Josef z Colloredo-Mannsfeldu: Porovnání verzí

Přidáno 6 466 bajtů ,  před 1 měsícem
rozšíření článku
m (úvod, typografie)
(rozšíření článku)
| do = [[1869]]
| panovník = [[František Josef I.]]
| předchůdce = [[Karel Vilém Auersperg]]
| nástupce = [[Karel Vilém Auersperg]]
| pořadí2 =
| úřad2 = Poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]]
| od2 = [[1867]]
| do2 = ?[[1870]]
| panovník2 = [[František Josef I.]]
| předchůdce2 =
| do3 = [[1867]]
| panovník3 = [[František Josef I.]]
| předchůdce3 = [[Anton Pergen]]
| nástupce3 = [[Adolf Pratobevera]]
| pořadí4 =
| úřad4 = Člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]]
| od4 = [[1861]]
| do4 = ?[[1895]]
| panovník4 = [[František Josef I.]]
| předchůdce4 =
| choť = (1841) Marie Terezie z Lebzelternu
}}
'''Josef František Jeroným kníže z Colloredo-Mannsfeldu''' celým jménem '(''Josef Franz Hieronymus Fürst von Colloredo-Mannsfeld''') ([[26. únor]]a [[1813]], [[Vídeň]] – [[22. duben|22. dubna]] [[1895]], [[Vídeň]]) pocházelbyl zerakouský šlechtickéhošlechtic, velkostatkář a politik z rodu [[Colloredové#Colloredo-Mannsfeld|Colloredo-Mannsfeldů]]. Kromě správy majetku se věnoval politice a krátce byl prezidentem rakouské [[Panská sněmovna|panské sněmovny]]. Vlastnil rozsáhlý majetek ve středních a východních Čechách ([[Dobříš]], [[Zbiroh]], [[Opočno]]) a po rodině Schwarzenbergů byl druhým nejbohatším velkostatkářem v Českém království.
 
== ŽivotŽivotopis ==
[[File:Heinrich_Reinhart_001.jpg|thumb|left|Josef František Hieronymus Colloredo-Mannsfeld, portrét ze sbírek rakouského parlamentu]]
Vstoupil do armády a zde získal hodnot majora. V roce 1852 zdědil knížecí titul po svém bratranci Franz de Paula Gundaccar II. von Colloredo-Mannsfeld. V roce 1859 se stal prezidentem komise pro snižování státního dluhu, v roce 1860 se stal členem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] a 1861 se stal členem [[Panská sněmovna|panské sněmovny]]. V letech 1861–1867 byl maršálkem [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zemského sněmu]]. Od roku 1867 byl členem [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]] a v letech 1868–1869 byl prezidentem panské sněmovny.
Narodil se ve Vídni jako jediný syn diplomata a důstojníka hraběte Ferdinanda Colloredo-Mannsfelda (1777–1848) a jeho první manželky Marie Margarety Zieglerové (1779-1840). Vyrůstal na otcovském panství Staatz v [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousku]], studoval filozofii na [[Vídeňská univerzita|vídeňské univerzitě]] a v roce 1831 vstoupil do armády. Dosáhl hodnosti kapitána a v roce 1846 odešel do výslužby. Poté pobýval ve Vídni a připravoval se na převzetí rodového majetku. Po strýci [[František de Paula Gundakar II. z Colloreda-Mannsfeldu|Františkovi]] zdědil v roce 1852 rozsáhlé velkostatky v Čechách a Rakousku. Ještě před převzetím majetku se aktivně zapojil do veřejného života a v [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučním roce 1848]] byl velitelem [[Národní garda (1848)|Národní gardy]] v [[Praha|Praze]]. Později byl poslancem [[Dolnorakouský zemský sněm|dolnorakouského zemského sněmu]] (1861–1867) a v Dolním Rakousku zároveň zemským maršálkem (1861–1867). V letech 1867–1870 byl poslancem [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]]. Jako majitel [[Svěřenství|fideikomisu]] získal v roce 1861 dědičné členství v rakouské panské sněmovně a v letech 1868–1869 byl jejím předsedou. Kromě toho zastával řadu dalších čestných funkcí, byl například prezidentem C. k. zoologicko-botanické společnosti (1862–1895) nebo Zemědělské společnosti ve Vídni (1869–1895). V roce 1856 získal titul [[Císařský komorník|c. k. komořího]] a v roce 1863 byl jmenován [[Tajný rada|tajným radou]]. Za zásluhy obdržel [[Řád železné koruny]] (1859) a [[Císařský rakouský řád Leopoldův|Leopoldův řád]] (1868), nakonec v roce 1873 získal [[Řád zlatého rouna]].<ref>[[František Lobkowicz (genealog)|LOBKOWICZ, František]]: ''Zlaté rouno v zemích českých'' (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 270</ref>
 
