František Xaver Khevenhüller-Metsch: Porovnání verzí

Pocházel z [[Rakousko|rakouské]] [[Šlechta|šlechtické]] rodiny Khevenhüllerů, která od roku 1763 s [[kníže]]cím titulem pro hlavu rodu užívala jméno [[Khevenhüller-Metsch]].<ref>BRŇOVJÁK, Jiří: ''Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705–1780''; [[Ostravská univerzita]], Ostrava, 2015, s. 304–305 ISBN 978-80-7464-461-0</ref> Narodil se jako třetí syn [[Dvorský hofmistr|císařského nejvyššího hofmistra]] knížete [[Jan Josef Khevenhüller-Metsch|Jana Josefa Khevenhüllera]] (1706–1776). Již v roce 1757 byl jmenován [[Císařský komorník|císařským komorníkem]], v roce 1760 se stal [[Říšská dvorní rada|říšským dvorním radou]] a od roku 1764 byl radou [[Dvorská komora|dvorské komory]], v roce 1769 obdržel titul [[Tajný rada|tajného rady]]. V letech 1773–1774 a 1782–1790 byl zemským hejtmanem v [[Korutany|Korutanech]]<ref>''František Xaver Khevenhüller-Metsch'' na webu ''worldstatesmen'' [https://www.worldstatesmen.org/Austria_crownlands.html dostupné online]</ref>, mezitím působil také u státních úřadů ve Vídni. V roce 1782 získal [[Řád zlatého rouna]].<ref>[[František Lobkowicz (genealog)|LOBKOWICZ, František]]: ''Zlaté rouno v zemích českých'' (zvláštní otisk ze zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 273</ref> V letech 1791–1797 byl zemským maršálkem v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] a nakonec byl jmenován [[Dvorský maršálek|nejvyšším maršálkem císařského dvora]] (1797), zemřel však nedlouho poté.