Vetřelci: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
Doplnění vystřižené scény do popisu děje a označení všech scén ze speciální edice, doplnění informací k nejvýznamnějším scénám ze speciální edice, doplnění dalších zajímavostí z produkce filmu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 31:
== Děj ==
{{spoiler}}
Ellen Ripleyová ([[Sigourney Weaver]]), jediná přeživší z posádky [[kosmická loď|kosmické lodi]] [[Nostromo]], byla nalezena v [[Hibernace|hibernačním spánku]] ve svém únikovém modulu po 57 letech bloudění vesmírem a se smutkem se dozvídá, že její dcera Amanda zatím vyrostla, zestárla a zemřela (tato scéna je obsažena pouze ve speciální edici).
Mezitím na LV-426 rodina kolonistů se svými dětmi Timmym a Rebeccou, přezdívanou Newt, nalézají vrak ztroskotané lodi z původního filmu a oznamují tuto skutečnost správě kolonie Hadley´s Hope, přičemž během průzkumu vraku je otec Newt napaden [[Vetřelec#Facehugger|Facehuggerem]] (tato scéna je obsažena pouze ve speciální edici).
Později je Ripleyová navštívena zástupcem společnosti Weyland-Yutani, Carterem Burkem a důstojníkem [[USCM]] (US Colonial Marines) Gormanem. Oznámí jí, že společnost ztratila s [[kolonie|kolonií]] na LV-426 jakýkoliv kontakt. Ripleyovou to moc nepřekvapí a spíše je udivená, že oba chtějí letět na planetu a ji vzít jako poradce. Ripleyová nejprve odmítne, ale když se stále probouzí s [[noční můra|nočními můrami]], rozhodne se překonat svůj strach a letět.
Řádek 37 ⟶ 39:
Na planetu LV-426 míří loď [[Sulaco]]. Je to nejvhodnější dosažitelná loď. Její posádku, kromě Ripleyové, Gormana a Burka, tvoří ještě seržant Apone ([[Al Matthews]]), desátník Hicks ([[Michael Biehn]]), vojíni Vasquezová ([[Jenette Goldstein]]), Hudson ([[Bill Paxton]]) a [[android (robot)|android]] [[Bishop (Vetřelec)|Bishop]] ([[Lance Henriksen]]). K Bishopovi chová Ripleyová, po zkušenostech s androidem Ashem na [[Nostromo|Nostromu]], značnou nedůvěru.
Skupina doráží do kolonie a zjišťuje, že je opuštěná a značně poškozená. Nikde nejsou známky [[život]]a, ale ani žádná těla mrtvých nebo [[krev]]. Zato jsou v ní známky boje a vyleptané díry. Výprava se tedy opevní v jednom z řídicích komplexů, kde také nachází dvojici živých [[Facehugger]]ů, kteří byli podle záznamů odstraněni z hostitelů, kteří zákrok nepřežili. Týmu se podaří objevit traumatizovanou
Celá skupina, až na Burkeho, je rozhodnuta opustit neprodleně LV-426 a zničit základnu z [[oběžná dráha|oběžné dráhy]] za pomoci [[jaderná zbraň|atomové bomby]]. Když jsou však přivoláni zbylí dva členové s výsadkovým modulem, který přistál mimo komplex, je infiltrován vetřelcem, a tak při příletu havaruje. Případnou pomoc je možné očekávat až za několik [[den|dní]] nebo [[týden|týdnů]] a kromě vetřelců se objevuje problém se stabilitou terraformačního zařízení, které nevyhnutelně musí [[Výbuch|explodovat]]. Protože je komunikační zařízení poničeno, vydává se Bishop k centrálnímu řídícímu panelu na střeše, odkud může navést druhý výsadkový modul z lodi Sulaco z oběžné dráhy ke stanici.
Mezitím se zbytek skupiny opevňuje v části komplexu a je vystaven neustálému náporu desítek vetřelců. Impresivní je pohled na počítadla střeliva automatických strážců
Vybavena [[plamenomet]]em, pulzní puškou M41A, nachází Newt v místnosti plné [[Vetřelec#Vejce|vajec]]. Při odchodu s Newt zahlédne [[Vetřelec#Královna|královnu]], která klade vejce. Protože velkou část vajec zničí, vydává se rozzuřená královna za ní. Ripleyová na poslední chvíli stihne naskočit do modulu, který nemohl zůstat na nestabilní plošině kolabujícího komplexu, a tak se vzdálil – Ellen se tak spolu s diváky chvíli domnívá, že ji zradil další android.
Řádek 58 ⟶ 60:
=== Speciální edice ===
Speciální edice filmu Vetřelci byla vydána roku [[1992]] na [[laserdisc]]u a [[VHS]]. Šlo o verzi filmu, která obsahovala celých sedmnáct, původně vystřižených, minut.
