Vařákovy Paseky: Porovnání verzí

Místní obyvatelé dobře věděli k jakým tragédiím došlo 19. dubna v [[Ploština|Ploštině]] , která je od místa na dohled vzdálená (2,5 km) a 23. dubna v [[Prlov|Prlově]], kdy speciální protipartyzánská jednotka [[Einheit Josef|SS-Einheit Josef]] ze Slovenska a další jednotky ZbV z Vizovic obě vesnice drasticky vyvraždily a stavení vypálily. Obyvatelé usedlostí na radu partyzánů měli všichni odejít ke svým příbuzným a známým, protože bylo jisté, že se Němci vrátí. Většina z více jak 50 obyvatel doporučení uposlechla a odešla. Část si sebrala nejnutnější osobní věci, jídlo i pěřiny a okolo poledne odešli se schovat do lesa. Když slyšeli probíhající boje u Loučky, které krátce utichly a v sousední Polance slyšeli hudbu, domnívali se, že fronta jejich území již obešla.<ref group="Poz">Tvrdé boje o Loučku byly sváděny celé odpoledne až do druhého dne 3. května 14.30.</ref> Vzhledem k chladnému počasí, kdy se ledový déšť proměnil ve sněžení, se proto okolo páté hodiny rozhodli vrátit do svých domovů zpět, což se ukázalo později osudným.

 

V podvečer 2. května Vařákovu osadu nečekaně obklíčili opět Němci, když vyhnali z chlévů dobytek a pancéřovými pěstmi zapálili osm domů. Zbývající dva domy zůstaly neporušené, protože byly stranou a v husté přízemní mlze, nebyly zřejmě vidět. Při hoření chalup začala vybuchovat střešní krytina eternit a Němci se domnívali, že se jedná o ukrytou munici partyzánů a proto se rozhodli všechny Vařáky vyvraždit. Děti začaly ze zoufalství křičet a ječet a Vařáci Němcům vysvětlili, že výbuchy nezpůsobují granáty a střelivo. Německý velitel proto vyhlazovací teror zakázal.

 

 

== 3. květen ==