Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Průběh: umlčení československých rozhlasových a televizních vysílačů + odkaz značka: editace z Vizuálního editoru |
Přerovnány fotky, hodnocení okupace časově srovnáno |
||
Řádek 104:
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-F0417-0001-011, Berlin, VII. SED-Parteitag, Eröffnung.jpg|náhled|vlevo|[[Leonid Iljič Brežněv|Leonid Brežněv]] a [[Władysław Gomułka]]]]
[[Soubor:IICCR G539 Ceausescu Dubcek Svoboda.jpg|náhled|vlevo|[[Alexander Dubček]], [[Ludvík Svoboda]] a [[Nicolae Ceaușescu]]]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 183-H0603-0036-001, Moskau, Ulbricht und Breshnew.jpg|náhled|vlevo|Leonid Brežněv, [[Nikolaj Viktorovič Podgornyj|Nikolaj Podgornyj]] a [[Walter Ulbricht]]]]
Spojenci z tehdejšího sovětského bloku se změn v Československu začali obávat a pokoušeli se omezit dopad těchto iniciativ prostřednictvím řady jednání. Československo a Sovětský svaz se dohodly na dvoustranných rozhovorech, které se uskutečnily ve dnech 29. července – 1. srpna 1968 v [[Čierna nad Tisou|Čierné nad Tisou]], v blízkosti československo-sovětské hranice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Brežněv při setkání s Čechoslováky v Čierne zuřil
Řádek 117 ⟶ 118:
V následujících dnech měl Dubček několik závažných telefonátů s představiteli Sovětského svazu, ve kterých mu bylo jasně řečeno, že současné dění v Československu se ostatním členům Varšavské smlouvy nelíbí a považují ji za ohrožení socialistického vývoje. Brežněv opakovaně, se stupňující se naléhavostí, naznačoval Dubčekovi zprvu možnost, později nutnost zasáhnout do tohoto vývoje všemi dostupnými prostředky, pokud překotný vývoj situace nezbrzdí samotné vedení KSČ samo. Dubčekovy námitky, že jde o vnitřní věc ČSSR a že veškeré závazky vůči ostatním socialistickým státům zůstávají v platnosti, Brežněva příliš nepřesvědčily a v posledním telefonátu 13. srpna 1968 již Dubčekovi prakticky oznámil, že mu nevěří a že bude nucen jednat silou, aby zajistil socialistický vývoj ČSSR. Dubček mu však tehdy jen odpověděl, ať jedná, jak uzná za vhodné.{{Doplňte zdroj}}
Sovětské vedení jednalo o možnosti vojenské intervence v Československu tři dny, ve dnech 15. až 17. srpna 1968. Rozhodování politbyra bylo ovlivňováno dezinformacemi KGB a situace v Československu byla vylíčena záměrně drastičtěji než ve skutečnosti byla. Nakonec převážil názor, že v době trvající [[Studená válka|studené války]] mezi Východním blokem a [[Severoatlantická aliance|NATO]] by bylo přímým ohrožením bezpečnosti Sovětského svazu, pokud by přišel o vliv na strategicky položené Československo, které sousedilo se [[Západní Německo|západním Německem]].<ref name="novinkysrpen"/> Bulharský vůdce [[Todor Živkov]] tehdy údajně jako první navrhl použití vojenské síly.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jak se vařil srpen 1968. První návrh na invazi přišel z Bulharska
Řádek 151:
Československé vedení se domnívalo, že Sovětský svaz a jeho spojenci invazi neprovedou, protože věřili, že summit v Čierné nad Tisou situaci uklidnil. Věřili také, že jakákoli invaze by byla příliš nákladná a mezinárodní politický dozvuk by byl velmi významný, zejména kvůli Světové komunistické konferenci, která se konala v listopadu tohoto roku.<ref>{{Citace monografie | příjmení1 = Valenta | jméno1 = Jiří | titul = Sovětská intervence v Československu 1968 : anatomie rozhodnutí | rok = 1991 | isbn = 80-205-0213-0}}</ref>
{{-}}
== Průběh ==
[[Soubor:Praga 11.jpg|náhled|Tanky [[T-55]] invazních sil obklopené davem demonstrantů]]
Řádek 259:
=== Zahraniční protesty ===
[[Soubor:Helsinki demonstration against the invasion of Czechoslovakia in 1968.jpg|náhled|Protiokupační manifestace v Helsinkách, srpen 1968]]
Proti invazi protestovaly západní státy, ze socialistických pak [[Rumunská socialistická republika|Rumunsko]] a [[Jugoslávie]].