=== RodinaMajetkové poměry ===
[[File:Zámek_Dobříš_29.6.JPG|thumb|left|[[Dobříš (zámek)|Zámek Dobříš]], hlavní rodové sídlo]]
Jeho otec byl Ferdinand von Colloredo-Mannsfeld (1777–1848). On sám se v roce 1841 oženil s Maria Theresia von Lebzeltern a s ní měl syna [[Hieronymus Mannsfeld|Hieronyma Ferdinanda Rudolfa]] a dceru Idu.
V roce 1852 po bratranci Františkovi převzal rodový majetek v Čechách a Rakousku. Ve středních Čechách zdědil velkostatek [[Dobříš]] s připojenými statky [[Buková u Příbramě|Buková]] a [[Dlouhá Lhota (okres Příbram)|Dlouhá Lhota]]. K velkostatku patřilo 24 286 hektarů půdy a roční výnos v polovině 19. století činil přibližně 24 000 zlatých. Rozloha velkostatku [[Opočno]]<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl VII. Východní Čechy, Praha, 1989; s. 346–347</ref> byla přes 10 000 hektarů půdy a jeho výnos se pohyboval kolem 21 000 zlatých. Hlavním sídlem v Čechách byl [[Dobříš (zámek)|zámek Dobříš]]<ref>''Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 60</ref>, kde mimo jiné v roce 1879 pobýval [[korunní princ Rudolf]]. Ve Vídni rodina sídlila v nově postaveném novorenesančním paláci (1865–1868) v ulici Zedlitzgasse. Poté, co se Josefovi podařilo vyrovnat dluhy váznoucí především na Opočně, přistoupil k další velké transakci a v roce 1879 koupil za více než tři milióny zlatých panství [[Zbiroh]] s hrady [[Točník (hrad)|Točník]] a [[Žebrák (hrad)|Žebrák]]. Celková rozloha jeho velkostatků v Čechách tak dosáhla téměř 60 000 hektarů půdy a po krumlovské větvi [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]] byl druhým největším majitelem pozemků. V Rakousku patřil rodině velkostatek se zámkem [[Sierndorf]] na cestě mezi Vídní a Znojmem.
 
== LiteraturaRodina ==
V roce 1841 se ve Vídni oženil s baronkou Marií Terezií Lebzelternovou (1818–1900), [[Palácová dáma|c. k. palácovou dámou]]. Měli spolu čtyři děti. Starší syn Hieronymus (1842–1881) jako otcův dědic užíval titul hraběte z Mansfeldu, zemřel ale předčasně, dědicem majetku se později stal vnuk Josef (1866–1957).
 
* 1. [[Hieronymus Mannsfeld|Hieronymus Ferdinand Rudolf]], hrabě z Mannsfeldu (1842–1881), c. k. tajný rada, komoří, starosta v Dobříši, [[Seznam ministrů zemědělství Předlitavska|rakouský ministr zemědělství]] 1875–1879; manželka 1865 Aglaja hraběnka [[Feštetićové|Festeticsová z Tolny]] (1840–1897)
* 2. Karolína Vilemína (1844–1916), manžel 1872 [[Josef Gudenus|hrabě Josef Gudenus]] (1841–1919), poslanec dolnorakouského zemského sněmu a [[Říšská rada (Rakousko)|říšské rady]], zemský maršálek v Dolním Rakousku
* 3. Ida Magdalena (1845–1914), manžel 1877 [[Leopold Gudenus|hrabě Leopold Gudenus]] (1843–1913), poslanec dolnorakouského zemského sněmu a říšské rady, [[Nejvyšší dvorský komorník|nejvyšší císařský komoří]]
* 4. František de Paula Ferdinand (1847–1925), c. k. tajný rada, komoří, poslanec říšské rady, dědičný člen rakouské panské sněmovny, manželka I. 1874 Marie [[Lexové z Aehrenthalu|Lexová z Aehrenthalu]] (1850–1881), II. 1884 Alžběta Lexová z Aehrenthalu (1858–1890)
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* PROCHÁZKA, Johann: ''Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen''; Praha, 1891; s. 121–126 [https://archive.org/details/topographischst01procgoog/page/n134/mode/2up dostupné online]
* [https://www.retrobibliothek.de/retrobib/seite.html?id=103564 Josef Franz Hieronymus von Colloredo-Mannsfeld] v: [[Meyers Konversations-Lexikon]] 4. Vydání. Svazek 4, Verlag des Bibliographischen Instituts, Leipzig/Wien 1885–1892, S. 216.
* KONOPÁSKOVÁ, Tereza: ''Rod Colloredo-Mansfeld a zámek Dobříš'' (bakalářská práce), [[Západočeská univerzita v Plzni]], 2012; 69 s. [https://otik.zcu.cz/bitstream/11025/8731/1/Bakalarska%20prace_Konopaskova%20Tereza_Rod%20Colloredo-Mansfeld%20a%20zamek%20Dobris_2012.pdf dostupné online]
* POUZAR, Vladimír: ''Almanach českých šlechtických rodů 2011''; Praha, 2010; s. 102–109 ISBN 978-80-85955-39-2
=== Externí odkazy ===
* [https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Colloredo-Mannsfeld_1.shtml Josef Colloredo-Mannsfeld na webu rakouského parlamentu]
* [http://w.genealogy.euweb.cz/colloredo/colloredo2.html Rodokmen Colloredo-Mannsfeldů]
 
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Colloredové|Josef]]
[[Kategorie:Rakouští šlechtici]]
[[Kategorie:Čeští šlechtici]]
[[Kategorie:Politici habsburské monarchie]]
[[Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti]]
[[Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu]]
[[Kategorie:Poslanci dolnorakouského zemského sněmu]]
[[Kategorie:Členové Panské sněmovny]]
[[Kategorie:Císařští komoří]]
[[Kategorie:Čeští tajní radové]]
[[Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova]]
[[Kategorie:Narození 1813]]
[[Kategorie:Narození 26. února]]
[[Kategorie:Narození ve Vídni]]
[[Kategorie:Úmrtí 1895]]
[[Kategorie:Úmrtí 22. dubna]]