Thun-Hohensteinové: Porovnání verzí

Přidány 4 bajty ,  před 1 měsícem
návrat úvodní sekce do původního stavu, aby to v celkovém kontextu dávalo smysl
(návrat úvodní sekce do původního stavu, aby to v celkovém kontextu dávalo smysl)
| větve rodu =
}}
'''Thunové''', později '''Thun-Hohenštejnové''', či '''Hohensteinové''' ([[Němčina|německy]] ''Thun / Thun-Hohenstein'') jsou šlechtický rod původem z [[Jižní Tyrolsko|Jižního Tyrolska]]. Svůj původ odvozují od panství Thun (dnešní obec [[Ton]], [[Val di Non]]) se [[Thun (hrad)|stejnojmenným hradem]] v dnešním severoitalském [[Regiony v Itálii|regionu]] [[Tridentsko-Horní Adiže]]. Rod se připomíná od [[11. století]], později se rozdělil do několika větví, největšího významu dosáhla linie Castell-Brughier, která se v 17. století usadila v Čechách. Thunové se významně uplatnili v církevních funkcích, čtyři členové rodu byli biskupy v [[Trento|Tridentu]], dva zastávali post [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|arcibiskupa v Salcburku]], další se uplatnili i v jiných diecézích [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] a [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] ([[Pasov]], [[Gurk]], [[Seckau]]). V roce 1629 byl celý rod povýšen do [[hrabě]]cího stavu. Od [[17. století|17.]] do [[20. století]] vlastnili Thun-Hohenštejnové rozsáhlé statky v [[České království|Čechách]] ([[Děčín]], [[Klášterec nad Ohří]], [[Benešov nad Ploučnicí]], [[Choltice]]). V české linii se Thunové zapsali do dějin barokní architektury, jednak na venkovských sídlech (Děčín, Choltice), s jejich jménem je spojeno celkem pět paláců v [[Praha|Praze]] ([[Thunovský palác]] ve Sněmovní ulici je sídlem [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]], v dalším [[Thunovský palác (Thunovská)|Thunovském paláci]] v Thunovské ulici sídlí velvyslanectví [[Spojené království|Velké Británie]] v [[Česko|České republice]], v [[Kolovratský palác (Praha, Nerudova)|Thunovském, Thun-Hohenštejnském či Kolovratském paláci]] v Nerudově ulici je [[Itálie|italské]] velvyslanectví, jako Thun-Hohenštejnský je někdy nazýván i [[Toskánský palác]] na Hradčanech, a za další [[palác Thun-Hohenštejnský]] bývá považován i dům U Černého lva v Karmelitské ulici). Česká linie se pozdějiv 18. století rozdělila na čtyři větve, jejichž potomci vlastnili statky v Čechách do roku 1945. Řada členů rodu dosáhla vysokého postavení ve státních službách, diplomacii nebo armádě. [[Franz Thun und Hohenstein|František Antonín Thun-Hohenstein]] (1847–1916), [[Seznam ministerských předsedů Předlitavska|rakouský předseda vlády]] a dlouholetý [[České místodržitelství|místodržitel v Čechách]], byl v roce 1911 povýšen do [[kníže]]cího stavu. Všechen majetek v [[Československo|Československu]] byl Thunům zkonfiskován v roce 1945, rod dnes žije převážně v Rakousku. Z moravské linie pochází významný rakouský herec [[Friedrich von Thun]] (* 1942).
'''Thunové''', později '''Thun-Hohenštejnové''', či '''Hohensteinové''' ([[Němčina|německy]] ''Thun / Thun-Hohenstein'') jsou šlechtický rod původem z [[Jižní Tyrolsko|Jižního Tyrolska]]. Svůj původ odvozují od panství Thun (dnešní obec [[Ton]], [[Val di Non]]) se [[Thun (hrad)|stejnojmenným hradem]] v dnešním severoitalském [[Regiony v Itálii|regionu]] [[Tridentsko-Horní Adiže]].
 
