Karlín: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+charakter čtvrti
m →‎Pražské předměstí a město: Velká Praha>Praha: tento název až později; odkazy
Řádek 57:
=== Pražské předměstí a město ===
[[Soubor:Praha-Karlín-znak.jpg|náhled|vlevo|upright=0.7|Historický znak Karlína]]
Rozrůstající se zástavba na území Špitálska vedla radu města v roce 1816 k ustanovení urbanistického plánu, který vymezil prostory pro zástavbu a přiřkl oblasti statut [[příměstí]]. Kolokviální Špitálsko bylo přejmenováno na počest manželky císaře [[František I. Rakouský|Františka I.]] [[Karolína Augusta Bavorská|Karolíny Augusty]] na Karolinenthal, který byl během sta let zkomolen na Karlín.
 
Další rozvoj probíhal pomalu, zvláště kvůli nadále existující možnosti nařízení demoličního reverzu, nicméně, příchod [[Průmyslová revoluce v Česku|bující industrializace]] nebylo možné odvrátit. V roce 1822 byl vybudován [[Karlínský přístav|přístav v rameni Vltavy]] mezi Karlínskými ostrovy, ve kterém, přestože původně byl určen pouze pro plachetnice, byl spuštěn první český [[parník Bohemia]] v roce 1841<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hubert, Miroslav.
| titul = Legendární parník Bohemia
Řádek 67:
| isbn2 = 978-80-86158-22-8
| oclc = 644593516
}}</ref>. Železniční dráha do Drážďan pak vedla ke stavbě [[Negrelliho viadukt]]u. Mezi lety 1854 a 1863 byl také postaven [[Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Karlín)|kostel sv. Cyrila a Metoděje]] dle plánů [[Vojtěch Ignác Ullmann|Vojtěcha Ignáce Ullmanna]], na který byla uspořádána sbírka měšťanstva v roce 1950. Paralelně s kostelem je vystavěna také [[Karlínská synagoga]]. Roku 1847 zde byla postavena první pražská [[plynárna]], která zásobovala svítiplynem[[svítiplyn]]em 200 lamp v centru města.
 
Po zbourání městských hradeb v 70. letech [[19. století]] patřily pozemky v dnešním Karlíně k nejlevnějším. Proto zde také vyrostla řada průmyslových závodů a obytných domů velmi rychle, přičemž na někdejším [[Rohanský ostrov|Rohanském ostrově]] byly vybudovány nové výrobní podniky a blíže k [[Vítkov]]u potom obytné domy.
 
Na popud [[František Křižík|Františka Křižíka]] v roce 1896 se nahrazují plynové lampy elektrickými a zakládá se elektrická [[Elektrická drobná dráha Praha – Libeň – Vysočany|tramvajová dráha mezi Karlínem a Libní]], kterou však Křižík roku [[1907]] z organizačních důvodů odprodal městu Praze.
 
Vrcholem proměn je zisk titulu města v roce [[1903]]. Karlín se však nepřipojuje k [[Velká Praha|Velké Praze]], primárně kvůli vyšší činžovní dani. Nastává tak kuriózní situace, kdy Karlín je ze tří stran obklopen pražskými částmi (Holešovicemi, Libní a Novým Městem) a ze čtvrté svahem Vítkova. Napojení Libně se zbytkem Prahy tak oklikou tvořilo mostní provizorium v místě dnešního [[Libeňský most|Libeňského mostu]] do Holešovic.
 
=== Součást Prahy ===