Lannova loděnice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fix čeština X-ti apod. |
Přidal zmínku o produkci v roce 1851 →Historie |
||
Řádek 40:
| vydavatel = SlavneVily.cz
| datum_přístupu = 2021-03-27
}}</ref> Je zaznamenáno, že jen za rok 1851 bylo v loděnici postaveno 350 lodí, z nichž 300 bylo určeno pro [[export]] do německých zemí.<ref>{{Citace monografie
}}</ref> Produkce lodí prudce stoupala až do počátku 60. let, kdy začal útlum lodní dopravy v souvislosti s očekávaným rozvojem [[Historie železniční dopravy v Česku|železnic]]. V roce 1852 nechal Lanna za dílnami a rodinným domem založit zahradu<ref name=Vily/> s okrasnými dřevinami a zahradním domem.<ref>WALDOVÁ, LEXA (2020), s. 90</ref> V roce 1857 se Vojtěch Lanna starší přestěhoval do Prahy, kde devět let poté zemřel a areál loděnice tak přešel do rukou jeho syna [[Vojtěch Lanna (1836–1909)|Vojtěcha Lanny mladšího]].<ref>WALDOVÁ, LEXA (2020), s. 92</ref> Výroba lodí i lodní doprava po Vltavě byla stále méně udržitelná a po roce 1890 podnikatelské aktivity v Lannově loděnici zcela skončily. V roce 1908 proto věnoval Vojtěch Lanna mladší budovu bývalých dílen a ohrazenou zahradu nadaci pro [[sirotek|sirotky]], kterou tři roky předtím založil. Někdy po roce 1910 pak k zahradnímu domu přibyla prosklená [[oranžerie]].<ref name=zahrady/>▼
| příjmení1 = Žákavec
| jméno1 = Theodor
| titul = Lanna: příspěvek k dějinám hospodářského vývoje v Čechách a v Československu.
| vydavatel = Spolek československých inženýrů
| místo = Praha
| rok = 1936
| strany = 36
▲}}</ref>
Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] začal zahradní dům sloužit jako [[skauting|skautská]] klubovna.
| |||