Věnceslava Lužická: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: - digitalizovaná díla Venceslavy Lužické |
rozdělení do více sekcí, +vnitřní odkazy, menší upřesnění v textu, označení nedostupného zdroje v externích odkazech značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 8:
| rodné jméno =
| žánr = milostné příběhy a dívčí romány
| děti =
| jméno = Anna Srbová-Kubatová
| datum narození =
Řádek 33:
}}</ref> – [[4. květen|4. května]] [[1920]], [[Nové Město (Praha)|Praha-Nové Město]]<ref name="MatrikaZ">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=81F2A0B233D64F16AE920F469EB94C0F&scan=177#scan177 Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Vojtěcha, sign. VO Z12, s. 170]</ref>), byla [[Česko|česká]] vlastenecká [[spisovatel]]ka a publicistka, autorka řady [[próza|próz]] určených především pro dívky s cílem vychovávat vzdělávat je a mravně povznášet.
==
Narodila se 6. prosince 1832 v Hořicích čp. 38 Waclawu Kubatovi zámožnému obchodníkovi a radnímu a Anně Kubatové-Pfleglové. Často uváděný rok jejího narození [[1835]] (např. v [[Ottův slovník naučný|Ottově slovníku naučném]] a také na pamětní desce na rodném domě) je nesprávný. Dle dochované korespondence si však sama v roce svých padesátin nepřála žádné oslavy a zveřejnění správného roku, aby se nestala „terčem vtipů zlých nepřátel“, jak dále píše: „… že jsem se mladší učinila, což věru mou vinou není!“<ref>{{Citace periodika |příjmení=Hylmar |jméno=Tomáš |odkaz na autora=Aleš Palán |titul=Malé tajemství Věnceslavy Lužické |periodikum=Pod Zvičinou |rok=2005 |ročník=23 |číslo=1 |strany=20-21}}</ref>
Řádek 50:
| strany =
| isbn =
}}</ref> a po jeho smrti roku 1867 se s třemi dětmi (dcera Mathilda nar. 1854, syn Vladimír nar. 1856 a dcera Marie nar. 1858) přestěhovala do [[Praha|Prahy]] na [[Nové Město (Praha)|Nové Město]].<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=560&folium=656 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 560, obraz 656, Srb Anna]</ref>
Zemřela v Praze 4. května 1920<ref>{{Citace periodika
Byla členkou celé řady vlasteneckých ženských spolků i [[Americký klub dam|Amerického klubu dam]] [[Vojta Náprstek|Vojty Náprstka]]. Přispívala svými [[Črta|črtami]], [[Povídka|povídkami]] a [[Nekrolog|nekrology]] do časopisů ''[[Květy (časopis)|Květy]]'', ''Ženské listy'' (od 1873), ''[[Česká včela]]'', ''[[Světozor]]''; redigovala ''[[Ženský svět]]'', ''[[Tetín (časopis)|Tetín]]'' a jiné časopisy pro ženy. ▼
| titul = Z kulturního světa/Věnceslava Lužická
| periodikum = Zlatá Praha
| strany = 289
| url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/37.1919-1920/35-36/289.png
| datum = 35-36/1919-1920
}}</ref> a je pohřbena na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] v hrobce 15H<ref>[http://212.47.2.130/OUT/HTML/ZnackyPic/10003962.jpg hrob Věnceslavy Lužické na Vyšehradském hřbitově v Praze]</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vyšehradský hřbitov a Slavín
| url = http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/pamatky/top-pamatky/52-vysehradsky-hrbitov-a-slavin.shtml
| vydavatel = [[Pražská informační služba]]
| datum vydání = 2012
| datum přístupu = 2014-05-10
}}</ref> společně se svým synem [[Vladimír Srb|Vladimírem Srbem]], právníkem a politikem, který byl v letech 1900–1906 starostou Prahy. Její dcera [[Marie Larra-Srbová]] (1858–1932) byla sólistkou [[Národní divadlo|Národního divadla]] v Praze.<ref>[http://archiv.narodni-divadlo.cz/default.aspx?jz=cs&dk=Umelec.aspx&ju=2609&sz=0&abc=S&pn=356affcc-f301-3000-85ff-c11223344aaa Archiv Národního divadla: Marie Srbová]</ref>
== Literární činnost a působení v ženském hnutí ==
Vedle literární činnosti se rovněž zabývala reformou výuky ženských ručních prací. V rámci [[Katolicismus|katolického]] pohledu na rodinný život se zásadním způsobem zasloužila o ženské [[Emancipace|emancipační]] hnutí u nás. Poukazovala na rovnoprávnost žen a na jejich schopnost vysokoškolského studia školství či medicíny. ▼
▲Byla členkou celé řady vlasteneckých ženských spolků i [[Americký klub dam|Amerického klubu dam
▲Vedle literární činnosti se rovněž zabývala reformou výuky ženských ručních prací. V rámci [[Katolicismus|katolického]] pohledu na rodinný život se zásadním způsobem zasloužila o ženské [[Emancipace|emancipační]] hnutí u nás. Poukazovala na rovnoprávnost žen a na jejich schopnost vysokoškolského studia
Často je považována za předchůdkyni tzv. [[Červená knihovna|červené knihovny]]. Autorka se však nesoustřeďovala jen na peripetie zamilovaného příběhu, ale podrobně líčila prostředí, popisovala zevnějšek a duševní stav postav a do děl vkládala i své úvahy. Její práce jsou tak spíše typem výchovně zábavné četby.▼
▲Často je považována za předchůdkyni tzv. [[Červená knihovna|červené knihovny]]. Autorka se však nesoustřeďovala jen na peripetie zamilovaného příběhu, ale podrobně líčila prostředí, popisovala zevnějšek a duševní stav postav a do děl vkládala i své úvahy. Její práce jsou tak spíše typem výchovně zábavné četby.
== Výběrová bibliografie ==
Řádek 73 ⟶ 86:
* ''Polednice'' ([[1891]]), román
* ''Zlaté srdce'' ([[1891]]), román
* ''Starosvětská'' ([[1895]]), román, který věnovala první české lékařce [[Bohuslava Kecková|Bohuslavě Keckové]]
* ''V Bílém dvorci '' ([[1896]]), román
* ''Zlaté květy'' ([[1899]]), [[povídka|povídky]] pro mládež dospělejší
Řádek 96 ⟶ 109:
* {{NK ČR|jk01072706}}
* {{Kramerius autoři|id=Lužická,%20Věnceslava|jméno=Věnceslavy Lužické}}
* http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=9201<nowiki/>{{Nedostupný zdroj}}
{{Autoritní data}}
| |||