Předkřesťanské slovanské písmo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odstraněn citát, dubluje se
překlad popisku obrázku + česká transliterace
Řádek 20:
 
== Důkazy z archeologie ==
[[File:Гнёздовская_надпись.png|náhled|InscriptionNápis onna Kerchamfoře amphoratypu withKerch wordznějící ''гороухща'' (''goruhščagorouchšča'').]]
 
* Roku 1949 byla objevena amfora typu Kerch v [[Gnjozdovo|Gnjozdovu]] ve [[Smolenská oblast|Smolenské oblasti]] s údajně nejstarším nápisem ve [[Staroruština|staroruštině]].<ref>{{Cite journal|last=Тихомиров|first=М.Н.|last2=Авдусин|first2=Д.А.|date=|year=1950|title=Древнейшая русская надпись|url=http://www.ras.ru/publishing/rasherald/rasherald_articleinfo.aspx?articleid=2302b37c-871d-4a50-be7d-89fe606a2583|journal=Вестник академии наук|volume=4|pages=71–79|via=}}</ref> Amfora byla nalezena v hrobě skandinávského obchodníka obchodujícího s [[Orient|Orientem]].<ref name=":0">{{Cite journal|last=Schenker|first=Alexander M.|date=1989|title=The Gnezdovo Inscription in Its Historical and Linguistic Setting|url=https://www.jstor.org/stable/40160257|journal=Russian Linguistics|volume=13|issue=3|pages=207–220|issn=0304-3487}}</ref> Objevitel odvodil, že uvedené slovo гороухща (''goruhšča''), napsané na keramice v [[Cyrilice|Cyrilici]], označuje [[Hořčice|hořčici]], která měla být v nádobě.<ref>The [[Great Soviet Encyclopaedia]], 2nd ed. Article "Гнездовская надпись".</ref> Toto vysvětlení nebylo obecně uznáno a vysvětlení nápisu je stále otevřené mnoha různým interpretacím.<ref>[[Roman Jakobson]], Linda R. Waugh, Stephen Rudy. ''Contributions to Comparative Mythology''. Walter de Gruyter, 1985. Page 333.</ref> Jedna interpretace navrhuje, že nápis by mohl být arabské jméno ''Hārūn'' s přivlastňovací příponou (Härünova amfora).<ref name=":0" /> Datování nápisu do začátku 10. století<ref>The latest coins found in the same burial go back to 295 [[Islamic calendar|AH]], i.e. to 906–907 CE.</ref> naznačuje dosud netušenou popularitu cyrilice v předkřesťanské Rusi. Různé prameny dokazují, že oblast Ruska ve starověku a její slovanské a severské obyvatelstvo, byla spojena s muslimským a asijským světem.<ref>{{Cite web|title=On the Northern Branch of the Great Silk Road: A Celadon Dish from the Excavations at Novgorod the Great {{!}} The Silk Road|url=https://edspace.american.edu/silkroadjournal/v16_2018_rodionova_frenkel/|access-date=2021-03-17|website=edspace.american.edu}}</ref>