Řádek 296 ⟶ 295:
V Brně se největší protesty konaly po dva dny, zúčastnilo se jich dle odhadů 15–30 tisíc osob.<ref name="DeníkN">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Ustohalová | jméno = Jana | titul = 21. srpen 1969. „Veřejná bezpečnost masakrovala lidi jako králíky.“ V Brně zůstali dva mrtví a stovky zmlácených lidí | url = https://denikn.cz/183933/21-srpen-1969-verejna-bezpecnost-masakrovala-lidi-jako-kraliky-v-brne-zustali-dva-mrtvi-a-stovky-zmlacenych-lidi/ | datum vydání = 2019-08-21 | datum přístupu = 2019-8-22 | vydavatel = Denikn.cz}}</ref> Téměř celé centrum města se 21. srpna 1969 stalo dějištěm pouličních bojů, během nichž byli milicionáři nebo příslušníky [[Sbor národní bezpečnosti|SNB]] zastřeleni dva náhodní kolemjdoucí, osmnáctiletá [[Danuše Muzikářová]] a 28letý Stanislav Valehrach.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Soukupová | jméno = Jana | titul = Milicionáři a členové SNB řádili před 50 lety v Brně jako komanda nacistů | url = https://www.idnes.cz/brno/zpravy/brutalni-zasah-demonstrace-brno-1969.A190821_496711_brno-zpravy_krut | datum vydání = 2019-08-21 | datum přístupu = 2019-8-22 | vydavatel = Idnes.cz}}</ref> Rozsáhlé protesty tehdy proběhly také v Liberci.<ref name="DeníkN" /> Veškeré demonstrace ale byly potlačeny pořádkovými silami, příslušníky SNB, milicionáři a armádou.<ref name="ČT69" /> V dalších letech se již kvůli [[normalizace|normalizaci]] žádné protesty nekonaly.
Kromě pěti zabitých občanů a dalších desítek raněných během protestů, některých z nich těžce a s trvalými následky, zemřeli v tomto období také 27letá Bohuslava Mazná, která se svým
== Reflexe invaze a okupace ve výtvarném umění ==
Řádek 314 ⟶ 313:
[[Soubor:František Dostál Srpen 1968 4.jpg|náhled|Sovětský tank v Praze 21. srpna 1968]]
[[Soubor:(Srpen68)Poskozene narodni muzeum A.jpg|náhled|[[Národní muzeum]] poškozené palbou, invazní jednotky ho zřejmě omylem považovaly za budovu Československého rozhlasu]]
Do [[4. listopad]]u [[1968]] opustily Československo armády [[Polská lidová republika|PLR]], [[Německá demokratická republika|NDR]], [[Maďarská lidová republika|MLR]] a [[Bulharská lidová republika|BLR]].
