Vilém Daun: Porovnání verzí

Přidáno 92 bajtů ,  před 1 měsícem
m
wl
m (drobné doplnění)
m (wl)
| obrázek = Wappen_Daun.png
| popisek = Erb rodu Daunů
| úřad = [[Seznam zemských velitelů v Čechách 1620–1918|Zemský velitel v ČecháchČeském království]]
| od = [[1691]]
| do = [[1706]]
== Životopis ==
[[Soubor:Malá_Strana_Thurn-Taxis_nádvoří_3.jpg|thumb|left|[[Palác Thurn-Taxisů|Palác v Letenské ulici v Praze]], sídlo maršála Viléma Dauna na přelomu 17. a 18. století]]
Pocházel ze [[Šlechta|šlechtického]] rodu z [[Porýní]], byl synem císařského plukovníka Filipa Arnošta Dauna (†1671), který byl v roce 1655 povýšen do [[hrabě]]cího stavu. Vilém od mládí sloužil v [[Císařská armáda (habsburská)|císařské armádě]], v roce 1681 dosáhl hodnosti generálního polního vachtmistra. V roce 1683 se pod velením [[Ernst Rüdiger von Starhemberg|maršála Starhemberga]] vyznamenal při [[Druhé obléhání Vídně|obraně Vídně proti Turkům]]<ref>''Ottův slovník naučný'', 7. díl; Praha, 1893 (reprint 1997), s. 84 (''heslo Daun'') ISBN 80-7185-057-8</ref> a téhož roku byl povýšen na [[Polní podmaršálek|polního podmaršála]]. Během [[Devítiletá válka|devítileté války]] pak dosáhl hodností [[Polní zbrojmistr|polního zbrojmistra]] (1689) a nakonec polního maršála (1694).<ref>''Služební postup Viléma Dauna'' in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: ''Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815)'', Vídeň, 2006; s. 24 [http://www.historie.hranet.cz/heraldika/pdf/schmidt-brentano2006.pdf dostupné online]</ref> V letech 1691–1706 byl zemským[[Seznam velitelemzemských velitelů v [[ČeskéČechách království1620–1918|zemským velitelem v Čechách]] se sídlem v [[Praha|Praze]].<ref>Kolektiv: ''Od knížecí družiny k posádkovému městu. Praha vojenská od nejstarších dob po současnost''; [[Vojenský historický ústav Praha]], [[Ministerstvo obrany České republiky]]; Praha, 2006; s. 24 ISBN 80-7278-347-5 [https://www.army.cz/assets/files/7540/01.pdf dostupné online]</ref> Byl též [[Tajný rada|c.k. tajným radou]], [[Císařský komorník|komořím]] a členem [[Dvorská válečná rada|dvorské válečné rady]]. Získal český [[inkolát]] a [[Inkolát|indigenát]] v [[Uhersko|Uhrách]], mimoto vlastnil statky v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] ([[Ladendorf]], [[Kirchstetten (zámek)|Kirchstetten]]). V Praze koupil v letech 1695–1696 dva domy v [[Letenská|Letenské ulici]] a nechal je přestavět do podoby barokního paláce (dnes pod názvem [[palác Thurn-Taxisů]]).
 
Byl dvakrát ženatý, potomstvo měl až z druhého manželství s hraběnkou Annou Marií Magdalenou [[Althannové|Althannovou]] (1635–1712). Vzali se ve [[Vídeň|Vídni]] v roce 1664 a měli spolu pět dětí. Ze synů byl nejvýznamnější nejstarší [[Wirich Daun|Wirich Filip]] (1669–1741), který byl polním maršálem a [[Seznam neapolských místokrálů|místokrálem v Neapoli]]. Vysokých hodností v armádě dosáhl i mladší synové Jindřich Reichard (1673–1729) a [[Jindřich Josef Daun|Jindřich Josef]] (1678–1761). Z dcer se Dorothea Konstancie (1663–1738) provdala za císařského diplomata a [[Korutany|korutanského]] zemského hejtmana knížete Hanibala Porciu (1679–1737), mladší Beatrix Františka (1666–1701) byla manželkou významného státníka [[GundakarGundaker TomášThomas ze StarhemberguStarhemberg|Gundakara Tomáše ze Starhembergu]] (1663–1745). Vilémův majetek byl po jeho smrti rozdělen mezi syny. Nejstarší Wirich obdržel panství Ladendorf v hodnotě 95 000 zlatých, druhorozený Jindřich Reichard zdědil panství Kirchstetten v cene 99 000 zlatých, nejmladší Jindřich Josef dostal finanční hotovost 71 000 zlatých a později se usadil na [[Morava|Moravě]]. Palác v Praze prodali [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnům]].
 
== Odkazy ==