Kůň: Porovnání verzí

Přidáno 33 770 bajtů ,  před 7 měsíci
m
editace uživatele 89.177.140.152 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vojtěch Veselý
(→‎Karyotyp: jkajyhjxhnj)
značky: editace z Vizuálního editoru možný vandalismus vyprázdněna sekce odstraněno <references /> revertováno
m (editace uživatele 89.177.140.152 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Vojtěch Veselý)
značka: rychlé vrácení zpět
Plemenný samec je ''hřebec'', vykastrovaný pak ''valach'', jednostranně vykleštěný pak ''jirčák'' nebo ''klepec''.<ref name=":0" /> Mládě koně se nazývá ''hříbě''. Samice je v [[Estrální cyklus|říji]], ''se říjí'' nebo ''je říjná''. Na říjnou klisnu hřebec reaguje [[flémování]]m. Gravidní samice se označuje pojmem ''březí''. Porod je nazýván ''hřebením''. Věda zabývající se koňmi je [[hipologie]].
 
== Vzhled a stavba těla ==
ů.
Koně jsou čtyřnozí lichokopytníci využívající k nášlapu pouze jeden prst přeměněný v kopyto. Jedná se o přizpůsobení pastevnímu životu ve stepích a toto uspořádání končetin umožňuje velmi rychlý pohyb.
=== Velikost a hmotnost ===
Jezdečtí koně váží od 300 do 700 kg v závislosti na [[plemena koní|plemenu]]. Tažní koně váží od 700 kilogramů do 1 tuny. Největší kůň v [[historie|historii]] byl pravděpodobně [[Shirský kůň]] jménem Sampson. Byl 220 cm vysoký a jeho vrcholná váha byla odhadnuta na 1500 kg. Současný nejmenší kůň na světě je Thumbelina, plně dospělý miniaturní kůň. Je 43 cm vysoká a váží 26 kg.
 
=== Anatomie ===
Kůň má v těle celkem 252 kostí. Na rozdíl od některých savců se u něj ale nevyskytuje klíční kost. Špatná nebo nedostatečně vyvinutá stavba těla (sražená záď, jelení krk, úzká kopyta, kravský postoj atd.) způsobují zdravotní problémy a snižují pohyblivost. Nohy by měly být rovné, ne vypoulené, ani klenuté k sobě.
 
==== Hlava a krk ====
[[Hlava]] by měla být přiměřená velikosti těla koně, měla by mít správný úhel připojení krku kvůli funkci [[dýchání]] a pohyblivosti. [[Nozdry]] jsou velké a široké. Podle profilu se rozlišuje hlava rovná, klabonosá (vypouklá, například u [[starokladrubský bělouš|starokladrubských]] koní), štičí (konkávní, s miskovitým profilem, u [[arabský plnokrevník|arabských koní]]), volská, babská a klínovitá. [[Ucho|Uši]] jsou důležité nejen pro sluch koně, ale jejich pozice slouží i ke komunikaci. Např. uši sklopené dozadu znamenají, že kůň je podrážděn. [[Oko|Oči]] jsou velké a jasné, posazeny jsou daleko od sebe. Zrakové pole pokrývá asi 340°. [[Žuchvy]] neboli ganaše jsou tvořeny hlavně žvýkacími svaly. Kůň má dlouhou hlavu proto, aby při pasení mohl mít oči dostatečně vysoko a viděl nad vrcholky trav případné nebezpečí. Základem [[krk]]u je, stejně jako u všech ostatních savců, 7 krčních obratlů. Délka a tvar krku mají značný vliv na pohyb koně.
 
==== Hrudní končetiny ====
[[Soubor:Equus caballus - cranium.jpg|náhled|400x400pixelů|Lebka domestikovaného koně]]
Přední noha se skládá z:
 
* plec – skládá se z lopatky, která by měla svírat asi 45° se zemí, a z ramenní kosti
* předloktí – tvoří ho kost loketní a vřetenní, které jsou vzadu srostlé, mělo by být dobře osvalené.
* zápěstí (carpus) – kloub ze sedmi malých kůstek, má být na ose přední končetiny.
* záprstí – kost záprstní
* spěnka – má svírat úhel asi 45° se zemí, základem je spěnková kost a kosti sezamské
* korunka – základem je kost korunková
* [[kopyto]] – je kožním derivátem, jehož základem je kost kopytní a střelková, ty jsou potaženy [[škára|škárou]] a celé kopyto chrání [[rohovina|rohové]] pouzdro, kopyto dělíme na část chodidlovou, stěnovou, střelovou a větve na které dosedá kopytní chrupavka, mělo by svírat úhel asi 55° s horizontálou
* kaštánek – zaniklý prst zevnitř nohy koně na lokti
 
