Johann Karl Khevenhüller-Metsch: Porovnání verzí

Přidáno 19 bajtů ,  před 4 měsíci
m
odkaz, typos
(obrázek, comm, port)
m (odkaz, typos)
 
== Biografie ==
Sloužil v armádě, kde dosáhl hodnosti majora. Z důvodu dluhů se roku [[1864]] přihlásil ke sboru rakouských dobrovolníků do Mexika. 19. listopadu 1864 nastoupil ve francouzském přístavu [[St. Nazaire]] na loď a 7. prosince připlul do [[Veracruz (Veracruz)|Veracruz]]u, kde se připojil k sedmdesáti tisícům vojáků, kteří měli chránit a doprovázet Habsburka [[Maxmilián I. Mexický|Maxmiliána]] v [[Druhé Mexické císařství|Mexickém císařství]]. Po odchodu většinového vojska Francouzů v roce 1866 Khevenhüller zůstal a byl jmenován velitelem jízdního pluku 800 mužů, zvaného "Červení husaři". Sloužil Maxmiliánovi až do tragického konce jeho vlády. Byl svědkem neúspěšného vyjednávání s prezidentem Juárezem. Když byl Maxmilián v Querétaru zastřelen, byl to Khevenhüller, kdo na citadele vztyčil bílou vlajku<ref>Ratz 1998, s. 297</ref>. Byl zajat povstalci a po Maxmiliánově popravě vyjednal s mexickým generálem Porfiriem Díazem volný odchod pluku. Doprovodil Maxmiliánovu rakev zpět do Rakouska. Během celého pobytu v Mexiku si psal deník<ref>Ratz 1998, s. 423, pozn. 490</ref>.
 
Roku 1868/1869 se zúčastnil expedice do nitra Afriky. Po roce 1868 byl dědicem statků v Čechách. Patřilo mu panství [[Komorní Hrádek]]. Roku 1871 se oženil s hraběnkou Eduardinou (Edinou) [[Clam-Gallasové|Clam-Gallasovou]],<ref name="NPKhevenhüller-Metsch"/>, s níž získal zámek Riegersburg, který dal adaptovat.
 
Zastával funkci nejvyššího dědičného [[hofmistr]]a v Rakousích a nejvyššího zemského dědičného štolby v Korutanech. Byl též uherským magnátem. Roku 1888 získal titul komořího. Byl tajným císařským radou. V roce 1903 nastoupil jako rakouský generální konzul do [[Bejrút]]u.<ref name="Slovník představitelů">{{Citace monografie
V [[Zemské volby v Čechách 1872|zemských volbách roku 1872]] byl za velkostatkářskou [[kurie (volby)|kurii]], svěřenecké velkostatky, zvolen na [[Český zemský sněm]].<ref>http://www.psp.cz/eknih/1872skc/1/stenprot/004schuz/s004001.htm</ref> Zastupoval provídeňskou a centralistickou [[Strana ústavověrného velkostatku|Stranu ústavověrného velkostatku]].
 
Zemský sněm ho roku 1872 zvolil i do [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament, volený nepřímo zemskými sněmy). Složil slib 7. května 1872. Uspěl i v prvních přímých [[Volby do Říšské rady 1873|volbách do Říšské rady roku 1873]] za kurii velkostatkářskou. Rezignace byla oznámena dopisem 13. května 1878.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> Od roku 1878<ref>[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=8199840 Moravská orlice, 3. 11. 1878.]</ref> byl dědičným členem [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]] (horní komora Říšské rady).<ref name="NPKhevenhüller-Metsch"/>. Za své zásluhy byl jmenován rytířem [[Řád Zlatého rouna|Řádu Zlatého rouna]] a vyznamenán rakouským Řádem železné koruny.
 
[[Soubor:Hardegg Burgkapelle05.jpg|náhled|vlevo|Manželé Khevenhüllerovi se svými rodovými erby; vitráž z hradní kaple v Hardeggu]]