Rytíři z Bünau: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Upravit - Ottův slovník |
castecne upravy kvuli prehlednosti |
||
Řádek 1:
{{Upravit - Ottův slovník naučný}}
===Znak=== [[Štít]] rozdělený křížem, druhé a třetí pole v polovině bylo rozdělené červenou a stříbrnou barvou. V prvním a čtvrtém červeném poli jsou zlaté lví hlavy držící v tlamě zlaté lilie. Nad štítem jsou dvě přilby. Na levé přilbě je červené a stříbrné křídlo. Na pravé přilbě je červený klobouk se stříbrným lemováním a pavými ocasy. V severních čechách žili dvě větve.Jindřich z Býnu seděl na Myslovicích (Meuschwitz),které prodal roku 1523 a koupil roku 1527 hrad Blankštein s mnohými vesnicemi pro sebe a své syny Rudolfa a Gyntera a jiné dědice mužského pohlaví po meči nejbližší.Synové se ihned ujali tohoto panství a když Rudolf před rokem 1535 zemřel,vládl tu Gynter sám do roku 1540.Rudolfova manželka byla Lidmila z Vartemberka.Gynterův syn Jindřich mladší (1544) si z těchto panství ponechal jen Jílový s některými vesnicemi.Blankštein s ostatními prodal roku 1546 Rudolfovi z Býnu,od jehož synů na něj obdržel zápis v roce 1551,ale roku 1552 postoupil svých práv Jindřichovi staršímu.Zůstali po něm čtyři synové,Rudolf starší,Rudolf mladší,Gynter,Jindřich a dcery Marie jejíž manželem byl Petr Kelbl z Gejzinku na Chlumci,zemřivší roku 1619.Anna,jejím manželem byl Bernard Kelbl z Gejzinku na Hrbovicích a Markéta,která zemřela roku 1613,jejím manželem byl Norbert Trmický z Miliny a při Ústí.Rudolf starší jehož manželkou byla Sybilla z Mynichova,držel první díl Jílového,který byl po jeho smrti pro dluhy v roce 1617 prodán.▼
==Historie rodu==
Rudolf mladší seděl v Sasích na statku Gräbingen.Jeho manželkou byla Eliška z Brünraden.Gynter držel Koknice a Jindřich starší druhý díl Jílového.Přikoupil roku 1617 první díl a obdržel roku 1599 mocný list,učinil závěť roku 1615.Zemřel roku 1624,zanechal po sobě vdovu Dorotu z Lucelburka,syna Jindřicha a dcery Markétu,Annu a Majdalénu.Statek Jílový z pokuty uvedený v manství prodala Dorota roku 1629.Dotčený syn Jindřich je snad tentýž Jindřich,který pojal Alénu Kateřinu ze Střítěže ovdovělou Šleglovskou z Šicendorfu a sní začal držet Zbenice na Prachensku.Koupil také roku 1644 Rtišovice.Zdědiv Zbenice po své manželce,oženil se po druhé s Lidmilou Bohunkou Peruklovou z Šenraitu a zemřel roku 1665.Jeho starší syn Jindřich přejal roku 1663 Rtišovice a zemřel roku 1673.Zanechal po sobě vdovu Johanu Dorotu Měsíčkovou z Výškova a sirotky.Druhý syn Jindřich držel druhou půlku Zbenic a sestra Anna Kateřina byla vdaná za Alše Karla Plota z Konařin.Zemřela roku 1695.Později zdědila Zbenský statek a prodala jej.Rudolf z Býnu držel po otci Vesenštein v Sasích,koupil roku 1515 Lauenštein a roku 1534 Děčínské panství.Byl dvorním maršálkem knížete Jiříka Saského a horlivý katolík.Zemřel roku 1540.Jeho manželkou byla Eliška ze Strašedlu.Zanechal po sobě pět synů,dva Jindřichy,dva Rudolfy a Gyntera.Jeden Rudolf zemřel roku 1544,nezůstavil žádné dědice.Druhý Rudolf koupil roku 1546 hrad Blankštein.Blankštein vydali jeho synové Rudolf a Gynter roku 1551 svému strýci Jindřichu jílovskému.Tito měli až do roku 1571 pře s děčínskými strýci pro nesprávnost poručenských počtů.Pak byli hejtmany na jejich statcích.Jindřich mladší,jeden z dotčených Jindřichů ujal roku 1543 od svých bratří Děčínské panství a koupil roku 1552 Blankštein.Zemřel roku 1553 a nezanechal po sobě žádné dědice.O jeho statek se podělili jeho bratři Jindřich a Gynter,kteří založili nové pošlosti tohoto rodu.Pošlost a)Jindřich starší zemský správce královských statků v Permě,a byl po otci pán na Vensenšteině.Dostal při dělení bratrovi pozůstalosti hrad Blankštein roku 1544 a koupil roku 1568 statek Dobětice,z něhož zřídil dědičný statek pro Býnovský rod.Zemřel roku 1571 zanechal syna Rudolfa narozeného roku 1547 a zemřivšího roku 1622,který zdědil otcovské statky,ale bydlíval v Březnici,kde vyzdvihl nové sídlo.Jeho první manželka byla Christina ze Šlejnic.Vzali se roku 1571,zemřela roku 1602.▼
