Arbogast: Porovnání verzí

Přidáno 38 bajtů ,  před 24 dny
drobně styl a typo; nechal jsem "uzurpátor trůnu", ale když trůn neobsadil tak je to divné pojetí
(n. článek)
 
(drobně styl a typo; nechal jsem "uzurpátor trůnu", ale když trůn neobsadil tak je to divné pojetí)
| podpis =
}}
'''Flavius ​​Arbogast''' ([[4. století]]{{Nejisté datum|narození}} - [[8. září]] [[394]]) byl [[Starověký Řím|římský]] [[uzurpátor]] a ''[[magister militum]]'' [[Frankové|franského]] původu.<ref>{{Citace monografie
| titul = Historia
| url = https://books.google.cz/books?id=_CkXAQAAMAAJ&q=Arbogast+magister+militum&dq=Arbogast+magister+militum&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwies6HErIbwAhWElIsKHaOhAdQQ6AEwAXoECAkQAg
| isbn = 978-0-8018-3348-9
| jazyk = en
}}</ref> Císařem [[Theodosius I.|Theodosiem I.]] byl jmenován comemcomitem [[Galie]].{{Poznámka|Comes je původně římský oficiální titul, který měl v průběhu času několik významů, a to jak v civilní oblasti pro guvernéry a členy císařské rady, tak i v armádě. Ve středolatinských pramenech pochází z německého slova Graf.}}
 
Podle poznámek [[Jan z Antiochie|Jana z Antiochie]] byl Flavius ​​Arbogast údajně synem římskofranského ''magistra militum'' [[Bauto|Bauta]],<ref>{{Citace monografie
| titul = The Cambridge Ancient History
| url = https://books.google.cz/books?id=xpXxAAAAMAAJ&q=Arbogast+magister+militum&dq=Arbogast+magister+militum&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwies6HErIbwAhWElIsKHaOhAdQQ6AEwCHoECAgQAg
| isbn = 978-0-521-23349-1
| jazyk = en
}}</ref> významného poradcegenerála a rádce císaře [[Valentinianus II.|Valentiniana II.]], ale tato informace je nejistá. Pokud by informace Jana z Antiochie byla správná, pak by to znamenalo, že Arbogast byl synem muže, který měl v římské říši významné postavení a navzdory jeho jménu byl Arbogast spíše římského původu a nikoliv germánského.
 
== Životopis ==
=== Ve službě císaře ===
Arbogast od roku 388 do roku 394 působil jako ''magister militum'' v římské armádě. Nejprve ve službách [[Theodosius I.|Theodosia I.]] proti uzurpátorovi [[Magnus Maximus|Magnusi Maximovi]].<ref name="longmn">{{Citace monografie
| titul = Biographical Dictionary
| url = https://books.google.cz/books?id=9w1FAAAAYAAJ&pg=PA248&dq=Arbogast&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi5t5W-q4bwAhXtsIsKHUkRDHEQ6AEwAnoECAEQAg#v=onepage&q=Arbogast&f=false
| strany = 248
| jazyk = en
}}</ref> Podle protikřesťansky smýšlejícího spisu historika [[Zósimos|Zósima]] byl Arbogast prvním římským magisterem''magistrem militemmilitum'', který nebyl jmenován císařem, ale vyhlášen jeho vlastními jednotkami. V takovém případě by pro císaře bylo obtížné ho odstranit. Pro zaujatost spisů, ale někteří moderní historikové předpokládají, že Arbogast byl do funkce jmenován Theodosiem I., od něhož dostal na dohled mladého [[Valentinianus II.|Valentiniana II.]], císaře v [[Západořímská říše|západní části říše]]. V té době to znamenalo především zajišťování ''[[Limeslimes Romanus]]'' na [[Rýn]]ě, kde roku 388 byli římskými vojsky poraženi [[Frankové]] snad pod vedením [[Marcomer]]a, kteří podnikli represivní výpravu přes řeku Rýn. Arbogast vítězstvím v bitvě dokázal situaci na hranici Rýna znovu stabilizovat. Vyplývá to ze zprávy [[Sulpicius Alexandr|Sulpicia Alexandra]], která se dochovala v historické práci [[Řehoř z Tours|Řehoře z Tours]]. Ačkoli nebyl křesťanem, měl dobré vztahy například s [[Arcidiecéze milánská|milánským biskupem]] [[Svatý Ambrož|Ambrosiem]].<ref name="bunson">{{Citace monografie
| příjmení1 = Bunson
| jméno1 = Matthew
 
=== Uzurpace trůnu ===
Této situace Arbogast nakonec využil ve svůj prospěch a císařem v západní častičásti říše 22. srpna 392 jmenoval [[rétorika]] [[Eugenius|Eugenia]], čímž si trůn [[Uzurpátor|uzurpoval]]. Sám tento úřad zastávat nemohl, neměl římský původ a tak za pomoci římské šlechty a vyšší třídy, v níž stále dominovali pohané jako [[Quintus Aurelius Symmachus Eusebius]] a [[Virius Nicomachus Flavianus|Nicomachus Flavianus]] si jmenováním loajálního Eusebia zajistil moc a nadvládu pro sebe. DosazanímDosazením Eusebia na trůn získala na moci pohansky smýšlející frakce římské elity a tak ihned po jmenování odmítla křesťanská církev s Arbogastem a císařem spolupracovat. Arbogast na to reagoval tak, že v roce 393 v římském senátu uzavřel spojenectví s nekřesťany, aby obnovil toleranci vůči pohanským kultům, což znamenalo politiku relativní tolerance, všech náboženství. Na konci 4. století bylo křesťanství ve společnosti již silně zakořeněné a úplný odklon od křesťanského náboženství již nebyl možný ani pro pohansky smyšlejícího císaře. Je příznačné, že Eugenius nepřijal titul [[pontifex maximus]].
 
Jmenování Eugenia císařem [[Theodosius I.|Theodosia]] vyprovokovalo. Jmenování nedynastického spoluvládce neuznal a odmítl i všechny diplomatické nabídky od Eugenia a Arbogasta, naopak se vydal na válečné tažení proti oběma uzurpátorům. Do čela armády postavil Arbogastova strýce [[Richomeres|Richomer]]a, ten ale cestou z východu na západ zemřel. Eusebius s Arbogastem se s armádou vydal proti nim. Obě armády se střetly 5. a 6. září 394, v extrémně krvavé [[Bitva na řece Frigidus|bitvě na řece Frigidus]] v údolí řeky Vipavy, přítoku řeky [[Soča|Soči]]. Pro Eusebia i Arbogasta bitva skončila drtivou porážkou. V boji rovněž smrtí mnoha vůdců zanikly nejlepší jednotky západní části říše, které se ze ztrát v bitvě již nikdy nevzpamatovaly. Eugenius byl po prohrané bitvě popraven a Arbogast krátce nato spáchal sebevraždu.
{{autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Starověký Řím|Francie|Válka|Politika}}
 
[[Kategorie:Franští válečníci]]
[[Kategorie:Starověcí římští vojáci]]