V jedné z nich Ripleyová zjišťuje, že její dcera Amanda zemřela věkem, přičemž tato scéna lépe objasňuje motivaci Ripleyové se vrátit zpět na LV-426 poté, co během vyšetřování zničení lodi Nostromo vyjde najevo, že kolonie Hadley´s Hope je složena z rodin a zároveň její "mateřský" vztah k Newt. Další sekvence popisuje život kolonistů v Hadley´s Hope ještě před útokem vetřelců, objevení vraku ztroskotané lodi z prvního filmu rodinou kolonistů (kteří jsou rodiči Newt) a její napadení Facehuggerem. Tato scéna vysvětluje, proč k napadení Hadley´s Hope došlo právě v době, kdy byla nalezena Ripleyová, přestože kolonie existovala již zhruba 20 let. Rodina kolonistů (rodiče Newt) je vyslána k vraku ztroskotané lodi z prvního dílu na přímý příkaz společnosti Weyland-Yutani, prostřednictvím Burkeho, na základě výpovědi Ripleyové před vyšetřovací komisí. V neposlední řadě stojí za zmínku vystřižené scény, kdy mariňáci používají k opevnění se v části komplexu automatické kulomety, které likvidují útočící vetřelce bez přítomnosti obsluhy. Tato sekvence ukazuje, proč se vetřelci, neúspěšně útočící na opěvněné mariňáky, rozhodnou změnit taktiku a napadnout je skrze stropní tunely ventilace.
Scény byly původně vystřiženy na přání 20th Century Fox, protože podle společnosti ukazovaly ''„příliš mnoho ničeho“,'' zpomalovaly děj filmu a zároveň zbytečně prodlužovaly délku filmu (film se tak mohl v kinech promítat méně často).
== Obsazení ==
Řádek 111 ⟶ 115:
* Kulisy v Pinewood Studios byly použity také pro film [[Batman (film, 1989)|Batman]] ([[1989]]), který se zde natáčel o 3 roky později, při natáčení scén v továrně Axis Chemicals, kde Joker spadne do nádrže s [[kyseliny|kyselinou]].<ref name="csfd-zajimavosti"/>
* Fiktivní pulzní puška Armat M41A z filmu je popisována jako vzduchem chlazená 10 mm pulzní [[útočná puška]], základní zbraň vojáků sborů ''U.S. Army'' a ''U.S. Colonial Marine Corps''. Od roku [[1986]], kdy se objevil film Vetřelci v kinech, se stala jednou z nejznámějších zbraní [[Science fiction|sci-fi]] filmů a ikonou futuristických zbraní. Kromě Vetřelců se také objevila i v pokračování [[Vetřelec³]] a také i ve filmech zcela jiných sérií (např. [[Terminátor (film)|Terminátor]]), byť jen okrajově. Také ji lze spatřit i v některých seriálech, jako například [[Simpsonovi]], nebo [[Městečko South Park]]. Zbraň navrhl sám [[režisér]] Vetřelců [[James Cameron]]; inspiroval se různými zbraněmi druhé světové války, mezi které se řadí například [[Thompson M1A1]].<ref>[http://www.m41a.com/ www.M41A.com]</ref>
*Natáčelo se ve Velké Británii a James Cameron s místním štábem zažíval opakované rozepře, což nakonec vyústilo k výměně kameramana, přičemž Dicka Bushe nahradil Adrian Biddle.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*Kromě kameramana James Cameron krátce po startu produkce "přeobsazoval" i postavu Dwayna Hickse. Původně ji hrál James Remar a pár záběrů "zezadu" s ním ve filmu zůstalo, zbytek se přetáčel s Michaelem Biehnem, kterého režisér povolal díky zkušenosti z natáčení Terminátora.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*James Horner měl na složení a nahrání hudby, oproti původně domluveným 6 týdnům, v podstatě 2 týdny, protože James Cameron neustále prováděl různé změny. Jejich komplikovaná spolupráce nakonec vyústila v 10 letou "odmlku", ukončenou až Titanicem.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*Veřejně publikované "zklamání" H. R. Gigera z neúčasti na projektu režisér vyřešil dopisem, ve kterém se vyznává z obdivu k jeho dílu a přiznává, že jeho práce byl primární impuls, proč se o Vetřelce začal zajímat, nicméně jako autorský tvůrce chtěl do projektu přinést vlastní vizi a tvůrčí invenci.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*Původně si měl Terminátora zahrát Lance Henriksen, než byl nahrazen Arnoldem Schwarzeneggerem. Nakonec si u režiséra robota, podobného člověku, přece jen zahrál v tomto filmu a navíc šlo o kladnou postavu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*Herci, kteří ztvárnili jednotku koloniální pěchoty, před natáčením prošli vojenským výcvikem. Sigourney Weaver s Paulem Reiserem se naproti tomu výcviku záměrně neúčastnili. James Cameron tím chtěl "odcizit" oba herce a tím pádem i postavy, zbytku komanda, což se pak projevilo i na plátně. Podobný "trik" použil o dekádu později i Steven Spielberg během produkce filmu Zachraňte vojína Ryana, kdy Matt Damon také netrénoval s ostatními.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
*Jenette Goldstein dorazila na casting s vysokými podpatky, make-upem a upraveným účesem, protože předpokládala, že film bude pojednávat o ilegálních přistěhovalcích ve Velké Británii. Později uvedla, že původní film samozřejmě znala, ale bylo to dlouho po jeho premiéře a o připravovaném filmu vlastně nic nevěděla, protože v té době neměla agenta. James Cameron následně na tuto historku odkázal přímo ve scénáři.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Rinzler
| jméno = J. W.
| titul = The making of Aliens
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1121609346
| vydání = First edition
| místo = London
| počet stran = 296 pages
| isbn = 1-78909-310-4
| isbn2 = 978-1-78909-310-0
| oclc = 1121609346
}}</ref>
== Reference ==
|