Selské povstání (1775): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Pohřeb: oslí pohřeb + reference značka: editace z Vizuálního editoru |
m →Průběh: pouze odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6:
== Průběh ==
* '''Leden 1775''' – na [[Teplice nad Metují|Teplicku]] dochází k prvním známkám vzpoury, odtud se v únoru šíří i na [[Broumov|Broumovsko]] a [[Náchodské panství|Náchodsko]] a postupně do celého vnitrozemí. Ohniska povstání vznikají v horských a podhorských oblastech, ve kterých je situace po hladomoru nejsvízelnější.
* '''Únor 1775''' – na Náchodsku působí selské „guberno“ pod vedením rychtáře Antonína Nývlta, svobodného rychtáře, hospodáře a zároveň hostinského ve Rtyni v Podkrkonoší, který se těší velké vážnosti a patří mezi přirozené autority obce. Stává se představitelem poddaných a bude je zastupovat při jednáních s vrchností. Na rozdíl od jiných rychtářů nepodněcoval poddané k násilí, ale umírňoval je. Selské guberno vydalo narovnání, které upravovalo robotu a vydávalo vzory rozpisů robot. Působilo na devíti panstvích a bylo považováno za hlavního podněcovatele selského povstání.
* '''20. března 1775''' – jsou přepadány zámky a vrchnostenské kanceláře, kde houfy vzbouřenců demolují zařízení a výbavu, vyjídají sklepy, pijí zásoby piva a vína. Sedláci z Chvalkovic si vynutí nátlakem na vrchnosti písemné potvrzení, že po nich nebude vyžadovat ani nejmenší robotu. Tím vzniklo první potvrzení svobody. Sousední sedláci postupovali podle jejich vzoru. Povstalci si vytvořili pravidlo, které přikazovalo každému muži v domě, který cestou minuli, vykonat s nimi návštěvu minimálně tří vrchnostenských kanceláří. Až poté se mohl dotyčný vrátit domů. Rychtář a kronikář František Vavák popisuje situaci takto: ''"pravili, aby jedni poddaní vždy na tři zámky štaci učinili a písemnosti vyzdvihli. Protož Dymokurští a Chlumečtí, dílem též Pardubští, Poděbrady, Cerhenice a Radim vybili a z Radyně domův odešli; ale mnozí již pití a braní žádostivi byli, ještě i dále šli''.“
| |||