Navassa: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 1 rokem
→‎Dějiny: Oprava tvaru číslovky.
(Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8)
(→‎Dějiny: Oprava tvaru číslovky.)
V roce 1857 vznesl nárok na ostrov americký námořní kapitán Peter Duncan na základě federálního ''Zákona o guánových ostrovech'' ({{Vjazyce2|en|''[[Guano Islands Act]]''}}) vzhledem k jeho zásobám [[guano|guana]]. Tyto zásoby byly aktivně dobývány mezi lety 1865 a 1898. Haiti protestovalo proti anexi a vzneslo vlastní nárok na ostrov, ale USA jeho nároky odmítly.
 
Ruční dobývání guana v úporných tropických vedrech a za přísných pravidel vynucovaných bílými dohlížiteli vyprovokovalo v roce 1889 na ostrově vzpouru. Pět dohlížitelů v bojích zahynulo. Válečná loď Spojených států potom dopravila osmnáct vzbouřených dělníků do [[Baltimore|Baltimoru]] ke třem soudním přelíčením pro obvinění z vraždy. Černošské bratrstvo [[Řád galilejských rybářů]] sbíralo peníze na obhajobu dělníků před federálním soudem. Obhajoba byla založena na tom, že muži jednali v sebeobraně a že navíc Spojené státy nemají nad ostrovem právní jurisdikci. V říjnu [[1890]] případy dostal Nejvyšší soud Spojených států, který rozhodl, že podle ''Guano Act''u je jurisdikce správná, a tři muže odsoudil k popravě na jaře [[1891]]. Černošské církve po celé zemi pak rozšiřovaly petici, kterou rovněž podepsali bílí soudci ze zmíněných třechtří soudů nižší instance; petice byla předána prezidentu [[Benjamin Harrison|Benjaminu Harrisonovi]], který změnil rozsudky na odnětí svobody.
 
Těžba guana pak na Navasse pokračovalo v omezené míře. [[Španělsko-americká válka]] donutila v roce 1898 společnost Phosphate Company vyklidit ostrov a vyhlásit bankrot; noví vlastníci místo definitivně opustili po roce 1901.
Neregistrovaný uživatel