Wikipedie

Mikuláš Šubič Zrinský: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Život a kariéra: romantickýn básník a dramatik Theodor Körner (1791-1813)
Celková úprava a doplnění textu, obrázek
Řádek 4:
== Život a kariéra ==
[[Soubor:Johann Peter Krafft 005.jpg|náhled|left|Mikulášův výpad ze [[Szigetvár]]u.]]
[[Soubor:Mucha defense of Szigetvar.jpg|vlevo|náhled|[[Alfons Mucha]]: "''Mikuláš Zrinský při obraně Szigetváru''", olej na plátně, 1914.]]
Jako mladík se účastnil [[První obléhání Vídně|bitvy o [[Vídeň]] (v roce 1529). Roku 1542 přispěl k záchraně [[císař]]skéCísařská armáda (habsburská)|císařské armády]] u [[Pešť|Pešti]] a získal za to titul [[bán]]a. V roce 1543 se oženil s KatarinouKateřinou Frankopan[[Frankopani|Frankopanovou]], s níž měl víceroněkolik dětí, včetněmezi nimi [[JurajJiří IV. Zrinský|JurajeJiřího IV. Zrinského]].
 
Porazil [[Turci|Turky]] v několika bitvách (např. u [[Csíksomlyó|Somlyó]] a [[Babócsa|Babócsy]]). V roce [[1561]] ovdověl a v roce [[1564]] se oženil s českou šlechtičnou [[Eva z Rožmberka|Evou z Rožmberka]], sestrou [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka]], která mu v jejich krátkém manželství porodila syna [[Jan Zrinský ze Serynu|Jana]], kterého Petr Vok později vychoval a určil svým dědicem.
 
Mikuláš Šubič ještě jednou porazil Turky (u Szegedu[[Segedín|Segedína]] roku 1564), ale roku [[1566]] hrdinně padl v bitvě o vodní hrad [[Szigetvár]]. Ve chvíli, kdy celá pevnost byla v plamenech, nechal otevřít bránu, a vyrazil se zbytkem svých vojáků vstříc jisté smrti. Tímto činem se stal maďarským a chorvatským národním hrdinou. V knize Trpimira Macana ''Dějiny Chorvatů'' je pro něj užita přezdívka „nový [[Leónidás I.|Leonidas]]“. V době vrcholící [[Napoleon I.|Napoleonovy]] expanze o něm roku 1812 napsal historické drama "Zriny" německý, ve [[Vídeň|Vídni]] činný romantický básník a dramatik [[Theodor Körner (1791-1813)]].
 
=== Odkaz a pocty ===
Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice [[Mikuláš Zrinský|Mikuláše Zrinského]]. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski. Chorvatský skladatel [[Ivan Zajc]] (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu ''[[Mikuláš Šubič Zrinský (opera)|Mikuláš Šubič Zrinský]]'' (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.▼
V knize Trpimira Macana ''Dějiny Chorvatů'' je pro něj užita přezdívka „nový [[Leónidás I.|Leonidas]]“. V době vrcholící [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovy]] expanze o něm roku 1812 napsal historické drama "Zriny" německý, ve [[Vídeň|Vídni]] činný romantický básník a dramatik [[Theodor Körner (1791-1813)]].
 
Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice [[Mikuláš Zrinský|Mikuláše Zrinského]]. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski.
 
▲Byl pradědem maďarského spisovatele a šlechtice [[Mikuláš Zrinský|Mikuláše Zrinského]]. V Chorvatsku i Maďarsku je po něm pojmenováno mnoho ulic a náměstí, a také chorvatský koňak Zrinski. Chorvatský skladatel [[Ivan Zajc]] (1832–1914) o obraně Szigetváru napsal operu ''[[Mikuláš Šubič Zrinský (opera)|Mikuláš Šubič Zrinský]]'' (1876), která je považována za chorvatskou národní operu.
 
Český malíř [[Alfons Mucha]] v roce 1914 namaloval obraz ''Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským''.
 
== Literatura ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Mikuláš_Šubič_Zrinský“