Wikipedista:Miroslava Fišerová/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
John Robinson Jeffers se narodil 10. ledna 1887 v [[Pittsburgh|Pittsburghu]] v zámožné intelektuálské rodině. Otec
V roce 1914 se s Unou uchýlil do ústraní, do svého vnitřního světa. Vlastníma rukama postavil kamenný dům na útesu (''Tor House'') u kalifornské vesnice [[Carmel-by-the-Sea|Carmel]] uprostřed hor na poloostrově [[Monterey County|Monterey]]. Vedle domu o několik let později vybudoval desetimetrovou věž, které dal jméno ''Jestřábí věž (Hawk Tower)''. Prožil tam celý svůj život s milovanou manželkou Unou, stranou od společenských událostí, nezávisle na okolním světě. Jejich vzájemná láska se odrazila v básnickém díle (''Zpěv pro Unu'') a stala se legendou. Ve třetím patře věže si zřídil pracovnu, kde napsal všechna svá díla. Ve styku s krajem a lidmi Jeffers vyzrál osobitého básníka, který se zamýšlí nad osudem současné civilizace.
Robinson Jeffers byl autorem básnických novel psaných volným veršem. K jeho nejznámějším básnickým prózám patří ''Ženy od mysu Sur, Planoucí hudba, Mara, Pastýřka putující k dubu, Hangerfield a Cawdor''. ▼
Una zemřela v roce 1950
Jeho pokus o dramatickou tvorbu, drama Medea, nedosáhl úrovně jeho básní. Chyběla mu původnost, autenticita lidských prožitků. <ref>{{Citace monografie▼
V roce 1954 byl Jeffers vyznamenán [[Pulitzerova cena|Pullitzerovou cenou]] za svou sociálně-kritickou tvorbu
▲Robinson Jeffers byl autorem básnických novel psaných volným veršem. K jeho nejznámějším básnickým prózám patří ''Ženy od mysu Sur, Planoucí hudba, Mara, Pastýřka putující k dubu,
▲Jeho pokus o dramatickou tvorbu
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
Řádek 14 ⟶ 20:
| kapitola = John Robinson Jeffers
| strany = 16-19
}}</ref> Kritikou však byla po uvedení na [[Broadway theatre (divadla)|Broadway]] hodnocena kladně jeho adaptace antického dramatu ''Medea''.
== Dílo ==
Organicky propojuje události světových dějin (válka) s tématy lidských vztahů. Dokáže proniknout hluboko pod povrch skutečnosti. Jeho příběhy připomínají antické básně.
=== Epika ===
''Hřebec grošák (Roan Stallion,'' 1925'')'' - básnická povídka, ve které se střídají epické a lyrické pasáže. Baladický příběh Inspirací mu byla opuštěná chýše v horách, kde podle pověsti kdysi kůň zabil farmáře. Hrdinku příběhu, mladou ženu a matku postavil do kontrastu s manželem opilcem. Hrdinka nakonec nesnesitelnou situaci řeší před očima své dcery tak, že nechá hřebce, aby muže zabil a teprve potom vystřelí.
''Cawdor (''1928'')'' - pokus obnovit v moderní podobě na obrazech soudobých morálních a společenských konfliktů mohutnou účinnost antické tragédie. Podle Jeffersova pojetí se pohled na extrémní utrpení v tragédii stává očistným procesem, při němž si člověk uvědomuje, jak leckdy svým jednáním, třebas nijak krutým, balancuje, aniž tuší, na pokraji propasti. Ale prostřednictvím tragédie se můžeme dobrat pochopní záhad v lidské pýše, a tak se tragédie může stát výstražným momentem a regulátorem našeho jednání. Ústřední postava však není starší, sveřepý farmář Cawdor, ale mladičká Fera, dcera životního ztroskotance.
''Ženy od mysu Sur (The Women at Point Su''r, 1927) - poéma je vážným varováním před mesianismem, blouznivou zaujatostí a velikášstvím, které za sebou vždy zanechávají mrtvé. Báseň útočí proti chátrající civilizaci, v níž byla možná válka a volá po novém zvážení starých hodnot. Tato vážná a tragická báseň je do jisté míry i satirou lidské domýšlivosti. V době svého zveřejnění nebyla jednoznačně pochopena a vyvolala spory, na které Jeffers reagoval komentářem, v němž vysvětlil své záměry pro toto dílo. Tragický příběh ve verších měl být psychologickou studií o člověku, který cestou sebeklamů a shlížení se v sobě samém dojde k šílenství. Měla být satirou na lidskou nadutost a přispět k pochopení vzniku náboženství, odsoudit scestné tendence, kterým začala propadat západní civilizace.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Průcha
| jméno = Stanislav
| titul = Robinson Jeffers. Literární pásmo.
| vydavatel = Krajská knihovna
| místo = Kladno
| rok vydání = 1972
| strany = 20-21
}}</ref>
''Mara'' ( - je baladicky laděný příběh rodinné tragédie, dílo, jež autor nazval "básní o oklamaném žárlivém muži, který řval o pravdu a nevydržel ani nejslabší její záblesk".
''Silák Hungerfield'' ( - příběh pohádkový, vyprávějící o věčné a marné touze člověka zvítězit nad smrtí, je výrazem básníkova smíření nad ztrátou milované ženy, novým vyznáním lásky a vzpomínkou na šťastná léta společného života
Pastýřka putující k dubnu (The Loving Shepherdess, ) - Baladická báseň přenesená ze Skotska na kalifornské pobřeží – příběh velkého sebeobětování, příběh pasačky Klárky, dívky, která miluje všechny věci, všechny lidi víc než sama sebe. Klárka je symbolem básníkovy víry a naděje.
=== Lyrika ===
''Zpěv pro Unu''
''Dům na útesu''
Poslední, posmrtně vydané verše vydané pod názvem ''Sbohem moře'' s motivem očekávané smrti
=== Reference ===
| |||