Vetřelci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Polux2 (diskuse | příspěvky)
Doplnění vystřižené scény do popisu děje a označení všech scén ze speciální edice, doplnění informací k nejvýznamnějším scénám ze speciální edice, doplnění dalších zajímavostí z produkce filmu.
Řádek 31:
== Děj ==
{{spoiler}}
Ellen Ripleyová ([[Sigourney Weaver]]), jediná přeživší z posádky [[kosmická loď|kosmické lodi]] [[Nostromo]], byla nalezena v [[Hibernace|hibernačním spánku]] ve svém únikovém modulu po 57 letech bloudění vesmírem a se smutkem se dozvídá, že její dcera Amanda zatím vyrostla, zestárla a zemřela (tato scéna je obsažena pouze ve speciální edici). KomiseVyšetřovací komise společnosti [[Weyland-Yutani]] je velmi skeptická k jejímu výkladu o důvodech zničení kosmické nákladní lodi a v existenci vetřelce oficiálně nevěří. Mimo jiné také z důvodu, že planeta [[LV-426]] je již řadu let [[Terraformace|terraformována]] a žije tam několik desítek [[rodina|rodin]] [[kolonista|kolonistů]]. Ripleyová tak přijde o svou kosmickoupilotní licenci a začne pracovat v docích jako řidička nakladačů zboží.
 
Mezitím na LV-426 rodina kolonistů se svými dětmi Timmym a Rebeccou, přezdívanou Newt, nalézají vrak ztroskotané lodi z původního filmu a oznamují tuto skutečnost správě kolonie Hadley´s Hope, přičemž během průzkumu vraku je otec Newt napaden [[Vetřelec#Facehugger|Facehuggerem]] (tato scéna je obsažena pouze ve speciální edici).
 
Později je Ripleyová navštívena zástupcem společnosti Weyland-Yutani, Carterem Burkem a důstojníkem [[USCM]] (US Colonial Marines) Gormanem. Oznámí jí, že společnost ztratila s [[kolonie|kolonií]] na LV-426 jakýkoliv kontakt. Ripleyovou to moc nepřekvapí a spíše je udivená, že oba chtějí letět na planetu a ji vzít jako poradce. Ripleyová nejprve odmítne, ale když se stále probouzí s [[noční můra|nočními můrami]], rozhodne se překonat svůj strach a letět.
Řádek 37 ⟶ 39:
Na planetu LV-426 míří loď [[Sulaco]]. Je to nejvhodnější dosažitelná loď. Její posádku, kromě Ripleyové, Gormana a Burka, tvoří ještě seržant Apone ([[Al Matthews]]), desátník Hicks ([[Michael Biehn]]), vojíni Vasquezová ([[Jenette Goldstein]]), Hudson ([[Bill Paxton]]) a [[android (robot)|android]] [[Bishop (Vetřelec)|Bishop]] ([[Lance Henriksen]]). K Bishopovi chová Ripleyová, po zkušenostech s androidem Ashem na [[Nostromo|Nostromu]], značnou nedůvěru.
 
Skupina doráží do kolonie a zjišťuje, že je opuštěná a značně poškozená. Nikde nejsou známky [[život]]a, ale ani žádná těla mrtvých nebo [[krev]]. Zato jsou v ní známky boje a vyleptané díry. Výprava se tedy opevní v jednom z řídicích komplexů, kde také nachází dvojici živých [[Facehugger]]ů, kteří byli podle záznamů odstraněni z hostitelů, kteří zákrok nepřežili. Týmu se podaří objevit traumatizovanou mladou dívku, přezdívanou Newt, která tvrdí, že všichni z kolonie jsou mrtví. Při prozkoumávání dat v počítači zjišťují, že větší počet kolonistů je pohromadě v jiné části komplexu – v generátoru atmosféry terraformačního zařízení. Ozbrojená skupina kosmickékoloniální pěchoty (USCM) se vydává na průzkum. Když objevují první lidi, zjišťují, že jsou obaleni v [[kokon]]ech. V ten moment začínají vetřelci útočit ze všech stran a při ústupu zahyne více než polovina týmu. Při zuřivém boji dojde k poškození chladicího zařízení jaderného reaktoru generátoru atmosféry, což je ve filmu důležitá zápletka.
 
