Jacob Cornelisz van Oostsanen: Porovnání verzí

▲O životě Jacoba Cornelisza van Oostsanena je toho známo jen málo. Historici se většinou spoléhají na jeho [[Biografie|biografii]] od [[Karel van Mander|Karla van Mandera]], na archivy opatství [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] kláštera Egmond, pro nějž Jacob Cornelisz pracoval. Jeho jméno naznačuje, že pocházel z Oostzanu, Severního [[Holandsko|Holandska]] východně od řeky Zaan, severně od Amsterdamu. Jeho rodina v této oblasti spravovala půdu. Celá rodina Cornelisz se věnovala malířství. [[Mistr z Alkmaaru|Cornelis Buys I]]., známý také jako [[Mistr z Alkmaaru]] byl Jacobsovým bratrem, stejně jako [[Cornelis Buys II]]. Jeho synové Cornelis Jacobsz a Dirck Jacobsz se stali portrétními malíři, stejně tak jako jeho vnuci [[Cornelis Anthonisz.|Cornelis Anthonisz]] a Jacob Dirksz. Bohužel datum narození či datum křtu Jacoba Cornelisza van Oostsanena není známo. Datum jeho narození bylo vztaženo k jiným archivním důkazům, jako jsou data úmrtí ostatních rodinných příslušníků. Stejný postup byl použit při stanovení data narození malíře [[Frans Hals|Franse Halse]]. První zmínky o vyplacení provize pro Jacoba Cornelisze pocházejí z doby, kdy mu bylo nejméně 35 let. Předpokládá se, že předtím pracoval v malířské dílně v [[Haarlem|Haarlemu]] - (Haarlem je hlavním městem provincie Severní Holandsko.) V roce 1500 koupil svůj první dům v Amsterdamu na Kalverstraatu. O dvacet let později koupil i sousední dům. Proto je Jacob Cornelisz někdy nazýván Jacob Cornelisz van Amsterdam. V roce 1533 se prvně o jeho manželce v archivech hovoří jako o vdově. Poslední platby, které mu byly podle archivů opatství Egmond proplaceny proběhly v letech 1526–1528. Byly to platby za retábula ztracená během protestantské reformace. ([[Retabulum]] neboli retábl je oltářní nástavec obsahující sochy, reliéfy či obrazy, umístěný buď na nebo bezprostředně za oltářem).

▲==Kariéra==

▲[[Soubor:Jacob Cornelisz. van Oostsanen 001.jpg|náhled|''[[Noli me tangere]] (Nedotýkej se mě)'', Kristus se zjevuje Marii Magdaléně jako zahradník, 1507, olej na dubovém panelu]]

▲Po celou dobu své umělecké kariéry se Corneliszův malířský styl měnil. Nejprve začal jako pozdně [[Gotika|gotický]] řemeslník pod vlivem školy v Haarlemu a končil stylem představovaným obrazem "Saul a čarodějnice z Endoru". Na tomto obraze jsou detaily jednoduché, proporce protáhlé a tahy štětcem uvolněné. Ve svých začátcích byl Jacob Cornelisz ovlivněn haarlemským malířem [[Geertgen tot Sint Jans|Geertgena tot Sint Jansa]]. Barvy a techniky naznačují, že se Jacob učil malovat v Haarlemu. Později měl na jeho styl vliv [[Albrecht Dürer]]. Jacob Dürera navštívil zřejmě v [[Antverpy|Antverpách]] v roce 1520. Jeho rané práce naznačují, že byl vyučený návrhář dřevorytů a zlatník. Jednou z jeho prvních prací byl obraz ''Kristus se zjevuje Marii Magdaléně jako zahradník''. Je známo asi 200 jeho dřevorytů a 27 jeho obrazů. Tisky jeho dřevorytů jsou součástí tradiční [[Nizozemsko|nizozemské]] drobné knižní ilustrace. Jacob Cornelisz. měl vynikající malířskou techniku, ale umělecky nepřinesl nic nového, pokračoval v prezentaci tehdejších trendů. Jeho symbolika byla také velmi konzervativní. Maloval většinou posvátná témata s tradiční ikonografií ve starých i nových kombinacích jako reakci na [[Reformace a protireformace (1550–1648)|reformaci]]. Některá jeho díla, jako je ''Christ as the Man of Sorrows'' (1510), využívali nejen bibličtí humanisté ale i [[oligarchie]] v Amsterdamu, bránící katolickou ortodoxii proti tvrzením raných reformátorů. Obraz ''Christ as the Man of Sorrows'' představoval římsko-katolickou víru v snadno pochopitelném formátu. Jiné obrazy jako ''Narození Páně'' (1512) a ''Saul a čarodějnice z Endoru'' byly vizuálním podobenstvím katolických esejí. Později ve svém životě vedl Jacob Cornelisz van Oostsanen malířskou dílnu, ve které pracovali mezi jeho žáky i jeho syn [[Dirck Jacobsz.|Dirck Jacobsz]] a [[Jan van Scorel]]. V dílně jeho asistenti pomáhali navrhovat knižní ilustrace, dřevořezy a [[vitráž]]e. Po roce 1526 Jacob namaloval pouze jeden známý obraz ''Autoportrét'' (1533). Historici jsou přesvědčeni, že toto dílo vzniklo až rok po jeho smrti, ale podle nizozemského historika I. & van Eeghena byla mezi obrazy Jacoba Cornelisza sedmiletá mezera, což nebylo obvyklé. I. & van Eeghen navrhl, že autorem obrazu ''Autoportrét'' by mohl být Corneliszův syn. Někteří Jacoba Cornelisza van Oostsanena považují za posledního z vlámských malířů, kteří nevykazují italský vliv.

▲<gallery mode="packed" heights=" 230px" caption="Vybraná díla">

▲File:Salome met het hoofd van Johannes de Doper Rijksmuseum SK-C-1349.jpeg|''Salome''

▲<gallery mode="packed" heights="230px" caption="Náboženské malby">

▲File:Jacob Cornelisz. van Oostsanen - Man of Sorrows - WGA05263.jpg|''Man of Sorrows''