==== Pánevní končetiny ====
[[Soubor:Equus caballus - foot anatomy.jpg|náhled|400x400pixelů|Anatomie nohy koně, od shora: kost nártní, kost spěnková (pod ní částečně skryté sezamské kosti), kost korunková a kost kopytní. ]]
Zadní noha se skládá z:
 
* stehno – stehenní kost, stehenní sval
* bérec – holenní a lýtková kost, bérce mají být dlouhé a svalnaté
* hlezenní kloub – jeden z nejdůležitějších kloubů, skládá se z 6 kostí, měl by být pod hrbolem sedací kosti
* nárt – je delší než záprstí, čím je delší, tím rychleji se může kůň pohybovat
* spěnka – má svírat asi 45° se zemí, základem je spěnková kost
* korunka – základem je kost korunková
* [[kopyto]] – základem je kost kopytní a střelková, ty jsou potaženy [[škára|škárou]] a celé kopyto chrání [[rohovina|rohové]] pouzdro, mělo by svírat asi 45° s horizontálou, kopyta se před opotřebováním chrání [[podkova]]mi.
* kaštánek – zaniklý prst
 
==== Osová část těla ====
Hřbet tvoří 18 [[obratel|obratlů]], k nim se upíná 18 párů [[žebro|žeber]], z nich je 10 párů nepravých. V přední části hřbetu se nachází [[Hřbetní hrbol|kohoutek]]. U hrudníku platí, že čím je prostornější, tím vyšší výkony může kůň podávat. Základem beder je 6 bederních [[obratel|obratlů]], u [[arabský plnokrevník|arabských koní]] jich bývá jen 5. Mají být široká a pevná. Záď tvoří pánev a svalstvo, připojuje se k ní ohon, který slouží k odhánění hmyzu. Základem je 17–19 ocasních obratlů a je porostlý [[žíně]]mi. Pokud je ocas svěšený mezi zadníma nohama, bývá to známka onemocnění nebo jiných stresových podmínek.
 
=== Srst ===
Srst se skládá z [[krycí chlupy|krycích]] a [[podsadové chlupy|podsadových chlupů]]. Podsadové chlupy jsou duté a slouží k tepelné izolaci, narůstají na zimu. Hříbata se rodí s podsadovými chlupy, krycí jim začínají růst až po asi 3 měsících. Výměna chlupů se nazývá [[línání]]. Kůň má i '''ochranné chlupy''' – žíně a rousy. Jsou hrubší, dlouhé a pevněji zapuštěné do škáry, tvoří [[kštice|kštici]], [[hříva|hřívu]] a [[rousy]]. Vysoce citlivé jsou '''hmatové chlupy''' na pyscích a nad očima. '''Chlupové víry''' jsou důležité pro identifikaci, vznikají různým napětím podkožních svalů. Vyskytují se například na čele, krku, prsou, ve slabinách. Barva srsti spolu s barvou kůže určuje barvu koní. Čím víc vzduchu je v dřeni chlupu, tím světleji srst působí.
 
=== Zbarvení ===
Existuje mnoho barev koní. Ty nejzákladnější jsou:
 
* [[Hnědák (kůň)|Hnědák]] je zbarven od červenohnědé až po zlatou, vždy má černou hřívu, ocas a dolní část nohou.
* Vraník je celý černý, občas se objevují tzv. letní vraníci s hnědočernou srstí v zimě a černou v létě.
* [[Bělouš]] vybělující má jako hříbě většinou hnědou nebo černou srst, ta se věkem vyběluje směrem od hlavy až po úplně bílou barvu. [[Bělouš]] nevybělující má bílou srst smíšenou s nějakou další barvou. Pak vzniká červený bělouš – jablečňák, hnědý bělouš, šedý bělouš – mourek atd. Nevybělující bělouši mají vždy hlavu tmavší, než zbytek těla.
* [[Albín]] má úplně bílou, někdy krémovější barvu, oči jsou často červené. Albín má kůži pod srstí růžovou, bělouš černou.
* [[Ryzák]] má srst v různých odstínech zlaté, stejnou barvu nebo lehce rozdílnou má i hříva a ocas.
* [[Plavák]] má barvu do žlutošeda, tmavou hřívu, ocas i nohy. Má vždy tzv. úhoří pruh (pruh tmavé srsti vedoucí podél páteře od hřívy k ocasu) a zebrování na nohou. Pokud nemá úhoří pruh, uvádí se to jako odchylka.
 
Koně mají velice často '''vrozené odznaky''' (na hlavě např. hvězdu nebo lysinu, či nohou např. bílou korunku) a různé barvy kopyt. Existují i tzv. '''získané odznaky''', mezi které patří například bílé skvrny po zranění, jizvy, [[výžeh]]y nebo [[tetování]]. Dva poslední příklady, vytvořené lidmi, slouží k identifikaci jedinců.
 