▲V severních
▲Rudolf mladší seděl v Sasích na statku Gräbingen. Jeho manželkou byla Eliška z Brünraden. Gynter držel Koknice a Jindřich starší druhý díl Jílového. Přikoupil roku 1617 první díl a obdržel roku 1599 mocný list, učinil závěť roku 1615. Zemřel roku 1624, zanechal po sobě vdovu Dorotu z Lucelburka, syna Jindřicha a dcery Markétu, Annu a Majdalénu. Statek Jílový z pokuty uvedený
===Pošlost a===
Jindřich starší zemský správce královských statků v Permě, a byl po otci pán na Vensenšteině. Dostal při dělení bratrovi pozůstalosti hrad Blankštein roku 1544 a koupil roku 1568 statek Dobětice, z něhož zřídil dědičný statek pro Býnovský rod. Zemřel roku 1571, zanechal syna Rudolfa narozeného roku 1547 a zemřivšího roku 1622, který zdědil otcovské statky, ale bydlíval v Březnici, kde vyzdvihl nové sídlo. Jeho první manželka byla Christina ze Šlejnic. Vzali se roku 1571, zemřela roku 1602. Jeho druhá manželka byla Markéta z Ponikova. S tou se oženil v roce 1605. Zemřel bezdětný a statky se dostaly jeho strýcům.
===Pošlost b===
Gynter, od roku 1543 pán na Lauenšteině, obdržel roku 1554 při dělení děčínské panství, jehož obyvatele utiskoval. Na svých statcích zaváděl Lutheránství, poválaval sem kněze ze Sas. Zemřel roku 1576 v Drážďanech. Manželka byla Majdaléna z Ebelebenu. Jeho dcery Marta a Berta seděli na dvoře u Zelenic. Synové Rudolf, Jindřich starší, Jindřich mladší a Gynter se shodli roku 1579 o rozdělení statků. Rudolf, který již byl roku 1558 jako dítě při drážďanském dvoře, obdržel Lauenštein, a zemřel okolo roku 1593 bez dětí. Jindřich starší obdržel díl děčínského panství s Děčínem. Jindřich mladší, jiný díl na levém břehu Labe s Podmokly. Gynter dostal díl děčínska okolo Libouchce se zámkem. Jindřich mladší zemřel roku 1591 bez dětí. A jeho statek jakož i Rudolfův se dostaly bratrům, z nichž se Jindřich starší ujal Podmokel a Gynter Lauenštein. Oba měli potomky.
===Pošlost aa===
Jindřich starší byl horlivý luterán a dobrý hospodář. Zemřel roku 1614, zanechal vdovu Annu rozenou Trmickou z Miliny a tři syny. Nejstarší z nich Rudolf starší, dostal roku 1622 Děčín, oženil se roku 1623 s Annou Majdalénou Konojedskou z Pojetic. Nechtěv přestoupit ke katolické víře, prodal roku 1628 Děčín Kryštofovi Šimonovi z Thunu. Vystěhovavší se, přišel roku 1631 ze Sas zpět do čech. Ujmul se části děčínského panství, které mu nebylo ještě zaplacené. Zbytek tržní ceny byl teprve roku 1661-1671 zaplacen jeho synovi Jindřichovi z Býnu a z Herbergenu. Druhý bratr Gynter držel Blankenštein, který prodal roku 1628 také Thunovi a roku 1642 ze něj obdržel poslední peníze. Jeho bratr Rudolf mladší prodal roku 1629 svůj díl Trmického statku, ale roku 1631 přišel mocně do země, byl odsouzen od zbytku tržní ceny. Všichni tři bratři se roku 1628 vystěhovali ze země.
===Pošlost bb===
Gynter držel část děčínska, v níž byla nově vystavěna sídla Šenštein a Bünauburg a byl ženatý s Markétou z Bredy. Zemřel roku 1619 a zanechal čtyři syny. Rudolf starší (1606)po něm držel Lauenštein, Gynter držel Šenštein a Rudolf mladší Bünauburg a Jindřich peníze, ale později zdědil Vesenštein. Gynter a Rudolf mladší odešli pro víru ze země a prodali své statky v roce 1628 Thunovi. Ale teprve roku 1655 byli dědicům doplaceny. Potomci tohoto rodu dodnes žijí v Sasku. Hraběcí větev tohoto rodu drží statek Halbendorf v Pruském Sleszku.
{{Ottův slovník naučný
| heslo = z Býnu
| |||