Celá skupina, až na Burkeho, je rozhodnuta opustit neprodleně LV-426 a zničit základnu z [[oběžná dráha|oběžné dráhy]] za pomoci [[jaderná zbraň|atomové bomby]]. Když jsou však přivoláni zbylí dva členové s výsadkovým modulem, který přistál mimo komplex, je infiltrován vetřelcem, a tak při příletu havaruje. Případnou pomoc je možné očekávat až za několik [[den|dní]] nebo [[týden|týdnů]] a kromě vetřelců se objevuje problém se stabilitou terraformačního zařízení, které nevyhnutelně musí [[Výbuch|explodovat]]. Protože je komunikační zařízení poničeno, vydává se Bishop k centrálnímu řídícímu panelu na střeše, odkud může navést druhý výsadkový modul z lodi Sulaco z oběžné dráhy ke stanici.
 
Mezitím se zbytek skupiny opevňuje v části komplexu a je vystaven neustálému náporu desítek vetřelců. Impresivní je pohled na počítadla střeliva automatických strážců (tato kterýscéna bylje ovšemobsažena vpouze některýchve verzíchspeciální vystřiženedici). Burke se pokusí infikovat Ripleyovou a Newt vetřelci a dá jim do místnosti, kde spí, dva facehuggery. Vyjde najevo, že Burke má podobné tajné poslání, jaké měl Ash v prvním dílu. A nejen to. Společnost o vetřelci nejspíš věděla a čekala, že jimi budou kolonisté napadeni. Sám Burke je však zabit jedním z vetřelců při pokusu uniknout. Nebezpečná monstra však nachází cestu mimo opevněné chodby i zavařené dveře a zbytek přeživších musí z komplexu utéci. Při útěku zahyne Vasquezová a Gorman. Ačkoliv se Ripleyová s Hicksem dostávají za Bishopem k modulu, Newt unesou vetřelci. Ripleyová věří, že Newt ihned nezabijí a chtějí ji využít pro další zárodek, a tak se nechá vysadit v jiné části kolonie a vydává se ji hledat.
 
Vybavena [[plamenomet]]em, pulzní puškou M41A, nachází Newt v místnosti plné [[Vetřelec#Vejce|vajec]]. Při odchodu s Newt zahlédne [[Vetřelec#Královna|královnu]], která klade vejce. Protože velkou část vajec zničí, vydává se rozzuřená královna za ní. Ripleyová na poslední chvíli stihne naskočit do modulu, který nemohl zůstat na nestabilní plošině kolabujícího komplexu, a tak se vzdálil – Ellen se tak spolu s diváky chvíli domnívá, že ji zradil další android.
Řádek 58 ⟶ 60:
 
=== Speciální edice ===
Speciální edice filmu Vetřelci byla vydána roku [[1992]] na [[laserdisc]]u a [[VHS]]. Šlo o verzi filmu, která obsahovala celých sedmnáct, původně vystřižených, minut. VeKromě vystřiženýchscén scénáchs jedodatečnými napříkladdialogy momentmezi ve kterém Ripleyová zjišťujepostavami, žekteré jejívíce dceraprohlubují zemřelajednotlivé věkem,charaktery neboa kdyžvztahy rodičemezi Newt objevují ztroskotanou loďnimi, kterátato bylaverze kobsahuje viděníi veněkolik filmuvýznamných Vetřelecvystřižených a otec Newt je napaden Facehuggeremsekvencí. V neposlední řadě stojí za zmínku vystřižené scény, kdy mariňáci používají k opevnění se v části komplexu automatické kulomety, které likvidují útočící vetřelce bez přítomnosti obsluhy.
 
V jedné z nich Ripleyová zjišťuje, že její dcera Amanda zemřela věkem, přičemž tato scéna lépe objasňuje motivaci Ripleyové se vrátit zpět na LV-426 poté, co během vyšetřování zničení lodi Nostromo vyjde najevo, že kolonie Hadley´s Hope je složena z rodin a zároveň její "mateřský" vztah k Newt. Další sekvence popisuje život kolonistů v Hadley´s Hope ještě před útokem vetřelců, objevení vraku ztroskotané lodi z prvního filmu rodinou kolonistů (kteří jsou rodiči Newt) a její napadení Facehuggerem. Tato scéna vysvětluje, proč k napadení Hadley´s Hope došlo právě v době, kdy byla nalezena Ripleyová, přestože kolonie existovala již zhruba 20 let. Rodina kolonistů (rodiče Newt) je vyslána k vraku ztroskotané lodi z prvního dílu na přímý příkaz společnosti Weyland-Yutani, prostřednictvím Burkeho, na základě výpovědi Ripleyové před vyšetřovací komisí. V neposlední řadě stojí za zmínku vystřižené scény, kdy mariňáci používají k opevnění se v části komplexu automatické kulomety, které likvidují útočící vetřelce bez přítomnosti obsluhy. Tato sekvence ukazuje, proč se vetřelci, neúspěšně útočící na opěvněné mariňáky, rozhodnou změnit taktiku a napadnout je skrze stropní tunely ventilace.
 
