Bedřich Vaníček: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: AbART do šablony za použití AWB |
m zdroj a doplnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 19:
== Biografie ==
Narodil se v roce 1885 v [[Krahulov]]ě, po maturitě na [[Gymnázium Třebíč|gymnáziu v Třebíči]] v roce 1904<ref name=":0" /> V témže roce vycestoval do Mnichova.''<ref name=":12">{{Citace monografie
Narodil se v roce 1885 v [[Krahulov]]ě, po maturitě na [[Gymnázium Třebíč|gymnáziu v Třebíči]] v roce 1904<ref name=":0" /> V letech 1905 a 1906 učil na obecné škole. Od školního roku 1906/1907 začal studovat moderní filologii na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] a o rok později přešel na pařížskou [[La Sorbonne|Sorbonnu]]. Od roku 1910/1911 se ale rozhodl pro stuium malířství na [[Ransova akademie|Ransově akademii]] v Paříži. Studoval malířství u [[Pierre Bonnard|Pierra Bonnarda]], [[Maurice Denis]]e a [[Édouard Vuillard|Édouarda Vuillarda]]. Na dílě Bedřicha Vaníčka se podepsal primárně [[Paul Cézanne]], ke kterému se na Ransově akademii vedla vysoká úcta. Po dokončení studií v Paříži odjel Vaníček do [[Dubrovník]]u, kde se seznámil s budoucí manželkou [[Anděla Parschová|Andělou Parschovou]] (1885—??);<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=2ea150d9c3df55ca99e1efb8355f146cf73bf31295528e829080395377217e88&action=image&record=1 Policejní přihlášky, Praha, Vaníček Friedrich, 1885]</ref> v roce 1912 odcestovali do [[Neapol]]e a později do [[Řím]]a a zpět do Paříže, kde se chtěl usadit natrvralo. V roce 1913 se však pro nedostatek úspěchů odstěhoval do [[Moskva|Moskvy]], kde začal tvořit plakáty. V Moskvě se manželům narodila dcera. Později se přestěhovali zpět do českých zemí, zpočátku do [[Kolín|Kolína nad Labem]] a následně do [[Praha|Prahy]], kde Vaníčkova dcera zemřela.▼
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Regionální osobnosti
| vydání = 1
| vydavatel = Okresní knihovna
| místo = Třebíč
| rok vydání = 1995
| počet stran = 68
| strany = 46
| isbn = 80-85062-01-1
▲
Během [[První světová válka|první světové války]] byl Vaníček povolán do běženeckého tábora Moosbierbaum nedaleko Vídně, kde mezi lety 1915 a 1918 sloužil jako velitel. V této době začal kreslit motivy zajatců a běženců, kterými se pak zabýval i nadále.<ref>[http://www.citem.cz/promus11/index.php?page=catalogue&table=9¶ms=0%7C8%3B1%3B%7C14%3B4%3B%27%25Van%C3%AD%C4%8Dek+%25%27%3B0%3B&promus_id_a=2494&connection_field=promus_id_a&offset=0&savedPrevId=&recsId=&select_checked=0 Oblast. gal. výtv. umění v Jihlavě, Bedřich Vaníček: ''Běženci'']</ref> Později se vrátil do Prahy, kdy pak nadále kreslil, svá díla z vysoké sebekritiky přemalovával a později často i ničil. Ve třicátých letech změnil techniku, [[terpentýn]]ový olej mu působil zdravotní problémy a tak začal malovat [[Tempera|temperovými]] a [[akvarel]]ovými barvami. Také v té době začal více kreslit. V třicátých letech se také začal více věnovat překladatelské činnosti, primárně spolu s [[Vítězslav Nezval|Vítězslavem Nezvalem]] a [[Viktor Nikodém|Viktorem Nikodémem]] překládal francouzské [[Surrealismus|surrealistické]] autory.
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se stal členem skupiny [[Vladislav Vančura|Vladislava Vančury]],{{zdroj?}} nebyl však zatčen a po skončení války se věnoval organizování umělecké činnosti, byl prvním předsedou [[Blok výtvarných umělců|Bloku výtvarných umělců]]. Často se vracel do Třebíče, kde přes léto bydlel na [[Palečkův mlýn|Palečkově mlýně]]; tam také v roce 1955 zemřel. Pohřben byl na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]].<ref>[http://212.47.2.130/OUT/HTML/ZnackyPic/10007449.jpg hrob malíře Bedřicha Vaníčka na Vyšehradském hřbitově v Praze]</ref>
== Dílo ==
| |||