[[Sovětská armáda]] po okupaci zůstala v třiatřiceti lokalitách na území Československa až do roku [[1991]], v odhadovaném počtu okolo 150 000 osob<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://vojenstvi.cz/armada/povalecna/sovet.vojska/3.htm
| titul = Bratrská vojska za hranicemi Sovětského svazu
Řádek 321:
| datum aktualizace = 2003-01-05
| datum přístupu = 2007-11-04
}}</ref>. Do užívání jí byly předány celé vojenské prostory (např. [[Vojenský prostor Milovice|Milovice]], [[Vojenský újezd Libavá|Libavá]], [[Vojenský prostor Ralsko|Ralsko]]), několikerá kasárna (např. [[Horňátky]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Česká Třebová]], [[Josefov (Jaroměř)|Josefov]], [[Mladá Boleslav]], [[Turnov]], [[Vysoké Mýto]]) i některé civilní objekty (např. nemocnice [[Kostelec nad Černými lesy]], [[vojenská nemocnice v Josefově]]). V Milovicích bylo zřízeno velitelství sovětské [[Střední skupina vojsk|Střední skupiny vojsk]] a vybudováno de facto nové město s tisíci byty. Mezi Milovicemi a Moskvou jezdil každý den vlakový spoj.
{{Pahýl část}}
== Hodnocení okupace v následujících letech ==
[[Soubor:(Srpen68)Bilak & Husak.jpg|náhled|vlevo|Spoluautor [[Zvací dopis|Zvacího dopisu]] [[Vasil Biľak]] a [[Gustáv Husák]] v srpnu 1968]]
=== 70. léta a pohled konzervativní komunistické politiky ===
Přítomnost armád Varšavské smlouvy (resp. později pouze [[Sovětská armáda|armády SSSR]]) měla za úkol zabránit takovému politickému vývoji v ČSSR, který byl podle chápání konzervativních politiků KSSS i KSČ. Zejména bylo záhodno potlačit sílící vliv nekomunistické až protikomunistické opozice v Československu a zachovat dominantní vliv SSSR na zdejší politický, hospodářský a vojenský vývoj. Tyto záměry byly naplněny i přes počáteční odpor velké části (pravděpodobně i většiny) obyvatel Československa. Faktickým úspěchem pak byla tzv. [[normalizace]] politických poměrů, zejména v 70. letech.
=== 1989: Omluvy původních účastníků okupace ===
11. srpna 1989 [[Maďarsko]]: Maďarská socialistická dělnická strana zveřejnila svůj názor na zásadně nesprávné rozhodnutí o napadení Československa.
21. srpna 1989 [[Polsko]]: Sněmovna Národního shromáždění Polska při příležitosti 21. výročí vojenské intervence přijala usnesení o odsouzení ozbrojených zásahů. V lednu 1990 se pak za účast polských vojsk na invazi omluvil polský prezident [[Wojciech Jaruzelski]], který v roce 1968 působil jako polský ministr obrany a podepsal rozkaz ke vstupu polské armády na území Československa.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bývalý prezident Jaruzelski se omluvil za účast polské armády na okupaci v srpnu 1968
| periodikum = Český rozhlas
| datum_vydání = 22. srpna 2005
| url = https://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/byvaly-prezident-jaruzelski-se-omluvil-za-ucast-polske-armady-na-okupaci-v-srpnu-1968
}}</ref>
1. prosince 1989 [[Německá demokratická republika|Východní Německo]]: Lidové shromáždění NDR schválilo omluvu československému lidu za zapojení NDR do vojenské intervence. Roku 2008 také německá kancléřka [[Angela Merkelová]], která sama vyrůstala a žila v NDR, invazi odsoudila a vyjádřila stud a lítost nad tím, že [[Německá demokratická republika]] invazi do Československa aktivně podporovala.<ref name="ulbricht"/>
2. prosince 1989 [[Bulharsko]].<ref name="liter"/>
