Common rail: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Systém Common Rail byl chybně definován a nebyl vysvětlen princip funkce.
HeruGil (diskuse | příspěvky)
m Doplnění textu. Oprava překlepu. Změna formulace (opakování slov). Oprava interpunkce. Sjednocení skloňování. Změna přítomného času na minulý podle doporučení Wikipedie:Encyklopedický styl. Pevné mezery.
Řádek 1:
{{upravit}}
[[Soubor:Bosch common rail injector.JPG|thumb|Vstřikovací jednotka od firmy Bosch-Bosch injector-napojena na common rail]]
'''Common rail''' (také '''Common-Rail''') je systém přímého vstřikování paliva [[vznětový motor|vznětových]] motorů. Hlavními částmi jsou vysokotlaký zásobník (obvykle tvořen silnostěnným potrubím (common rail) umístěným napříč hlavy válců), vysokotlaké palivové čerpadlo a elektricky ovládané vstřikovače. Palivo je do railu dodáváno vysokotlakým čerpadlem s  maximálním tlakem až 22002 200 [[bar barů(jednotka)|bar]] (220 [[Pascal (jednotka)|MPa]]). Vstřikovače jsou napojeny na rail, ve kterém je nafta neustále pod tlakem. Podle provozního režimu se tlak pohybuje mezi 150 bary bar (start motoru) až 2200 bary2 200 bar (plná zátěž). VysokýVysokým tlaktlakem umožňujese dosáhnoutdosahuje velmi jemného rozprášení paliva, což má za následek menší tvorbu sazí. Elektricky ovládané vstřikovače umožňují vstříknouvstříknout palivo v  libovolný okamžik a dávka paliva bývá rozdělena na několik vstřiků. Díky tomu může mít motor kultivovaný chod, dobré provozní parametry a dodatečnými vstřiky lze provádět regeneraci filtru pevných částic (nafta dohořívající ve výfuku umožňuje vypálení filtru).
 
== Historie ==
Prototyp systému common rail vyvinul koncem 60.  let Švýcar Robert Huber. Ve vývoji v  období let [[1976]] až [[1992]] pokračovala [[Spolková vysoká technická škola v Curychu]]. V  polovině devadesátých let Dr.  Shohei Itoh a Masahiko Mijaki z  firmy [[Denso]] vyvinuli common rail pro velká nákladní vozidla. Prvním prakticky použitelným systémem označeným ''ECD-U2 Common Rail'' byl vybaven automobil [[Hino]] Raising Ranger.
 
V  devadesátých letech spolupracovaly na vývoji firmy [[Magneti Marelli]], [[Skupina Fiat|Výzkumné centrum Fiat]] a [[Elasis]], tato fáze skončila v  roce [[1994]]. Koncem roku [[1993]] zakoupila patenty německá firma [[Robert Bosch GmbH]] a pokračovala ve výzkumu a vývoji pro uvedení do sériové výroby. V  roce [[1997]] přišly na trh první modely osobních automobilů, nejprve 1.  října [[Alfa Romeo 156]] 1.9  JTD a později i [[Mercedes-Benz|Mercedes-Benz E  320  CDI]].
 
== Princip ==
[[Soubor:Common_Rail_Schema-cs_cz.png|thumb|400px|schéma Common rail]]
Na rozdíl od běžných systémů, kde jdeje palivo pomocí [[čerpadlo|čerpadla]] vedeno z &nbsp;palivové nádrže nízkotlakovým potrubím přes jemný čistič paliva do vysokotlakých čerpadel jednotlivých válců a z &nbsp;nich pak vysokotlakým potrubím rovnou do vstřikovače, je v &nbsp;systému common rail palivo vedeno z &nbsp;vysokotlakového čerpadla do zásobníku tlaku – ''rail'', který je jeden společný – ''common'' pro všechny válce motoru. Ze zásobníku je palivo rozvedeno k &nbsp;jednotlivým vstřikovačům ve válcích. Vysokotlaké čerpadlo je u common rail jedno, obvykle třípístové, nebo u větších motorů dvě. Čerpadla musí být dimenzována na dodávku maximálníhopaliva při maximálním výkonu motoru, tlak v &nbsp;zásobníku je udržován ventilem a přebytečné palivo se vrací do sání čerpadla či do nádrže. U nejmodernějších provedení tohoto systému dosahuje vstřikovací tlak 1&nbsp;800 [[&nbsp;bar (jednotka)|barů]], ke konci roku [[2007]] se vyráběly systémy s &nbsp;tlakem okolo 2&nbsp;000&nbsp;barůbar.<ref>http://www.bosch.cz/press/detail.asp?f_id=589 {{Wayback|url=http://www.bosch.cz/press/detail.asp?f_id=589 |date=20071010172215 }} www.bosch.cz</ref> Tato soustava je velmi vhodná pro současné víceválcové motory s &nbsp;přímým vstřikem paliva. Správný moment, kdy se má palivo vstříknout do válce, a jeho množství určuje elektronická řídicí jednotka v &nbsp;každém válci motoru prostřednictvím vstřikovačů. Vstřikovače byly v &nbsp;prvních dvou generacích řízeny pomocí elektromagnetického ventilu.
 
První generace systému common rail z &nbsp;roku [[1997]] používala tlak 1&nbsp;350&nbsp;barůbar, druhá generace z &nbsp;roku [[2001]] už 1&nbsp;600&nbsp;bar. Třetí generace s &nbsp;novými, ještě přesnějšími a rychlejšími piezo-inline vstřikovači byla představena v &nbsp;roce [[2003]]. Modifikacemi a vylepšenívylepšeními se dosáhlo na rozdělení systému na dvě základní větve, podle toho, jaký princip je využit u vstřikovačů. Jedná se systémy založené na [[Piezoelektrický jev|piezoelektrickém]] nebo [[Magnetické pole|magnetickém]] jevu. V &nbsp;roce 2017 dosahujídosahovaly aktuální maximální tlaky používané v &nbsp;common rail systému 3000 3&nbsp;000&nbsp;bar.
 
Common rail se uplatňuje ve stále větším počtu automobilů, začal se používat i v &nbsp;nákladních vozech, jedním z &nbsp;prvních výrobců byla firma [[MAN AG|MAN]] (modelové řady ''TGS'', ''TGX''). V &nbsp;současnosti vyrábí systémy common rail společnosti [[Robert Bosch GmbH|Bosch]], [[L'Orange]], [[Delphi Corporation|Delphi]], [[Denso]], [[Magneti Marelli]] a [[Siemens AG|Siemens-VDO]].
 
== Užití ve vozidlech ==
Výrobci automobilů označují své vozy vybavené systémem Common rail různě (řazenyřazeno abecedně podle výrobců):
 
* [[BMW]] – '''D'''
Řádek 40:
* [[Tata Motors|Tata]] – '''DICOR'''
* [[Toyota]] – '''D-4D'''
* [[Volkswagen Group]] '''TDI''', Volkswagen oznámil, že výroba TDI-PD skončí v &nbsp;roce 2008 a přejde k &nbsp;systému Common Rail<ref>http://www.auto2.lidovky.cz/clanek_lidovky.php?id_clanek=1377 {{Wayback|url=http://www.auto2.lidovky.cz/clanek_lidovky.php?id_clanek=1377 |date=20071101025258 }} www.auto2.lidovky.cz</ref>
* [[Volvo]] – motory D5 jsou nazývány Common rail
* [[Cummins]] – některé motory nevyužívající vlastní systém vstřikování Cummins, např. ISLe emisí Euro &nbsp;III a výše s &nbsp;CR Bosch
 
== Reference ==