=== Karyotyp ===
V jádru buňky koně se nachází 32 párů [[chromozom]]ů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno = David Broome
| příjmení2 =
| jméno2 = Elizabeth Peplow
| titul = Encyclopedia of the horse
| vydání =
| vydavatel = Octopus Publishing Group, Ltd.
| místo =
| rok vydání = 1998
| počet stran = 188
| strany =
| isbn =
}}</ref>
== Evoluce koně ==
Předci dnešního koně jsou zařazeni do období před 60 miliony let. Z prstů se mu vyvinula kopyta jako uzpůsobení k migraci.<ref>https://phys.org/news/2019-04-toe-horse-legs-evolved.html - Is one toe really better than three? How horse' legs evolved for travel rather than speed</ref> Kůň se vyvíjel na území dnešní [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Díky tomu, že byly tehdy kontinenty spojené, dostali se předci koní i do oblastí dnešní [[Asie]].<ref name=":1">Rákosová, V. (2011). Kvartérní vývoj koňovitých v ČR. online: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/38138</ref> Koně v [[Severní Amerika|Severní Americe]] vyhynuli zhruba v období před 11 až 13 tisíci lety.{{Doplňte zdroj}} Znovu se sem vrátili až dlouho po své domestikaci v [[16. století]] spolu s osadníky z [[Evropa|Evropy]]; proto bývají volně žijící koně v Americe považováni za zdivočelý, nikoli divoký nebo reintrodukovaný druh navzdory tomu, že se zde moderní koně vyvinuli a dlouhou dobu žili.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wild Horses as Native North American Wildlife
| periodikum = awionline.org
| url = https://awionline.org/content/wild-horses-native-north-american-wildlife
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-09-17
}}</ref> Samotný rod ''Equus'' vznikl před asi 3,4–3,9 miliony let. [[Doba ledová|Dobu ledovou]] přežili dva předkové koně – [[kůň Převalského]], který díky péči zoologických zahrad přežívá dodnes a bývá označován nově spíše za sesterský taxon, a [[tarpan]], který byl lidmi vyhuben.<ref>https://twilightbeasts.org/2019/01/18/globe-trotter/</ref>[[Soubor:Equine evolution.jpg|náhled|500x500bod|Vývoj předků koní na kompozici koster z muzea v Karlsruhe.|alt=|vlevo]]
=== ''Eohippus'' ===
''Eohippus'' (nebo také ''[[Hyracotherium]]'') je znám jako [[prakoník]]. Žil v pralesích starších [[třetihory|třetihor]] v [[eocén]]u asi před 60 miliony let. Na předních končetinách měl čtyři prsty a na zadních tři se zakrnělými zbytky prvního a pátého prstu.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Benson
| jméno = M. R.
| titul = Evolution of the Horse
| periodikum = The Veterinary Student
| vydavatel =
| url = https://lib.dr.iastate.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1056&context=iowastate_veterinarian
| datum vydání = 1940
| datum přístupu = 2018-09-17
}}</ref> Měl malé a ostré zuby, pravděpodobně se živil listím. Byl velký asi jako [[Liška (šelma)|liška]], s váhou okolo pěti kilogramů.<ref name="Člověk a kůň">{{Citace monografie
| příjmení = Doležal
| příjmení2 = Doležalová
| jméno = Vladimír
| jméno2 = Alena
| titul = [[Člověk a kůň]]
| vydavatel = Dona
| místo = České Budějovice
| rok = 1995
| kapitola = Známe se dva miliony let
| strany = 11
| isbn = 80-85463-52-0
}}</ref><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Davis
| jméno = Nicola
| titul = How the horse became the only living animal with a single toe
| periodikum = the Guardian
| url = http://www.theguardian.com/science/2017/aug/23/how-the-horse-became-the-only-living-animal-with-a-single-toe
| datum vydání = 2017-08-23
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-09-17
}}</ref>
 
=== ''Orohippus'' ===
Žil ve stepích Severní Ameriky. Třenové zuby se u něj již přeměňují na čtyřboké stoličky dnešních koní, které lépe slouží k rozmělnění rostlinné potravy. Na předních nohách měl jen čtyři prsty, na zadních tři, ale již je patrná postupná redukce postranních prstů.<ref name=":1" />
 
=== ''Mesohippus '''a''' Miohippus'' ===
Oba tyto druhy, z nichž ''Mesohippus'' je starší, byly větší než jejich předchůdce ''Eohippus''. Jejich [[zub]]y byly již také lépe vyvinuté, mohli proto přijímat více [[potrava|potravy]]. Na všech nohou měli tři prsty. ''Mesohippus'' žil v [[oligocén]]u, ''Miohippus'' v [[miocén]]u.<ref name=":2" />
=== ''Parahippus'' ===
''Parahippus'' se na tvrdém povrchu pohyboval pouze po prostředním prstu a ostatní dva používal jen v měkkém terénu. Dosahoval velikosti ponnyho, postranní prsty se u něj již výrazněji redukují. Odštěpují se od něj linie zcela vymřelých tříprstých koní (tzv. hipparioni) a předci dnešních moderních koní.<ref name=":1" />
 
=== ''Merychippus'' ===
Zhruba 90 cm vysoký s prodlouženým krkem. Převážně se živil již pastvou, což mu umožňovaly vysokokorunkaté stoličky se silnější sklovinou. Stál u vzniku několika různých odlišných linií vývoje, z nichž nejdůležitější je linie ''Pliohippa''.<ref name=":1" /> Právě z tohoto předchůdce se před milionem let vyvinul ''Equus caballus'' – dnešní kůň.
 
