Jinonice: Porovnání verzí

Ze soukromého podniku vznikla v roce [[1911]] [[společnost s ručením omezeným]], Josef Walter & spol. Od roku 1912 se Walter začal specializovat na [[automobil]]y. Později začala firma vyrábět i [[Letecký motor|letecké motory]] ([[1923 v letectví|1923]]) a získala světovou pověst. Širokou škálu těchto motorů nalezneme dnes v [[Národní technické muzeum v Praze|Národním technickém muzeu na Letné]]. Po roce [[1950]] byla továrna rozšířena a [[Znárodnění|znárodněna]] - nesla název Motorlet, národní podnik, Závod [[Jan Šverma|Jana Švermy]]. Byly úvahy, že by na její památku v jediné zachované budově tzv. betoňáku postaveném v roce [[1929]] mělo vzniknout [[muzeum]]. Firma se totiž již pod novým názvem a vlastníkem jako [[GE Aviation Czech]] v roce [[2008]] přestěhovala do [[Letňany|letňanského]] areálu [[Letov]], území původního závodu bylo kompletně [[asanace|asanováno]] a plně vyčleněno pro stavbu bytů a kanceláří s nadčasovou urbanistickou strukturou. Mělo zde vzniknout přirozené centrum pro širší spádové území. V září 2012 větší část bývalé Waltrovky a objekt SOU Motorlet (býv. filmové ateliery FOJA) odkoupila společnost [[Penta Investments]], s.r.o. Během roku 2014 započala se stavbou moderního kancelářského komplexu pod názvem [[rezidence Waltrovka]]. V roce 2015 byla dokončena první část projektu, budova Aviatica. Po ní (2016–2018) následovaly komplexy Mechanica, Dynamica a rodinné domy. Těsně u [[Železniční přejezd|železničního přejezdu]] zůstala zachována jediná budova tehdejší rozsáhlé továrny, která je ukázkou kultivované průmyslové architektury počátku 20. století. Uvažované muzeum však v ní nevzniklo. Nově vzniklé ulice a centrální náměstí v rezidenci Waltrovka připomínají významné postavy společnosti Walter: zakladatel [[Josef Walter (podnikatel)|Josef Walter]] (Walterovo náměstí), meziválečný hlavní konstruktér ing. [[František Barvitius|František Adolf Barvitius]] (Barvitiova), konstruktéři ing. [[Bohuslav Šimůnek]], ing. [[Václav Kačírek (konstruktér)|Václav Kačírek]], ing. Jan Kloud a Jiří Nyklíček (''Bohumila'' Šimůnka, Kačírkova, Kloudova, Nyklíčkova).

 

 

V Jinonicích sídlí také centrála pekárenské skupiny [[United Bakeries]] a jedna z jejích provozoven Pekárna [[František Odkolek|Odkolek]] Praha (Pekařská 598/1). Vznikla spojením pekáren Delta a Odkolek. Byla zde dříve také [[cihelna]] a [[zahradnictví]]. Na plošině stolové hory [[Vidoule (přírodní památka)|Vidoule]] (371 m nad mořem, přírodní památka) je vodárna společnosti Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (Na Vidouli 497/7) a objekt bývalé Střední technické školy hl. m. Prahy (Na Vidouli 496/9). V 50. letech 20. století vznikl naproti [[Tyršova škola|Tyršově škole]] na místě bývalých [[Kasárna|kasáren]] areál tehdy přísně utajovaného [[Vojenský technický ústav elektroniky|vojenského vývojového ústavu (VÚ 060)]], kde byl mj. vyvinut známý světově unikátní pasivní [[KRTP-86 Tamara|radar Tamara]]. Na jeho území a v jeho okolí by měla vzniknout nová zástavba. Kolem roku 1960 byl na rozhraní Jinonic a [[Butovice (Praha)|Butovic]] vystavěn rozsáhlý areál nyní již zaniklé firmy ZPA (Závody průmyslové automatizace) Jinonice. Firma ZPA zanikla krátce po převratu po roce 1990. Na jejím místě stojí nákupní centrum [[Galerie Butovice]].