Scény byly původně vystřiženy na přání 20th Century Fox, protože podle společnosti ukazovaly ''„příliš mnoho ničeho“,'' zpomalovaly děj filmu a zároveň zbytečně prodlužovaly délku filmu (film se tak mohl v kinech promítat méně často).
 
== Obsazení ==
Řádek 111 ⟶ 115:
* Kulisy v Pinewood Studios byly použity také pro film [[Batman (film, 1989)|Batman]] ([[1989]]), který se zde natáčel o 3 roky později, při natáčení scén v továrně Axis Chemicals, kde Joker spadne do nádrže s [[kyseliny|kyselinou]].<ref name="csfd-zajimavosti"/>
* Fiktivní pulzní puška Armat M41A z filmu je popisována jako vzduchem chlazená 10 mm pulzní [[útočná puška]], základní zbraň vojáků sborů ''U.S. Army'' a ''U.S. Colonial Marine Corps''. Od roku [[1986]], kdy se objevil film Vetřelci v kinech, se stala jednou z nejznámějších zbraní [[Science fiction|sci-fi]] filmů a ikonou futuristických zbraní. Kromě Vetřelců se také objevila i v pokračování [[Vetřelec³]] a také i ve filmech zcela jiných sérií (např. [[Terminátor (film)|Terminátor]]), byť jen okrajově. Také ji lze spatřit i v některých seriálech, jako například [[Simpsonovi]], nebo [[Městečko South Park]]. Zbraň navrhl sám [[režisér]] Vetřelců [[James Cameron]]; inspiroval se různými zbraněmi druhé světové války, mezi které se řadí například [[Thompson M1A1]].<ref>[http://www.m41a.com/ www.M41A.com]</ref>
*Natáčelo se ve Velké Británii a James Cameron s místním štábem zažíval opakované rozepře, což nakonec vyústilo k výměně kameramana, přičemž Dicka Bushe nahradil Adrian Biddle.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*Kromě kameramana James Cameron krátce po startu produkce "přeobsazoval" i postavu Dwayna Hickse. Původně ji hrál James Remar a pár záběrů "zezadu" s ním ve filmu zůstalo, zbytek se přetáčel s Michaelem Biehnem, kterého režisér povolal díky zkušenosti z natáčení Terminátora.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*James Horner měl na složení a nahrání hudby, oproti původně domluveným 6 týdnům, v podstatě 2 týdny, protože James Cameron neustále prováděl různé změny. Jejich komplikovaná spolupráce nakonec vyústila v 10 letou "odmlku", ukončenou až Titanicem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*Veřejně publikované "zklamání" H. R. Gigera z neúčasti na projektu režisér vyřešil dopisem, ve kterém se vyznává z obdivu k jeho dílu a přiznává, že jeho práce byl primární impuls, proč se o Vetřelce začal zajímat, nicméně jako autorský tvůrce chtěl do projektu přinést vlastní vizi a tvůrčí invenci.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*Původně si měl Terminátora zahrát Lance Henriksen, než byl nahrazen Arnoldem Schwarzeneggerem. Nakonec si u režiséra robota, podobného člověku, přece jen zahrál v tomto filmu a navíc šlo o kladnou postavu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*Herci, kteří ztvárnili jednotku koloniální pěchoty, před natáčením prošli vojenským výcvikem. Sigourney Weaver s Paulem Reiserem se naproti tomu výcviku záměrně neúčastnili. James Cameron tím chtěl "odcizit" oba herce a tím pádem i postavy, zbytku komanda, což se pak projevilo i na plátně. Podobný "trik" použil o dekádu později i Steven Spielberg během produkce filmu Zachraňte vojína Ryana, kdy Matt Damon také netrénoval s ostatními.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*Jenette Goldstein dorazila na casting s vysokými podpatky, make-upem a upraveným účesem, protože předpokládala, že film bude pojednávat o ilegálních přistěhovalcích ve Velké Británii. Později uvedla, že původní film samozřejmě znala, ale bylo to dlouho po jeho premiéře a o připravovaném filmu vlastně nic nevěděla, protože v té době neměla agenta. James Cameron následně na tuto historku odkázal přímo ve scénáři.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
 
== Reference ==