Diskuse:Romové v Česku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
 
Řádek 88:
Vyhlášky ministerstva zdravotnictví pak umožnily [[Sterilizace (antikoncepce)|sterilizaci]] romských žen bez jejich souhlasu a vědomí.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.ncss.cz/files/romove-v-cr.pdf |datum přístupu=2018-11-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181111043712/http://www.ncss.cz/files/romove-v-cr.pdf |datum archivace=2018-11-11 |nedostupné=ano }}</ref>
<small>Přesunul--[[Wikipedista:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s wikipedistou:Rosičák|diskuse]]) 17. 4. 2021, 10:47 (CEST)</small>
:Zdroj o sterilizacích žen píše něco jiného.
{{Citace|Na konci osmdesátých let a zejména po roce 1990 byly vysloveny kritiky o tom, že docházelo k vědomé genocidě Romů a to ovlivňováním porodnosti finanční stimulací sterilizací žen. Po roce 1972 poskytovaly národní výbory některým občanům, kteří se podrobili sterilizaci jednorázový peněžitý příspěvek. V roce 1972 činil tento příspěvek 2000 Kčs. Od roku 1986 2 až 10 tis. Kčs a vedle toho mohla být poskytnuta ještě hmotná pomoc. Dávka byla deklarována a právně řešena jako finanční pomoc k řešení problémů vyvolaných hospitalizací matky, nikoliv jako odměna nebo stimul ke sterilizaci. Tyto dávky se poskytovalyza podmínky, že osoby měly příjem nižší než tehdejší hranice sociální potřebnosti /nyní životního minima/.Po zvýšení horních hranic příspěvku se skutečně počet případů v roce 1987 zvýšil, takže ekonomický stimul nepochybně spolupůsobil. V roce 1986 bylo vyplaceno v České republice 290 příspěvků, z toho romských ženám 35 %, v roce 1987 celkem 864 případů, z toho 235 romským občankám, t.j. 29 %. Důležitý je ovšem fakt, že se po tomto nárůstu nezvýšil podíl romských žen! Podle šetření roku 1990 /vyvolaném kritikou této praxe/ se dávky poskytovaly většinou /z 80%/ ženám, které měly již 3 a více dětí. Zdravotní důvody na straně rodiče nebo riziko narození zdravotně postiženého dítěte se týkalo jen 20 % případů. Je nesporné, že podíl romských ženna celkovém počtu vyplacených částek a provedených sterilizacích je desetkrát vyšší než jejich podíl v populaci, na druhé straně se nepodařil prokázat žádný nátlak. Podle výpovědí zúčastněných aktérů šlo vždy zpravidla o snahu zabránit nekontrolovatelným rozením dětí k dalšímu zhoršování sociální situace rodiny. Obdobné dávky existují i v jiných zemích /např. v německém zákoně o sociální pomoci/ a sterilizace se provádějí v nesrovnatelně větším měřítku
22jako forma antikoncepce. Přesto bylo poskytování finančního příspěvku v průběhu roku 1990 zrušeno, aby se možnost jakéhokoliv finančního nátlaku zamezila. Poskytnutí finančního příspěvku poskytovalo informaci o provedené sterilizaci. Od roku 1990 o této záležitosti ve vztahu k Romům nejsou proto žádné informace}} --[[Wikipedista:Rosičák|Rosičák]] ([[Diskuse s wikipedistou:Rosičák|diskuse]]) 17. 4. 2021, 11:05 (CEST)
Zpět na stránku „Romové v Česku“.