Zeidlerové: Porovnání verzí

* Třetí manželství Jana Zeidlera z Berbisdorfu s Magdalenou Röhlingovou (1603–1649 v Mimoni), dcerou z Dr. Zikmunda Röhlinga (1560–1617) po roce 1563 s predikátem ''von'' ''Hirschfeld''. <ref>Wolfgang Lorenz: ''Die Röhling aus Geyern.'' Amberg-Bucholz 2001</ref>

 

 

Když neutrální [[Saské kurfiřtství]] vstoupilo na straně protestantských [[Švédsko|Švédů]] do [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] a švédské jednotky vtrhly do severních Čech a v roce 1628 vyplenily a zapálily mimoňský zámek, pokusil se Jan Zeidler převézt zásoby obilí a hospodářská zvířata z Mimoně a Děvína do svého panství v Sasku. Kvůli této „zradě“ mu císařem obě panství odňal a přidělil je [[Polní maršál|polnímu maršálovi]] [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtu z Valdštejna]].

Magdalena Zeidlerová z Berbisdorfu od roku 1635 ovdovělá, užívala jméno svého rodu [[Röhlingové z Hirschbergu|Röhling von Hirschberg]]. Poté, co se obrátila ke katolické víře získala panství Mimoň a Děvín zpět a držela je až do své smrti v roce 1649 a odkázala je svým dětem Janu Sigismundovi (1627, Mimoň – 11. července 1696 v Berbisdorfu) a dceři Magdaleně Zeidlernové z Berbisdorfu († 1703). V roce 1651 sourozenci Mimoň a Děvín prodali [[Jan Putz z Adlersthurnu|Janu Putzovi z Adlersthurnu]], císařskému rakouskému komisaři pro [[konfiskace]] po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]].<ref>[[Roman von Procházka]]: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, Neustadt an der Aisch 1973, dort: Stammfolge Putz von Adlerthurn (Putz de Turaquila), Seite 243, ISBN 3 7686 5002 2.</ref> Jeho neteř Marie Terezie Ester [[Putzové z Adlersthurnu|Putzová z Adlerthurnu]] († 1740), nachala zámky barokně přestavět (architekt [[Octavio Broggio]]) a přinesla je v roce 1705 jako věno do manželství s hrabětem [[Ludvík Josef z Hartigu|Ludvíkem Josefem z Hartigu]] († 1735). Hartigové vlastnili velké panství v severních Čechách do roku 1945, a po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] zde vznikl [[Vojenský prostor Ralsko|vojenský výcvikový prostor]].

 

 

Z jejich tří dětí narozených na [[Berbisdorf (zámek)|zámku Berbisdorf]] zemřel Hans Karel Dietrich Zeidler z Berbisdorfu v roce 1719 syn jako nesezdaný a bezdětný jako královský polský a volební saský [[Generálmajor|generál]], a předal své sestře Janě Žofii Zeidlerová z Berbisdorfu, vdané za Trützschlera Vlastnictví nemovitostí a hradů, to byl jeho podíl na zámku a panském domě Berbisdorf a na panských sídlech Grubnice a Ragewice. Starší sestra Johana Alžběta Zeidlerová z Berbisdorfu, která zemřela, když zemřela v roce 1719, přinesla dědické zboží Boden a Naundorf s vesnicí Vršnice jako [[věno]] do manželství s obdivovatelem soudu Adamem Friedrichem Freiherrem von Dölau. Mladší sestra Johana Žofii Zeidlerová z Berbisdorfu (22. března 1664 – 9. června 1729) se provdala za Hansem Jindřichem von Trützschlerem od roku 1680, narozen 21. únor 1658 ve Falkensteinu zemřel 7dubna 1734 v Drážďanech, v roce 1699 královský polský a do roku 1734 volební saský [[Tajná rada|privátní rada]]. V roce 1719 koupil od své manželky Johany Žofiie, rozené Zeidlerové z Berbisdorfu, poslední z tohoto jména na Berbisdorfu, jejich podíly v panství Berbisdorf u Radeburgu v Sasku. Její epitaf v kostele [[ Bloßwitz |Bloßwice]], dnes okrese [[ Stauchitz |Štachvice,]] se zachoval.