Lannova loděnice: Porovnání verzí

Přidáno 175 bajtů ,  před 1 rokem
Přidal obrázek, opravil odkazy
(Přidal zmínku o produkci v roce 1851 →‎Historie)
(Přidal obrázek, opravil odkazy)
 
== Historie ==
[[Soubor:Rodný dům Lannů - olejomalba Jana Václava Kautského.png|náhled|Rodinný dům Lannů, olejomalba [[Jan Václav Kautský|Jana Václava Kautského]] z doby někdy mezi lety 1840 až 1896]]
[[Soubor:Slavobrána na Dlouhém mostě v Českých Budějovicích, 1835.png|náhled|Litografie od F. Wolfa z roku 1835 zachycující slavobránu u Lannovy loděnice., Vpravovpravo rodinný dům Lannů.]]
Původní loděnice byla v těchto místech vybudována [[Gmunden|gmundenskými]] řemeslníky mezi lety 1547-1550<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Lannova loděnice
| isbn = 80-902910-6-6
| spoluautoři = a kol.
}}</ref> Na začátku 19. století obývala blízký rodinný dům s [[barokní architektura|barokním]] štítem rodina loďmistra [[Tadeáš Lanna|Tadeáše Lanny]], do které se roku 1805 narodil [[Vojtěch Lanna (1805–1866)|Vojtěch Lanna starší]]. [[Lannové|Rodina Lannů]] se věnovala [[vodní doprava v Česku|lodní dopravě]] po Vltavě už od začátku 18. století. Po neúspěšném pokusu o studium na [[pražská polytechnika|pražské polytechnice]] se i Vojtěch Lanna starší rozhodl pokračovat v rodinné tradici a stal se loďmistrem. Zabýval se nejen řízením lodí, ale i jejich stavbou, k přepravě soli po Vltavě přidal ještě přepravu dřeva. V roce 1832 vykoupil celé loděnice i s pozemky od [[vrchnost|vrchnosti]] z [[Hluboká nad Vltavou|Hluboké nad Vltavou]] a ovládl tak vltavský obchod se solí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Waldová
| jméno1 = Monika
| vydavatel = SlavneVily.cz
| datum_přístupu = 2021-03-27
}}</ref> Je zaznamenáno, že jen za rok 1851 bylo v loděnici postaveno 350 lodí, z nichž 300 bylo určeno pro [[vývoz|export]] do německých zemí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Žákavec
| jméno1 = Theodor
| rok = 1936
| strany = 36
}}</ref> Produkce lodí prudce stoupala až do počátku 60. let, kdy začal útlum lodní dopravy v souvislosti s očekávaným rozvojem [[Historie železniční dopravy v Česku|železnic]]. V roce 1852 nechal Lanna za dílnami a rodinným domem založit zahradu<ref name=Vily/> s okrasnými dřevinami a zahradním domem.<ref>WALDOVÁ, LEXA (2020), s. 90</ref> V roce 1857 se Vojtěch Lanna starší přestěhoval do Prahy, kde devět let poté zemřel a areál loděnice tak přešel do rukou jeho syna [[Vojtěch Lanna (1836–1909)mladší|Vojtěcha Lanny mladšího]].<ref>WALDOVÁ, LEXA (2020), s. 92</ref> Výroba lodí i lodní doprava po Vltavě byla stále méně udržitelná a po roce 1890 podnikatelské aktivity v Lannově loděnici zcela skončily. V roce 1908 proto věnoval Vojtěch Lanna mladší budovu bývalých dílen a ohrazenou zahradu nadaci pro [[sirotek|sirotky]], kterou tři roky předtím založil. Někdy po roce 1910 pak k zahradnímu domu přibyla prosklená [[oranžerieoranžérie]].<ref name=zahrady/>
 
Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] začal zahradní dům sloužit jako [[skauting|skautská]] klubovna.
1 160

editací