<br />
 
=== Vliv podnebí na vývoj koně ===
Horké podnebí dávalo podnět k vývoji lehčích, vyšších koní s užšími kopyty (typickým příkladem je [[achaltekinský kůň]] a [[arabský plnokrevník]]). Naproti tomu v horských či chladnějších [[oblastech]] žili koně menší a robustnější (především [[pony]]ové). V suchých oblastech se vyvíjeli lehčí koně, ve vlhčích oblastech s bohatou pastvou koně těžcí ([[chladnokrevní]]).
 
== Domestikace a využití koně ==
[[Soubor:Austrian_horse_railway1.jpg|náhled|V minulosti byl kůň tažným zvířetem ([[koněspřežná dráha]])|alt=|400x400pixelů]]
K domestikaci koně došlo ve stepích na území dnešní Ukrajiny, jihozápadního Ruska a Kazachstánu. Podle archeologických nálezů zbytků koňského mléka v hliněných nádobách z oblasti severního Kazachstánu byli koně domestikováni a využíváni již 5500 let před n. l. botajskou kulturou.<ref name=":4">Warmuth, V. (2012). ''On the origin and spread of horse domestication'' (Doctoral dissertation, University of Cambridge).</ref> Analýza DNA však ukázala, že tito koně nebyli přímými předky v současnosti rozšířených domestikovaných koní a měli blíže k divokým koním Převalského.<ref>{{Citace periodika
| titul = Ancient DNA Study Pokes Holes in Horse Domestication Theory
| datum = 2018-05-09
| url = https://news.nationalgeographic.com/2018/05/horse-domestication-dna-indo-european-science/
| datum přístupu = 2018-10-13
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Panciroli
| jméno = Elsa
| titul = The odd history of horses {{!}} Elsa Panciroli
| periodikum = the Guardian
| url = http://www.theguardian.com/science/2018/mar/07/how-five-became-one-the-odd-history-of-horses-hooves
| datum vydání = 2018-03-07
| jazyk = en
| datum přístupu = 2018-10-13
}}</ref> Vzhledem k nálezům koní v hrobech spolu s domácími zvířaty je také možné, že byli součástí lidských společenstev už o 1500 let dříve.<ref name=":4" /> Ani Anatolie není místem původu domestikace.<ref>https://phys.org/news/2020-09-genetic-horse-domestication-anatolia.html - Genetic testing suggests horse domestication did not begin in Anatolia</ref>
 
Zpočátku byli koně především zdrojem potravy, vyobrazení jejich lovu je možné najít již jeskyních malbách z období Paleolitu. V oblastech asijské stepi byli pak využíváni již i na mléko, později více i jako tažná a jezdecká zvířata, stali se zásadními v oblasti vojenství.<ref name=":3" /> Poskytovali lidem i zábavu při lovech, různých [[jezdectví|soutěžích]] a [[dostih|dostizích]]. Koňské žíně byly využívány pro výrobu matrací, kartáčů, hudebních nástrojů a jiných předmětů.
 
V současnosti se ve [[vyspělá země|vyspělých zemích]] využívá kůň převážně pro [[zábava|zábavu]] a v podstatně menší míře než tomu bývalo v minulosti i pro práci: například pro [[těžba dřeva|stahování dřeva]] v lesích (zvlášť při [[kalamita|kalamitních situacích]], v obtížném terénu apod.), nebo pro provoz [[turistika|turistických]] povozů ([[fiakr]], [[drožka]]) v [[historické centrum města|centrech]] historických městech nebo při [[slavnost]]ních příležitostech. Ve [[východní Evropa|východní]] a [[jihovýchodní Evropa|jihovýchodní]] Evropě je kůň na [[venkov]]ě stále běžným tažným zvířetem. Setkat se s nimi lze i v [[cirkus]]ech. V České republice se stále častěji koně domácí objevují i v zoologických zahradách a chová je například [[Zoologická zahrada Brno|Zoo Brno]], [[Zoologická zahrada Liberec|Zoo Liberec]] či [[Zoologická zahrada Tábor|Zoo Tábor]].
 
Koně se využívali a využívají i ve [[zdravotnictví]] – například při výrobě [[očkovací látka|očkovacích látek]] a [[sérum|sér]]. Kůň má velký význam v [[Hiporehabilitace|hiporehabilitaci]], léčebném a pedagogickém využití v oborech [[hipoterapie]], [[psychoterapie pomocí koní]], [[aktivity s využitím koní]] a [[parajezdectví]]. Největší využití koní je ale stále ve [[sport]]u.
 
