==== '''Suezský průplav''' ([[arabština|arabsky]] قناة السويس, [[hebrejština|hebrejsky]] תעלת סואץ), zkráceně též '''Suez''', je 193 km dlouhý [[průplav]] v [[Egypt]]ě spojující [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Rudé moře]]. Průplav je rozdělen na dvě části (severní a jižní) [[Velké Hořké jezero|Velkým Hořkým jezerem]] a tvoří hranici mezi [[Sinajský poloostrov|Sinajem]] ([[Asie]]) a [[Afrika|Afrikou]]. Umožňuje [[Loď|lodím]] přímou cestu mezi Středozemním a Rudým mořem, kdežto dříve musely buďto obeplouvat Afriku kolem [[Mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]], anebo náklad přes [[Suezská šíje|Suezskou šíji]] přepravovat po zemi. Oproti plavbě kolem Afriky se cesta Suezským průplavem například z [[Perský záliv|Perského zálivu]] do [[Rotterdam]]u zkrátila o 42 %, do [[New York]]u o 30 %. Cesta mezi Asií a [[Evropa|Evropou]] je kratší asi o týden. Průplavem prochází asi 10 % světového obchodu, včetně 7 % globálních dodávek [[Ropa|ropy]]; severním směrem proudí hlavně ropa, [[uhlí]] a kovové [[Ruda|rudy]], jižním směrem se dopravuje především [[cement]], [[Hnojivo|hnojiva]], zpracované kovy, [[Obilniny|obilí]] a prázdné [[tanker]]y.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
▲==== '''Suezský průplav''' ([[arabština|arabsky]] قناة السويس, [[hebrejština|hebrejsky]] תעלת סואץ), zkráceně též '''Suez''', je 193 km dlouhý [[průplav]] v [[Egypt]]ě spojující [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Rudé moře]]. Průplav je rozdělen na dvě části (severní a jižní) [[Velké Hořké jezero|Velkým Hořkým jezerem]] a tvoří hranici mezi [[Sinajský poloostrov|Sinajem]] ([[Asie]]) a [[Afrika|Afrikou]]. Umožňuje [[Loď|lodím]] přímou cestu mezi Středozemním a Rudým mořem, kdežto dříve musely buďto obeplouvat Afriku kolem [[Mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]], anebo náklad přes [[Suezská šíje|Suezskou šíji]] přepravovat po zemi. Oproti plavbě kolem Afriky se cesta Suezským průplavem například z [[Perský záliv|Perského zálivu]] do [[Rotterdam]]u zkrátila o 42 %, do [[New York]]u o 30 %. Cesta mezi Asií a [[Evropa|Evropou]] je kratší asi o týden. Průplavem prochází asi 10 % světového obchodu, včetně 7 % globálních dodávek [[Ropa|ropy]]; severním směrem proudí hlavně ropa, [[uhlí]] a kovové [[Ruda|rudy]], jižním směrem se dopravuje především [[cement]], [[Hnojivo|hnojiva]], zpracované kovy, [[Obilniny|obilí]] a prázdné [[tanker]]y.<ref>{{Citace elektronického periodika
==== Po rozšíření z roku 2010 mohou průplavem plout lodi s maximálním užitečným nákladem až 240 tisíc tun (DWT), což jsou všechny současné lodi kromě asi třetiny těch největších [[supertanker]]ů, které dále objíždějí Afriku starou cestou. Dříve musely lodi plout v konvojích, které se míjely na rozšířených výhybnách (jako vlaky na jednokolejné trati), kdežto od rozšíření a dostavby 35 km nového úseku průplavu v roce 2015 (tzv. Nový Suezský průplav) mohou plout nezávisle oběma směry po celé délce. Tím se kapacita průplavu zvýšila ze 49 na 97 lodí denně, snížily čekací doby v průměru z 11 na 3 hodiny a tím zkrátila doba plavby průplavem na zhruba 10 hodin.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Kolařík | jméno = Tomáš | titul = Nový Suezský průplav velkolepě otevřen | periodikum = Vodní cesty a plavba 3/2015 | vydavatel = Plavba a vodní cesty o. p. s. | url = http://d-o-l.cz/index.php/cs/kestazeni/category/30-2015?download=144%3Avcap_3-2015 | datum vydání = 9/2015 | datum přístupu = 9/2015}}</ref> ====
==== Suezský průplav ovlivnil také [[ekosystém]] Středozemního moře, do kterého v rámci takzvané [[lessepsovská migrace|lessepsovské migrace]] pronikají organismy z Rudého moře. ====
