Místodržitelský palác (Brno): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Bývalé kláštery v Česku; přidána Kategorie:Bývalé kláštery v Jihomoravském kraji za použití HotCat |
smazána zbytečná věta značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 27:
Historie objektu jako jedné z dominant Moravského (dříve Joštova) náměstí je úzce spjata s [[Kostel svatého Tomáše (Brno)|kostelem sv. Tomáše]] a sahá až do poloviny 14. století, kdy byl jako [[Augustiniánský klášter u kostela svatého Tomáše (Brno)|augustiniánský klášter]] založen v těsné blízkosti městských hradeb moravským markrabětem [[Jan Jindřich|Janem Jindřichem]]. Současnou podobu však získal tento stavební komplex jednak v 60. letech 17. století (architekt [[Jan Křtitel Erna]]) a zejména pak za barokní přestavby prováděné od 30. let do roku 1750 pod vedením brněnského stavitele [[Mořic Grimm|Mořice Grimma]], po jejímž ukončení byl klášter povýšen na opatství.
Poté, co v důsledku josefínských reforem na počátku 80. let byli augustiniáni nuceni se roku 1783 přestěhovat do budov [[Starobrněnský klášter|starobrněnského kláštera]], byly do vyprázdněných reprezentativních prostor, přejmenovaných na „dikasteriální palác“, nadlouho umístěny nové státní, zemské a stavovské úřady. Následující stavební úpravy, které poznamenaly zvláště především interiéry, projektoval vídeňský dvorní architekt [[Franz Anton Hillebrandt]]. Zemským úřadům a jako sídlo zemského presidenta sloužil palác i po roce 1918, za protektorátu ovšem vystřídaly úřady mladého československého státu úřady německé. Dalším závažným mezníkem novodobých dějin bylo rozhodnutí o přidělení paláce Muzeu dělnického hnutí Brněnska, jež budovou disponovalo od roku 1955 až do politických změn po listopadu 1989. Posléze prostory přejala nově vzniklá Moravská galerie.
== Výstavní prostory ==
| |||