== Plemena koní ==
[[Soubor:Meyers b12 s0947b.jpg|náhled|Zleva: těžký kůň, pony, lehký kůň.|alt=|400x400pixelů]]Základní dělení plemen je podle stupně prošlechtění, a to na:
 
* '''primitivní plemena''' – zachovávají si původní způsob života, mají tvrdou konstituci, dospívají později, ale jsou dlouhověká, obvykle mívají menší vzrůst a bývají velmi přizpůsobivá
* '''kulturní plemena''' – jsou dlouhodobě šlechtěna podle chovných cílů
 
Podle původu se koně dají rozdělit do čtyř skupin:
 
* '''Skupina koní mongolských (stepních)''' – jejich předkem je [[kůň Převalského]], patří sem např. [[kirgizský kůň]], [[baškirský kůň]], [[sibiřský kůň]], [[kazašský kůň]], [[kabardinský kůň]], [[altajský kůň]],…
* '''Skupina koní východních (orientálních)''' – jejich předkem je [[tarpan]]
** podskupina koní íránských – [[achatelkinský kůň]], [[jomutský kůň]], [[lokajský kůň]], [[karabašský kůň]], [[perský arab]],
** podskupina koní tarpani – [[konik]], [[huculský kůň|hucul]], …
** podskupina koní arabského typu – [[arabský plnokrevník]], [[berberský kůň]], [[Shagya arab]], [[těrský kůň]], [[španělský kůň]], [[andaluský kůň]], [[lipicán]], [[starokladrubský kůň]], [[orlovský klusák]], [[Quarter Horse|quarter horse]], [[american paint horse]], [[Pinto (kůň)|pinto]], [[appaloosa]], [[criollo]], [[passo fino]], [[francouzský jezdecký kůň]], [[trakénský kůň]], [[plemeno Norfolk|norfolk]], [[yorkshirský kůň]], [[hunter (plemeno)|hunter]], [[morgan (plemeno)|morgan]], [[švédský teplokrevník]], [[brumby]],…
** podskupina koní anglického typu – [[anglický plnokrevník]], [[angloarab]], [[český teplokrevník]], [[hannoverský kůň]],
* '''Skupina koní západních''' – jejich předkem je kůň západního typu (již vyhynul), patří sem např. [[norik]], [[hafling]], [[belgický kůň]], [[persheron]], [[clydesdalský kůň]], [[shirský kůň]], [[torijský kůň]], [[bitjug]], …
* '''Skupina koní severských (nordických)''' – např. [[fjordský kůň]], [[pony]] ([[shetlandský pony]], [[dartmoorský pony]], [[exmoorský pony]], [[velšský pony]]), [[connemarský pony]], …
 
Podle temperamentu:
 
* '''Chladnokrevní koně''' – odvozený od koně západního, s mohutnou stavbou těla, klidní, s dobrým charakterem, nejčastěji užíváni jako tažní – [[Belgický kůň|belgický]], [[Norický kůň|norický]], [[Peršeronský kůň|peršeronský]], [[Shirský kůň|shirský]]
* '''Teplokrevní koně''' – odvozený od koně východního, s ušlechtilejší stavbou těla, živý, užívaní pro práci pod sedlem, jako všestranně užitkoví nebo pro sport –[[český teplokrevník]], [[hannoverský kůň]], [[huculský kůň]], [[starokladrubský kůň]]
** '''Plnokrevní koně''' – staré ušlechtilé plemeno, které si zachovalo svůj původní ráz, a je bez příměsi cizí krve, nebo teplokrevník dlouhodobě šlechtěný na určitou užitkovost s takovým stupněm prošlechtění, že požadované vlastnosti už nejdou dalším přikřižováním zlepšovat – [[arabský kůň]], [[anglický plnokrevník]], [[achaltekinský kůň]]
** '''Polokrevní koně''' – kříženci plnokrevních koní s teplokrevnými – [[arabofríský kůň]], [[Hispanoarab]]
 
== Sport ==
[[Soubor:Monmouth Park.jpg|náhled|Oblíbená koňská disciplína – dostihy|alt=|300x300pixelů]]
Čím dál víc roste sportovní využití koní – existuje velké množství [[jezdectví|jezdeckých]] i [[vozatajství|vozatajských]] disciplín. Nejdůležitějšími soutěžemi v jezdeckém sportu jsou:
 
