trákové|tráckého]]) původu. Spojuje se s praevropským základem ''karp-'' („kámen, skála, útes či strž)“, který má paralelu v dnešním albánském ''karpë'' („skála, kamení“) a v řadě pomístních názvů od severního Španělska a jihovýchodní Francie až po Balkán.
== Geografické vymezení ==
Existují různá geografická vymezení Karpat, která se liší například podle toho, zda srbské pokračování masivu ještě považovat za součást Karpat, či nikoli. Po geologické stránce je hranicí Karpat na západě zhruba průtok Dunaje [[Vídeňská pánev|Vídeňskou pánví]] a oblastí mezi Hainburskými vrchy (Karpaty) a [[Litavské vrchy|Litavskými vrchy]] (Alpy). Na jihu se jako hranice uvádí údolí řeky [[Timok]] v Srbsku. Ze západu, severu a východu je pohoří obklopeno pásem tzv. vněkarpatských sníženin, které je oddělují od sousedních horských celků. Prameny se nicméně různí a přesné hranice jsou v literatuře diskutovány; v tomto článku bude pracováno s právě podaným vymezením prostoru.<ref name=":8" />
== Geologie ==
Řádek 93 ⟶ 102:
Dle [[geomorfologie|geomorfologického dělení]] jsou [[Dělení Karpat|Karpaty]] [[geomorfologický subsystém|geomorfologickým subsystémem]] [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]. Tradičně se v české literatuře dělí na tři [[geomorfologická provincie|geomorfologické provincie]] – [[Západní Karpaty|Západní]], [[Východní Karpaty|Východní]] a [[Jižní Karpaty]] (včetně Apusenského křídla); dělení se však v jednotlivých zdrojích a zemích značně liší.<ref name=":4" />
Hranici mezi Západními a Východními Karpaty tvoří [[Kurovské sedlo]] (též Tyličské
Hlavní části Karpat a jejich nejvyšší vrcholy jsou následující (číslování odpovídá mapě vpravo):
#[[Vnější Západní Karpaty]] ([[Babia hora|Babia góra]] v Polsku, 1 725 m n. m.)
Řádek 104 ⟶ 113:
#[[Rumunské Západní Karpaty]] ([[Cucurbăta Mare]], 1 849 m n. m.)
#[[Transylvánská vysočina]] (nejvyšší vrcholy ojediněle kolem 800 m n. m.)
#[[Srbské Karpaty]] – někdy nebývají považovány za součást Karpat
Pohoří po obvodu obklopují [[Vněkarpatské sníženiny]].
Řádek 173 ⟶ 182:
[[Soubor:Lacul Bucura, Lacul Ana a Lacul Bucurelu.jpg|náhled|Jezero [[Bucura]] v pohoří [[Retezat]], Rumunsko|alt=Ledovcové jezero uprostřed skalního masivu]]
[[Soubor:Bucegi jepiimici.JPG|náhled|Bucegi v Rumunsku|alt=Kaňon, strmé svahy náhorní planiny]]
V Rumunsku se nachází většina pohoří. [[Moldoveanu]] (2 544 m) je nejvyšší rumunskou horou a zároveň nejvyšším karpatským vrcholem mimo Vysoké Tatry.
{|
|width=250px valign=top|
Řádek 293 ⟶ 299:
| jazyk = cz
| datum přístupu = 2021-04-27
}}</ref> Jedním z výstupů bylo vytvoření koordinované sítě chráněných území – Carpathian Network of Protected Areas (CNPA), která
| titul = Carpathian Network of Protected Areas
| periodikum = www.carpathianparks.org
| |||