Karpaty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
drobnosti, prokliky, stylistika značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
už jenom typos a stylistika značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 72:
| datum přístupu = 2021-05-03
}}</ref>
== Vodstvo ==
[[Soubor:Pieniny - przełom dunajca.jpg|alt=Vsoké vápencové skály nad řekou, porostlé vegetací, podzim|náhled|Říční soutěska v průlomu Dunajce]]Převážná většina Karpat (zhruba 90 %) patří k úmoří [[Černé moře|Černého moře]], kam je odvodňována především množstvím levostranných přítoků Dunaje; k nejvýznamnějším patří [[Váh]], [[Ipeľ]], [[Tisa]], [[Mureș]], [[Olt (řeka)|Olt]], [[Siret]] či [[Prut (řeka)|Prut]]. Na svazích Východních Karpat pramení řeka [[Dněstr]]. Severní část pohoří je odvodňována do [[Baltské moře|Baltského moře]] [[Visla|Vislou]] a [[San|Sanem]] a několika přítoky Odry. V Karpatech jsou dosud zachovány štěrkonosné řeky s volným modelováním koryta. [[Odtokový režim]] karpatských řek je převážně sněhovo-dešťový, s maximálními průtoky v březnu a dubnu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Carpathian Mountains - Drainage
| periodikum = Encyclopedia Britannica
Řádek 173 ⟶ 171:
=== Rumunské Karpaty ===
[[Soubor:Lacul Bucura, Lacul Ana a Lacul Bucurelu.jpg|náhled|Jezero [[Bucura]] v
[[Soubor:Bucegi jepiimici.JPG|náhled|Bucegi v Rumunsku|alt=Kaňon, strmé svahy náhorní planiny]]
V Rumunsku se nachází většina pohoří. [[Moldoveanu]] (2 544 m) je nejvyšší rumunskou horou a zároveň nejvyšším karpatským vrcholem mimo Vysoké Tatry. Pro většinu rumunských hor a pohoří existují dvě až tři verze názvu, např.:
Řádek 254 ⟶ 252:
=== Flóra ===
Pohoří patří k floristicky nejvýznačnějším a na [[Endemit|endemity]] a [[Relikt (biologie)|relikty]] (včetně paleoendemitů a třetihorních reliktů) nejbohatším oblastem Evropy, byť jeho flóra je o něco méně výrazná než
| příjmení = Turis
| jméno = Peter
Řádek 266 ⟶ 264:
}}</ref>
Flóra Karpat obsahuje na 3900 původních druhů, z čehož je 250 (resp. 420 včetně [[Apomixie|apomiktů]]) endemických druhů. Jen málo z nich je přitom rozšířeno po celé délce karpatského oblouku: k takovým endemitům či subendemitům patří například [[zvonek karpatský]] (''Campanula carpatica''), [[kyčelnice žláznatá]] (''Dentaria glandulosa'') nebo [[kostival srdčitý]] (''Symphytum cordatum''). Mezi Západními a Východními Karpatami probíhá výrazná fytogeografická hranice. Endemity Západních Karpat jsou [[koniklec slovenský]] (''Pulsatilla slavica''), rostoucí v[[Bor (les)| reliktních borech]] na vápencových svazích, [[lýkovec slovenský]] (''Daphne arbuscula'') z [[Muráňská planina|Muráňské planiny]], [[lomikámen tatranský]] (''Saxifraga wahlenbergii''), [[stračka karpatská]] (''Delphinium oxysepalum'') či [[dřípatka karpatská]] (''Soldanella carpatica''). Pouze ve Východních a Jižních Karpatech roste [[šafrán karpatský]] (''Crocus heuffelianus''), [[šeřík karpatský]] (''Syringa josikaea''), [[jaterník sedmihradský]] (''Hepatica transsilvanica''), [[pryskyřník karpatský]] (''Ranunculus carpaticus'') nebo [[pěnišník karpatský]] (''Rhododendron myrtifolium'').<ref name=":0" /><ref name=":3" />
=== Fauna ===
Řádek 310 ⟶ 308:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-04-26
}}</ref> Karpaty jsou či byly domovem řady malých národů, jako jsou [[Rusíni]], [[Huculové]], [[Lemkové]], [[Bojkové]], historických území ([[Halič]], [[Bukovina (země)|Bukovina]], [[Sedmihradsko]], [[Banát]]) a národnostních enkláv, jako např. [[Sedmihradští Sasové|sedmihradští Němci]] a Maďaři, [[Pémové|Banátští Češi]] atd
| příjmení = tošovský
| titul = DŘEVĚNÉ PERLY KARPAT
Řádek 327 ⟶ 325:
| url = http://www.karpaty.net/zeleznice/zeleznice.htm
| datum přístupu = 2021-04-30
}}</ref> V průběhu obou světových válek byly Karpaty místem tvrdých bojových operací, na což upomíná řada památníků a vojenských hřbitovů v oblasti, například v [[Dukelský průsmyk|Dukelském průsmyku]].
Pohoří karpatského oblouku patří k oblíbeným cílů letní turistiky, a to jak jednodenní, tak i k vícedenním a dálkovým přechodům.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
| titul = Carpathian Network of Protected Areas▼
| periodikum = www.carpathianparks.org▼
| url = http://www.carpathianparks.org/home.html▼
| datum přístupu = 2021-04-27▼
▲}}</ref> k největším městům uvnitř horského systému patří [[Zlín]], [[Trenčín]], [[Žilina]], [[Banská Bystrica]], [[Košice]], [[Užhorod]], [[Baia Mare|Baia Mare,]] [[Sibiu]], [[Brašov]], [[Petroșani|Petrosani]] či [[Kluž]]. Pohoří karpatského oblouku patří k oblíbeným cílů letní turistiky, a to jak jednodenní, tak i k vícedenním trekům a dálkovým přechodům.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Trail across the Carpathian mountains {{!}} Trans Carpathian Thru-Hike
| url = https://www.transcarpathian.org/trail/
Řádek 341 ⟶ 344:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-05-03
}}</ref> <ref name=":5" />
▲}}</ref> Celkem na území Karpat žije na 17 milionů lidí;<ref>{{Citace elektronického periodika
▲| titul = Carpathian Network of Protected Areas
▲| periodikum = www.carpathianparks.org
▲| url = http://www.carpathianparks.org/home.html
▲| datum přístupu = 2021-04-27
== Zajímavost ==
| |||