* '''[[Drezura koní|Drezura]]''' je sportovní disciplína postavená na vzájemné harmonii a souhře koně a jezdce. Cílem drezury je co nejvíce zdokonalit pohyb koně, připravit (přijezdit) koně tak, aby byl schopen nést svého jezdce lehce, aby byl pružný, vyvážený, správně osvalený a reagoval i na ty nejjemnější pobídky svého jezdce. Pro závody jsou vypsány drezurní úlohy rozdělené do několika stupňů obtížnosti. Drezurní úloha je soubor cviků, které musí jezdec s koněm postupně udělat co nejpřesněji v určeném pořadí. Je to [[olympiáda|olympijská]] sportovní disciplína. Jeden z nejtěžších cviků je [[piaffa]].
* '''[[Parkur]]''' je velmi oblíbené jezdecké odvětví, při němž kůň překonává překážky. Ty se rozdělují na překážky výškové (např. [[kolmý skok]]), šířkové (např. [[vodní příkop]]) a výškově-šířkové (např. [[oxer]]). Rozlišují se také do jednotlivých úrovní [[nejjednodušší ZM, Z, ZL, L, SM, S, ST, T, nejtěžší TT]]). Jedná se o [[olympiáda|olympijskou]] sportovní disciplínu.
* '''[[Military|Soutěž jezdecké všestrannosti]]''' neboli '''[[military]]''', jedná se o třídenní soutěž skládající se z drezury, terénní jízdy a parkuru. Je to [[olympiáda|olympijská]] sportovní disciplína a pro koně i jezdce je velice náročná.Jsou v ní různé obtížnosti, jak pro velké koně tak i pro pony.A jsou zde jen přírodní překážky např. kmen,voda s výskokem nebo seskokem, domeček ze dřeva, čám ze dřeva, pavouk ze dřeva,kamenná stěna atd.
* '''[[Dostih]]y''' se dělí na [[rovinové dostihy]], [[překážkové dostihy]] a [[klusácké dostihy]]. V podstatě se u dostihů nejedná o sport, ale o výkonnostní zkoušku, jejímž výsledkem na konci kariéry je tzv. generální handicap – GH.{{Doplňte zdroj}} Dostihy nejsou a nebyly nikdy řízeny tělovýchovnými organizacemi, řídí je Ministerstvo zemědělství, např. prostřednictvím Jockey clubu. Výše GH určuje vlastně kvalitu koně a tím i jeho potomstva.
** Při rovinných dostizích běží kůň po dráze bez překážek (nejznámější jsou [[Derby]] a [[St. Leger]]).
** Při překážkových dostizích kůň překonává proutěné, nebo pevné překážky, příkopy či vodní skoky: ([[Grand National]] (Velká národní) a [[Velká pardubická]]).
** Při klusáckých dostizích kůň táhne jezdce na lehkém vozíku zvaném [[sulka]]. Méně obvyklé jsou klusácké dostihy pod sedlem. Kůň zde musí pouze [[klus]]at (nesmí cválat). Klusácké dostihy jsou velmi oblíbené v [[Amerika|Americe]] a Francii.
 
* '''[[Cross-country]]''' je jízda terénem. Kůň musí skákat překážky a přitom mít nejlepší čas.
 
[[Soubor:Campeonato Argentino de Polo 2010 - 5237109478 e7ed034169 o.jpg|náhled|Koně se také používají ve sportu, jako je Polo.|alt=|350x350pixelů]]Existují i další sportovní odvětví a zvláštní soutěže provozované s koňmi:
* '''[[Kočárové soutěže]]''' resp. '''[[vozatajské soutěže]]''' jsou specializovaným sportovní odvětvím, kdy soutěžící – [[vozataj]]ové – nejedou přímo na koni, ale vezou se (na [[povoz]]u) na speciálním vozidle taženém koňmi (tedy jedou v [[kočár]]u). Obvykle se jedná o soutěže, kdy se testuje vozatajská zručnost na vymezené dráze. Vůz musí překonávat různé umělé překážky a speciální vozatajské branky.
* '''[[Koňské pólo]]''' je kolektivní sportovní hra s míčkem na branky, kterou hrají dvě skupiny jezdců na koních. U nás není příliš rozšířené, v mnoha zemích světa (například v celé [[Amerika|Americe]], v jižní Asii a v některých západoevropských zemích) je velice oblíbené.
* '''[[westernové ježdění|Westernový jezdecký sport]]''' se vyvinulo v [[Americe]] na dobytkářských [[ranč]]ích, odtud se rozšířil do celého světa. Klade důraz především na všestrannost koně i jezdce a byla vyšlechtěna i některá plemena, která se hodí speciálně pro tento styl, jako [[quarter horse]], [[american paint horse]] a [[appaloosa]]. Všechny disciplíny se odvíjejí od každodenní práce kovbojů.
**'''[[trail]]''' – trasa s překážkami jako můstek, kavalety nebo branka, které jsou simulací obtížného terénu. Musí být překonány s rozvahou, v určeném pořadí a chodu
** '''[[cutting]]''' – dobytkářská disciplína, při které musí jezdec nebo více jezdců oddělit jednoho nebo více předem určených býčků od stáda a označit je v co nejkratším čase
** '''[[barrel racing]]''' – rychlostní disciplína, jedná se o projetí kolem tří barelů, rozestavených do trojúhelníku, přičemž ani jeden z nich nesmí být shozen
** '''[[pole bending]]''' – jde o projetí slalomu bez shození tyče v co nejkratším čase
** '''[[western pleasure]]''' – soutěžící jsou předvedeni všichni zároveň a na pokyn rozhodčích předvádějí jednotlivé cviky ve stanovených chodech, hodnotí se sed jezdce, pobídky, připravenost a ochota koně a v neposlední řadě i celkový vzhled a upravenost dvojice
** '''[[reining]]''' – rychlostní disciplína, ve které však kůň musí prokázat vysoký stupeň ovladatelnosti, součástí jsou i složitější westernové prvky jako klouzavé zastavení ze cvalu, obraty, couvání, nebo nehybné stání po několik sekund
** '''[[western horsemanship]]''' – drezurní soutěž, ve které se se hodnotí zejména jezdecká vyspělost, sed a udělování pobídek.
 
