Kardanův závěs: Porovnání verzí

'''Kardanův závěs''' je uložení, které umožňuje zavěšenému přístroji volný pohyb ve všech třech osách. Tvoří je tři v sobě umístěné obvykle kovové prstence, spojené otočnými čepy tak, že osy čepů sousedících prstenců jsou navzájem kolmé. Užívá se k zavěšení [[kompas]]u, lodního [[chronometr]]u nebo jiného citlivého zařízení, jehož činnost by změna polohy mohla ovlivnit. Zařízení bylo známo už ve starověku ([[Filón Byzantský]], kolem 230 př. n. l.) a ve středověku. Svůj název získal na počest italského matematika a fyzika [[Gerolamo Cardano|Gerolama Cardana]] (1501-1576), který jej podrobně popsal ve své knize „DůmyslnéDůmyslné uspořádání věcí“věcí.<ref>{{Citace monografie

| url = https://books.google.cz/books?id=PehoSnJfstUC&printsec=frontcover&hl=rucz#v=onepage&q&f=false

| url = https://books.google.cz/books?id=lw7lN8JibZsC&printsec=frontcover&dq=Francis+C.+Moon,+The+Machines+of+Leonardo+da+Vinci+and+Franz+Reuleaux:+Kinematics+of+Machines+from+the+Renaissance+to+the+20th+century&hl=rucom&sa=X&ved=2ahUKEwilici17_jvAhWJHXcKHVD5AQIQ6AEwAHoECAQQAg#v=onepage&q&f=false

| url = https://books.google.cz/books?id=GPdmft_cpKQC&lpg=PR2&dq=Hans-Christoph%20Seherr-Thoss,%20Friedrich%20Schmelz,%20Erich%20Aucktor:%20%C2%ABUniversal%20Joints%20and%20Driveshafts:%20Analysis,%20Design,%20Applications%C2%BB&hl=rucom&pg=PR5#v=onepage&q=Hans-Christoph%20Seherr-Thoss,%20Friedrich%20Schmelz,%20Erich%20Aucktor:%20%C2%ABUniversal%20Joints%20and%20Driveshafts:%20Analysis,%20Design,%20Applications%C2%BB&f=false

}}</ref> IVědci kdyžvšak v současnostisoučasné vědcidobě zastávají názor, že kardan nemůže mít jednoho tvůrcevynálezce. Dokazuje to argument, že se v „ÓděÓdě na krásy “, která sahá až do roku 140 př. nN.l., nachází popis zařízení, které je velmi podobnéhopodobné kardanovému závěsu. A o 3 století později, kolem roku 180 nl, jej znovu objevil čínský inženýr Ding Huan.<ref>{{Citace monografieToto zařízení pak bylo ve storověké Číně velmi populární. Bylo používáno ve vojenských a domácích činnostech v různých variantách, vytvořených čínskými inženýry. Ale pak byl princip tohoto zařízení ztracen.

VDíky Evropěarabskému sepřekladu Filóových děl všakse tento mechanismus objevil jeni pov 1100 letech díky arabskému překladu Filóových dělEvropě. IkdyžVědci někteřípřiznali vědcitento pochybovalipřeklad opoté, pravostico tohotobyl překladu,potvrzen potvrdila to CarraCarrou de Vaux, autorka- autorkou francouzského překladu, který je stále poskytujepro základ modernímvědci vědcůmnejuznávanější.  

O dalších 800 let později siRobert tentoHooke principv vypůjčilspolupráci slavnýs vědecdalšími Robertvědci Hookezměnili aobvyklé dalšípoužívání vynálezcikardanového závěsu, a začali jej používat ne ke stabilizaci ústředního prvku, ale k aplikaci vnějších sil. A dali mu název - „univerzální závěs“. Tento vynález tvořil základ mechanismu přenosu energie moderních automobilů.  

Na latinském západě první upomínání o tomto zařízení bylo neočekávaně nalezeno v knize receptů (viz. vpravo). [[Villard de Honnecourt]] ve své knize «Malý klíč ke kresbě Mappae Сlavicula» z 9. století zobrazil náčert kardanových hřídelí.