== Historie rodu ==
[[Soubor:Thun-St-Wappen.png|náhled|vlevo|Původní erb Thunů, který tvoří základ erbu Thun-Hohenštejnů.]]
[[Soubor:Castel Thun - hrad.jpg|náhled|vlevo|[[Thun (hrad)|Hrad Thun]] v [[Jižní Tyrolsko|Jižním Tyrolsku]], původní rodové sídlo]]
[[Soubor:Franz,_Prince_of_Thun_and_Hohenstein,_1893.jpg|náhled|Rakouský předseda vlády a místodržitel v Čechách [[Franz Thun und Hohenstein|František Antonín Thun-Hohenstein]] (1847–1916), kníže od 1911]]Rod se připomíná od [[11. století]], později se rozdělil do několika větví, největšího významu dosáhla linie Castell-Brughier, která se v 17. století usadila v Čechách.
 
Thunové se významně uplatnili v církevních funkcích, čtyři členové rodu byli biskupy v [[Trento|Tridentu]], dva zastávali post [[Seznam salcburských biskupů a arcibiskupů|arcibiskupa v Salcburku]], další se uplatnili i v jiných diecézích [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] a [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] ([[Pasov]], [[Gurk]], [[Seckau]]). V roce 1629 byl celý rod povýšen do [[hrabě]]cího stavu.
 
=== Thun-Hohenštejnové v českých zemích ===
Od [[17. století|17.]] do [[20. století]] vlastnili Thun-Hohenštejnové rozsáhlé statky v [[České království|Čechách]] ([[Děčín]], [[Klášterec nad Ohří]], [[Benešov nad Ploučnicí]], [[Choltice]]). V české linii se Thunové zapsali do dějin barokní architektury, jednak na venkovských sídlech (Děčín, Choltice), s jejich jménem je spojeno celkem pět paláců v [[Praha|Praze]] ([[Thunovský palác]] ve Sněmovní ulici je sídlem [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]], v dalším [[Thunovský palác (Thunovská)|Thunovském paláci]] v Thunovské ulici sídlí velvyslanectví [[Spojené království|Velké Británie]] v [[Česko|České republice]], v [[Kolovratský palác (Praha, Nerudova)|Thunovském, Thun-Hohenštejnském či Kolovratském paláci]] v Nerudově ulici je [[Itálie|italské]] velvyslanectví, jako Thun-Hohenštejnský je někdy nazýván i [[Toskánský palác]] na Hradčanech, a za další [[palác Thun-Hohenštejnský]] bývá považován i dům U Černého lva v Karmelitské ulici). Česká linie se později rozdělila na čtyři větve, jejichž potomci vlastnili statky v Čechách do roku 1945. Řada členů rodu dosáhla vysokého postavení ve státních službách, diplomacii nebo armádě. [[Franz Thun und Hohenstein|František Antonín Thun-Hohenstein]] (1847–1916), [[Seznam ministerských předsedů Předlitavska|rakouský předseda vlády]] a dlouholetý [[České místodržitelství|místodržitel v Čechách]], byl v roce 1911 povýšen do [[kníže]]cího stavu. Všechen majetek v [[Československo|Československu]] byl Thunům zkonfiskován v roce 1945, rod dnes žije převážně v Rakousku. Z moravské linie pochází významný rakouský herec [[Friedrich von Thun]] (* 1942).
 
V Čechách se jako první objevil [[Kryštof Šimon z Thun-Hohensteinu|Kryštof Šimon Thun]] (1582–1635), císařský hofmistr a vojevůdce ve službách [[Řád johanitů|johanitského řádu]], který začal po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] skupovat rozsáhlá severočeská panství ([[Benešov nad Ploučnicí]], [[Bynov]], [[Děčín]], [[Egerberk]], [[Felixburg]], [[Jílové (okres Děčín)|Jílové]], [[Klášterec nad Ohří]] atd.), ale získal majetek také například ve východních Čechách, kde koupil [[Choltice]] (1623). O tom, jakým způsobem tehdy probíhaly majetkové transakce, svědčí například nákup Děčína, který Kryštof Thun získal za velmi nízký odhad 160 000 zlatých, přičemž hotově zaplatil jen 60 000 zlatých a zbytek měl splácet po 15 000 zlatých každoročně v následujících letech. Poslední splátky zaplatily až generace jeho prasynovců počátkem 70. let. 17. století. Pro uchování majetku pro své příbuzné musel Kryštof Thun získat papežské svolení, protože jinak by jeho statky připadly řádu sv. Jana, jehož byl Kryštof členem.