Na konci sezóny se pořádá tzv. '''[[Hubertova jízda]]''', kterou se slaví konec sezóny. Jezdec při ní musí chytit pírko, být nejrychlejší a v terénu skákat překážky.
 
== Chody a ježdění ==
[[Soubor:Muybridge race horse animated.gif|náhled|Cválající kůň s jezdcem na Muybridgeově prvním pokusu o zachycení pohybu|alt=|300x300pixelů]]
'''Anglický styl ježdění''' používá anglické sedlo, chody jsou [[krok (pohyb koně)|krok]], [[klus]], [[cval]] . '''[[westernové ježdění|Westernový styl]]''' je využívaný hlavně v [[Amerika|Americe]], používá se westernové sedlo, chody jsou walk, [[jog]] a [[lope]]. Otěže se drží jednou rukou, třmeny jsou delší než u anglického ježdění. '''Základní chody''' koně jsou ''krok, klus, cval''; '''vedlejší chod je''' ''trysk.''
 
* '''Krok''' má čtyřdobý takt. Tento pohyb se nazývá laterální, což znamená, že po sobě jdou vždy nejprve dvě končetiny na jedné (levé či pravé) straně. Kůň má vždy nejméně dvě končetiny v kontaktu s podložkou. Jeho krok je dlouhý, krk má uvolněný. Nohosled: LZ, LP, PZ, PP. Rychlost koně je v kroku 6–8 km/hod.
* '''Klus''' je chod koně v dvoudobém taktu. Pohyb je diagonální s krátkou fází vnosu. Klusající kůň dosahuje maximální rovnováhy a současně vykonává nejdelší možný krok. Nohosled: LZ+PP, PZ+LP. Rychlost koně v klusu je 4 m/s (15 km/h). Klusáci jsou schopni vyvinout 42–50 km/h na kratší vzdálenosti. Jsou dva druhy klusu: lehký a pracovní. V lehkém klusu se vysedává a v pracovním se sedí pevně v sedle.
* '''Cval''' rozpoznáváme na levou nebo na pravou ruku. Na jízdárně se cválá tzv. na vnitřní nohu, tj. že vedoucí je vnitřní přední noha. První nacválá vždy zadní vnější noha. Nohosled: LZ,LP+PZ,PP (na pravou ruku) a PZ,PP+LZ,LP (na levou ruku). Rychlost v terénu je až 30 km/h. Plnokrevníci na dráze běží rychlostí až 60 km/h (na kratší úsek).
* '''Trysk''' je nejrychlejším, čtyřdobým chodem. Ale je to jen název pro prodloužený cval používaný při dostizích. Přechod mezi cvalem a tryskem nazýváme rychlý cval neboli gallop. Trysk může dosahovat rychlosti až 60km/h.
 
== Jezdecká výstroj ==
{{podrobně|Jezdecké potřeby}}
Vybavení koní ve formě uzd a sedel se objevuje v archeologických nálezech již z doby železné.<ref>Levine, M. A. (2005). Domestication and early history of the horse. ''The domestic horse: the origins, development and management of its behaviour'', 5-22.</ref> Umožňuje pokročilejší manipulaci se zvířetem a pohodlnější jízdu. Skládá se z několika částí, jejichž využití se odvíjí dle typu jezdecké disciplíny nebo pracovního nasazení zvířete. Běžnou součástí vybavení je:
 
