Kostel svatého Jiří (Horní Slavkov): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přesnější odkaz |
m trocha prolinkování, typo |
||
Řádek 46:
== Historie ==
Kostel zasvěcený [[Svatý Jiří|svatému Jiří]] je pozdně gotická stavba, jež vznikla asi na místě staršího kostela či kaple. Německá literatura uvádí, že zde stál pozdně románský kostelík již v roce 1242. Česká literatura hovoří, že svatostánek byl založen současně s městečkem kolem roku 1333. [[První písemná zmínka]] o kostele je z roku 1380. Objevuje se i údaj o tom, že kostel byl již roku 1350 rozšiřován. Velká přestavba se provedla v letech 1515 až 1523. Tuto přestavbu financoval [[Jan z Rabštejna|Jan Pluh z Rabštejna]]. Byla postavena velká [[loď (architektura)|loď]] a dvě věže. Již od počátku se kostel plánoval s tím, bude plnit rovněž úlohu městské pevnosti, a proto se kostel stavěl se silnou ohradní zdí podkovovitou baštou. Zaklenutím presbytáře byla dokončena výstavby kostela dokončena, podle nápisu nejspíše roku 1525. Za tímto obranným systémem byla roku 1593 postavena velká hranolová zvonice, neboť severní věž již v této době měla statické problémy. K další změně vzhledu kostela došlo v letech 1658 až 1659. V té době bylo k západní věži přistavěno osmiboké patro. Roku 1728 byl v jižní baště zřízen žalář. K úpravám kostela došlo ve druhé polovině 18. století, kdy část stavby byla barokizována. Stará kostelní věž na severní straně byla roku 1784 snesena do výšky lodi a přestavěna byla i západní věž. Poslední rozsáhlá přestavba kostela je z roku 1903, kdy došlo k odstranění horní [[empora|empory]].
Roku 1945 postihl Horní Slavkov i kostel tragický osud. Kostel byl postupně devastován a vykrádán. V odpoledních hodinách v sobotu 14. březnu 1964 zasáhl kostel oheň. Oheň začala hasit požární jednotka ze Sokolova, slavkovským hasičům se nepodařilo nastartovat hasičský vůz. Při požáru shořela střecha nad presbytářem a zbortila se [[sanktusník|sanktusová vížka]]. Nezájem odpovědných institucí o opravu je dokladem toho, jak se tehdejší společnost chovala ke kulturnímu dědictví. Neochota opravit sakrální památku způsobila, že kostel dostal provizorní střechu až po dvou letech a oprava celé střechy začala až roku 1977. Do kostela zatékalo, fresky byly poškozeny a dřevěné konstrukce začaly hnít. Z odložených trámů ze shořelého krovu se podařilo zjistit stáří dřeva, stromy byly káceny v letech 1521 až 1523. Roku 1976 došlo vandalstvím ke zničení barokních [[varhany|varhan]] od
Na počátku 21. století byl stav památky v důsledku absence její údržby značně neuspokojivý. Tento stav vyžadoval celkovou obnovu objektu, včetně kompletního restaurování zdevastovaného interiéru.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 63:
== Architektura ==
Dnešní kostel je jednolodní [[orientace kostela|orientovaná]] stavba s rozlehlým a nezvykle protáhlým polygonálně uzavřeným [[Kněžiště|presbytářem]], podepřeným opěrnými pilíři a s vysokými okny. [[Sakristie]] na severní straně je pozůstatkem snesené středověké věže. K severovýchodní straně presbytáře přiléhá ještě novější přístavba s [[oratoř (architektura)|oratoří]], mladší je rovněž současná přístavba v délce severní strany lodi, ve které je vchod do kostela, rámovaný pozdně gotickým [[Portál (architektura)|portálem]]. Při jihozápadním boku presbytáře se nachází
== Interiér a vybavení ==
Původně plochý strop lodi, nyní tvoří [[valená klenba]] s párovými trojbokými výsečemi. Je příčně dělená [[přípora]]mi, jež jsou svedeny nad [[hlavice (architektura)|hlavice]] pozdně barokních [[pilastr]]ů. Vrcholy přípor zdobí štukové [[Rozeta (architektura)|rozety]]. Při stavebních úpravách z let 1783 až 1786 byl zbořen pozdně gotický [[triumfální oblouk]]. Ten byl zvětšen a znovu vyzděn. Loď je po třech stranách lemována [[empora|emporou]], na jižní straně podklenuta zděnou [[Arkáda (architektura)|arkádou]], prostor pod emporou je valeně klenut s trojbokými výsečemi v rytmu arkád. Tribuny byly opatřeny dřevěným [[balustráda|balustrovým]] zábradlím. Druhé patro empory postavené roku 1814, bylo roku 1903 odstraněno. Presbytář je dělen na dvě části barokní balustrovou [[Chórová přepážka|chórovou přepážkou]] a je zaklenut pozdně gotickou [[Síťová klenba|síťovou klenbou]] na pětibokých konzolových příporách. Hlavní [[klenák]] nese velký polychromovaný [[erb]] [[Pluhové z Rabštejna|Pluhů z Rabštejna]]. Sakristie je zaklenuta valeně a v patře [[Křížová klenba|křížově]]. Významnou pozdně gotickou památkou kostela je hlavní krov lodi. [[Hlavní oltář]] býval chloubou kostela. Podoba oltáře z roku 1665 je vidět na silně poškozené fresce z doby kolem roku 1736, která se nachází v kapli Božího těla. Malba zobrazuje jednoduchou sloupovou architekturu s obrazem [[Nejsvětější Trojice]] s postavou [[Panna Marie|Panny Marie]]. Ve [[fronton]]u je polychromovaná socha svatého Jiří. Další sochy světců stály rovněž na [[Eucharistický svatostánek|
