Margarethe Ferraris-Kohnová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
osoba nemá autoritní data |
m Robot: -nevhodný text z automaticky vygenerované reference; kosmetické úpravy |
||
Řádek 22:
| datum vydání = 2004
| datum přístupu = 2021-03-14
}}</ref> – po roce [[1948]]) byla [[Češi|česká]]-[[Rakušané|rakouská]] sportovní a akrobatická [[
== Život ==
Řádek 76:
| strany = 59
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:f742a46b-519b-11e7-8393-005056b73ae5
}}</ref> včetně překonání několika rekordů Heřmanovského. Létala také v posádce s [[
| příjmení = www.incad.cz
| jméno = INCAD
| titul = Letectví: ilustrovaný časopis pro techniku, dopravu a sport
| url = https://kramerius.army.cz/search/handle/uuid%3Ad3ad9c1b-5212-11e9-b41a-005056b73ae5
}}</ref>, rovněž členkou ''Moravskoslezského aeroklubu.'' Celkem se v roce [[1933 v letectví|1933]] u tohoto typu uvádí 10 nových národních [[
| příjmení = Pavlůsek
| jméno = Alois
Řádek 94:
| strany = 33-34
| isbn = 978-80-264-1146-8
}}</ref>
Účastnila se též národních i mezinárodních soutěží: na II. meetingu na mokotovském letišti u [[Varšava|Varšavy]] v roce 1933 dosáhla na Š-39<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 125:
| strany = 21
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:24dd053e-5eef-11e9-9ba6-005056b73ae5
}}</ref>
Se svým manželem vedle vlastnili každý vlastní stroj Š-39, Ferraris-Kohnová pak ještě sportovní letoun Přibyl-Blecha P.B.5, rovněž československé výroby.
=== Po roce 1939 ===
Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] a [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenského státu]] roku [[1939]] se z důvodu rostoucí [[perzekuce]] se kvůli židovskému původu protektorátními úřady pod vlivem tzv. [[Norimberské zákony|Norimberských zákonů]] se svým manželem nuceně [[Rozvod|rozvedla]]. Rodina Paula Kohna poté po složitých peripetiích s doklady a vízy emigrovala do Francie, Portugalska a nakonec do Velké Británie. Jejich majetek v Brně byl tzv. [[Arizace|arizován]]. Po skončení druhé světové války se Kohn v Československu marně dožadoval vrácení rodinného majetku. Zemřel roku 1951. Rodina pak zůstala v emigraci ve Spojeném království.
Její syn Tom Karen se stal slavným britským automobilovým designérem<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 136:
| jméno = Česká
| titul = Designér papamobilu pochází z Československa. Teď vystavuje v Londýně a žádá o český pas
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2449471-designer-papamobilu-pochazi-z-ceskoslovenska-ted-vystavuje-v-londyne-a-zada-o-cesky-pas
| jazyk = cs
|