* '''Sedlo''' rozkládá jezdcovu váhu po koňském hřbetu. Různá sedla se používají k různým účelům ([[Jezdecké sedlo|univerzální sedlo]], skokové sedlo, dostihové sedlo, drezurní sedlo, [[western]]ové sedlo). Pod sedlo se většinou umisťuje podsedlová deka neboli dečka.
* '''Podbřišník''' sedlo udržuje na hřbetu koně, probíhá za předníma nohama koně.
* '''Třmeny''' jsou připevněny k sedlu, zvyšují stabilitu jezdce a pomáhají při tzv. lehkých sedech v různých krocích.
* '''Uzdečka''' se připevňuje na hlavu koně a pomáhá jezdci nad koněm udržet kontrolu. Skládá se z nátylníku, podhrdelníku, čelenky, lícnic, otěží, nánosníku a udidla.
* '''Uzda''' se používá při přehlídkách a drezurách, na rozdíl od uzdečky, která je využívána mnohem častěji, má navíc jednu lícnici k dalšímu udidlu (uzdečka má udidlo jen jedno, uzda dvě).
* '''Udidlo''' se umisťuje do huby koně, existuje jich několik druhů (jednou, dvakrát lomené udidlo, rovné udidlo atd.). Existují i varianty bez udidel, kdy se kůň ovládá tlakem na nos, nebo udidla s pákami. Někdy se používají i '''martingaly''', které koni brání ve zdvihání hlavy, jsou upevněny nad kohoutkem (kolem krku), k podbřišníku a k otěžím. Například parelliho ohlávka, hackamora...
* '''Kamaše''' nebo chrániče se používají k ochraně nohou koně při práci, skákání i přepravě.
* Zvony jsou jiný druh chráničů (viz [[Koňské kamaše|kamaše]]) používají se na přední nohy, aby si koně zadními nohami nepřetrhly důležité šlachy.
 
Jezdec sám je pak vybaven vhodným oděvem. '''Jezdec''' má na hlavě ochrannou '''helmu''', na horní části těla z obou stran (od ramen až po hýždě) '''ochrannou''' '''vestu''', na nohách buď '''boty vysoké''' až ke kolenům nebo boty nízké nad kotníky ('''pérka).''' K ochraně nohou jsou ideální '''chapsy''' (návleky na nohy které se používají k nízké botě na holeň jezdce)
 
== Zdraví koně ==
{{viz též|nemoci koní}}
Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5&nbsp;°C (hříbata asi o 1&nbsp;°C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).
 
Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na:
 
* onemocnění kopyt (například otlaky, [[schvácení kopyt]], [[podotrochlóza]], [[absces]]y, [[hniloba rohového střelu]], [[rozštěp kopyta]], [[rakovina kopyt]], …)
* nemoci kloubů a končetin ([[nálevky]], [[špánek]], [[kostnatění kopytních chrupavek]], natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, [[návní kost]], [[zlomenina|zlomeniny]], [[šinbajny]], …)
* nemoci očí ([[Glaukom|zákal]], [[zánět spojivek]], …)
* nemoci dutiny ústní ([[řádky]] (otok horního patra), nemoci zubů, …)
* onemocnění kůže ([[podlom]], [[dermatofilóza]], otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, [[svrab]], [[veš|vši]], [[střečkovitost]], …)
* poruchy trávicí soustavy ([[kolika]], [[průjem]], [[otrava]], …)
* poruchy oběhového systému ([[Chudokrevnost|anémie]], [[lymfangitida]], [[africký mor koní]], [[dehydratace]], …)
* nemoci dýchací soustavy ([[chřipka koní]], [[hříběcí]], [[obrna hrtanu]], [[COPD]], [[kašel]], [[vozhřivka]], …)
* pohlavní onemocnění ([[metritida]], [[infekční zmetání klisen]], …)
 
Závažným onemocněním je [[tetanus]] a [[vzteklina]], koně můžou trpět i [[alergie]]mi. Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – [[veš|vši]], [[svrab]], [[klíště|klíšťata]], [[Parascaris|škrkavky]], [[tasemnice]], [[roup]]i, velcí a malí [[Cyathostominae|strongylidi]], [[Střečkovití|střečci]].
 
U koní se mohou objevovat i zlozvyky – jedná se o někdy až chorobné poruchy chování, které se opakují, i když k tomu kůň nemá důvod. Nejčastěji je to [[klkání]], [[hodinaření]], [[vzpurnost]], [[útočnost]], drbání ocasu, lechtivost, vyplazování jazyka, neochota, trhání dek a ohlávek, skřípání zubů atd.
 
Na zdraví koní má samozřejmě vliv naše péče, pohyb a povrch výběhu/jízdárny. Příliš tvrdý povrch neabsorbuje kinetickou energii a může působit degenerativní onemocnění kloubů a kostí. Měkký povrch koně unavuje a sypký zase může způsobit podklouznutí nebo podvrknutí.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* Jaromír Dušek a kol.: ''Chov koní'', Brázda 1999.
 
=== Související články ===
* [[Hipologie]]
* [[Hiporehabilitace]]
* [[Hipoterapie]]
* [[Nemoci koní]]
* [[Přirozená komunikace s koňmi]]
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=hříbě}}
* {{Wikislovník|heslo=kůň}}
 
{{Portály|Koně|Živočichové|Biologie}}