[[Soubor:Muzeum Sokolov obraz od Eliáše Dollhopfa.jpg|náhled|Oltářní plátno sv. Cecílie s anděly]]
Mezi nejstarší a umělecky nejhodnotnější díla náleží několik artefaktů. Předně v lodi umístěná renesanční kamenná [[kropenka]] s ornamentálními reliéfy z první poloviny 16. století. Další pozdně gotická kropenka z doby krátce po roce 1500 se nacházela v přízemí věže. Umělecky hodnotnou byla i kamenná [[křtitelnice]] z roku 1581. Z křtitelnice se zachovalo pouze kamenné torzo středověké části. V přízemí věže se nacházelo uskupení Olivetské hory, modlící se Kristus a spící apoštolově sv. Petr, sv. Jan a sv. Jakub. Dnes je toto sousoší v expozici [[Západočeské muzeum v Plzni|Muzea církevního umění plzeňské diecéze v Plzni]]. V rohu mezi hřbitovní zdí a bývalým děkanstvím stávalo v mohutném portálu barokní sousoší Kalvárie z roku 1666. Dřevěné sochy v nadživotní velikosti, jež byly na svém místě ještě v šedesátých letech 20. století, nebyly udržovány a byly jim dokonce uřezány hlavy. Jejich stav ukazuje fotografie z roku 1994, kdy byly po požáru uskladněny s dalšími artefakty. Nejstarším malířským dílem kostela sv. Jiří jsou fresky v klenbě presbytáře. Ty byly odhaleny po požáru roku 1964, kdy opadla omítka s barokními malbami a s malbami z roku 1903. Na základě indicií lze odhadnout, že fresková výzdoba vznikala nejspíše v letech 1528 až 1532. Pozdější malířské výzdoby kostela jsou spjaty s místním děkanem Johannem Jakobem Höffnerem, který nechal v letech 1725 až 1728 provést některé barokní úpravy.<ref name="Prokop"/>
Nejvýznamnější malíř regionu své doby [[Eliáš Dollhopf]] namaloval pro kostel roku 1768 rozměrné oltářní plátno [[Svatá Cecilie|sv. Cecílie]] s anděly. Na obraze zaujme postava harfenistky, která zobrazuje Marii Annu Sophii Dollhopfovou, dceru malíře.<ref name="Černý">{{Citace monografie
Řádek 84:
| jazyk =
}}</ref>
Malba se nacházela v žalostném stavu, zachránilo ji restaurování. Obraz je umístěn v expozici sokolovského muzea. Před požárem roku 1964 se v kostele nacházelo několik dalších barokních obrazů, většina z nich byla ukradena nebo zničena. [[Vitráž
== Náhrobníky ==
Historická literatura se zmiňuje o celkem 14 kamenných nebo bronzových renesančních náhrobníků a jednom malovaném
== Hřbitov a děkanství ==
V areálu hřbitova se kromě cenných náhrobků na kostelní zdi nachází zajímavý honosný náhrobek v klasicistním stylu spolumajitele porcelánky Johanna Georga Lipperta a dva novogotické náhrobky rodiny Möhling, příbuzných Lippertů. Zajímavé jsou mnohé [[secese|secesní]] náhrobky. Na hřbitově se nachází také pomník padlým v [[první světová válka|první světové válce]] se 13 jmény. U vstupní brány hřbitova je novodobý pomník obětem totality, připomínka politických vězňů, kteří pracovali v uranových dolech. Součástí památníku je pamětní deska se jmény pěti vězňů zastřelených při pokusu o útěk dne 14. 10. 1951. Zajímavá je kompletně dochovaná pozdně gotická [[zvonice]] na hřbitově. Byla postavena kolem roku 1540 na vyvýšenině nad hřbitovem. Původně stála osamoceně, součástí hřbitovní zdi se stala až v polovině 19. století při rozšiřování hřbitova. Jedná se o hranolovou stavbu z kamenného zdiva, s vysokou střechou ukončenou barokní [[lucerna (architektura)|lucernou]].<ref name="Beran"/>
Děkanství u kostela je patrová obdélníková barokní budova s mansardovou střechou. Budova byla postavena v letech 1755 až 1756 stavitelem J. Pöpperlem z Horního Slavkova. V interiéru jsou valené klenby s pětibokými výsečemi a plochostropé prostory s bohatým štukováním. Po roce 1945 byl však objekt opuštěn a postupně chátral. Střecha byla v 90. letech 20. století opravena, budova je však ve špatném stavu. Vedle budovy děkanství se v nice hřbitovní zdi nacházela skupina Ukřižování Krista z roku 1666. Ta je však zničená. Před budovou děkanství stojí zádušní svítilna, jedna z nejcennějších výtvarných památek Horního Slavkova. Pochází z 1. poloviny 16. století. Jedná se o vzácné pozdně gotické kamenické sochařské dílo. Původně byla náhrobním sloupem se zádušním světlem na hřbitově. Na své nynější místo byla přemístěna kolem roku 1685. Na její původní účel se pozapomnělo a do povědomí veřejnosti se dostalo chybné označení Boží muka.<ref name="Beran">{{Citace monografie | příjmení = Beran | jméno = Pavel | příjmení2 = Beranová | jméno2 = Hana | titul = Horní Slavkov trochu jinak | vydání = 1 | vydavatel = Krajské muzeum Sokolov | místo = Sokolov | rok = 2005 | strany = 19 | isbn = 80-86630-07-2}}</ref>
Řádek 112:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=2758 Kostel sv. Jiří na Hrady.cz]
|