Kyseliny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava chyby značky: revertováno první editace editace z Vizuálního editoru |
značka: vrácení zpět |
||
Řádek 9:
Existuje několik teorií definujících pojmy kyselina a zásada. Nejčastěji se používají tři: ''Arrheniova'', ''Brønsteova–Lowryho'' a nejobecnější ''Lewisova''.
===
{{Podrobně|Arrheniova teorie kyselin a zásad}}
Tato teorie byla formulována roku [[1887]] [[Svante Arrhenius|Arrheniem]]. Ten vycházel z předpokladu, že kyseliny a zásady jsou schopné v roztoku [[disociace|disociovat]] (tzn. jedná se o [[elektrolyt]]y). Jako kyseliny byly definovány látky, které jsou schopné odštěpit svůj proton podle rovnice:
Řádek 17:
Velkou nevýhodou této teorie bylo, že nebrala v úvahu funkci [[rozpouštědlo|rozpouštědla]].
===
{{Podrobně|Brønstedova–Lowryho teorie kyselin a zásad}}
Tuto teorii formulovali v roce [[1923]] [[Johannes Nicolaus Brønsted|Brønsted]] a [[Martin Lowry|Lowry]]. Rozšířili Arrheniovu teorii o následnou [[solvatace|solvataci]] uvolněných protonů [[molekula]]mi rozpouštědla:
| |||