4. prosince 1989 [[Sovětský svaz]]: Pod vedením [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michaila Gorbačova]] prohlásil SSSR,<ref name="novinky">"[http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/371168-neobjektivita-skodi-rusku-napsal-k-dokumentu-o-srpnu-1968-rusky-denik.html Neobjektivita škodí Rusku, napsal k dokumentu o srpnu 1968 ruský deník]". Novinky. 2. června 2015.</ref> že mise na záchranu socialismu byla lží a výsledkem neadekvátního přístupu a vměšováním se do záležitostí spřátelené země, tudíž bylo toto rozhodnutí nepodložené a chybné.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Valenta
| jméno1 = Jiří
| titul = Sovětské přehodnocení rozhodnutí z roku 1968 a „něžná revoluce“
| url = https://mv.iir.cz/article/view/759
| datum_vydání = 1992-03-01
| issn = 0323-1844
}}</ref> V roce 1993 invazi odsoudilo i nové Rusko ústy prezidenta [[Boris Jelcin|Borise Jelcina]]: „Vpád odsuzujeme jako agresi, jako útok na svrchovaný, samostatný stát, jako vměšování do jeho vnitřních záležitostí.“ K těmto slovům se přihlásil i pozdější ruský prezident [[Vladimir Putin]], který uznal v roce 2006 morální odpovědnost Ruska za invazi.<ref name="liter">{{Citace elektronického periodika |titul=Gorbačov o roce 1968: V životě jsem nezažil větší dilema |url=http://www.literarky.cz/politika/domaci/15647-gorbaov-o-roce-1968-v-ivot-jsem-nezail-vti-dilema |datum přístupu=2016-07-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160816123318/http://www.literarky.cz/politika/domaci/15647-gorbaov-o-roce-1968-v-ivot-jsem-nezail-vti-dilema |datum archivace=2016-08-16 |nedostupné=ano }}</ref><ref>[http://www.blesk.cz/clanek/radce-penize/42659/putin-za-srpen-neseme-moralni-odpovednost.html Putin: za "srpen" neseme morální odpovědnost]</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Putin: Russia bears "moral responsibility" for 1968 soviet invasion. | periodikum = Radio Prague | datum_vydání = 2006-03-02 | url = http://www.radio.cz/en/section/curraffrs/putin-russia-bears-moral-responsibility-for-1968-soviet-invasion}}</ref>
=== 90. léta: postoj Československa a přístup ČR/SR k iniciátorům ===
3. prosince 1989, tedy krátce po zahájení [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]], vydala [[Vláda Ladislava Adamce|československá federální vláda]] stanovisko, ve kterém označila srpnovou invazi v roce 1968 za protiprávní, nesoucí všechny znaky porušení mezinárodního práva dvou suverénních států.
6. prosince 1989 vznikla expertní skupina pro zahájení jednání o odchodu sovětských vojsk z Československa. Po jednání [[Václav Havel|Václava Havla]] s [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michailem Gorbačovem]] bylo předběžně dohodnuto, že bojové jednotky odejdou do 30. června 1990, servisní do poloviny 1991. Poslední vojáci okupačních vojsk odešli z území Československa 21. června 1991.<ref>[http://icv.vlada.cz/cz/tema/20--vyroci-odchodu-sovetskych-vojsk-a-ukonceni-vojenske-okupace-ceskoslovenska--85082/tmplid-560/ Informační systém vlády, 20. výročí odchodu sovětských vojsk a ukončení vojenské okupace Československa]</ref>
Ačkoliv česká i slovenská veřejnost invazi vojsk odsuzuje, autoři tzv. [[Zvací dopis|Zvacího dopisu]], kteří i podle tehdejších zákonů spáchali [[vlastizrada|vlastizradu]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.denik.cz/srpen_68/srpen_60_20070822.html
| titul = Srpen 1968: viníci potrestání unikli
| vydavatel = Denik.cz
| datum přístupu = 2011-01-25
}}</ref> nebyli nikdy potrestáni.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.lidovky.cz/za-zvaci-dopis-z-roku-1968-vasil-bilak-stihan-nebude-f7z-/ln_zahranici.asp?c=A110124_105111_ln_zahranici_mtr
| titul = Za zvací dopis z roku 1968 Vasil Biľak stíhán nebude
| vydavatel = Lidovky.cz
| datum přístupu = 2011-01-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=688920
| titul = Bilak už za zvací dopis z roku 1968 nebude potrestán
| vydavatel = Aktualne.centrum.cz
| datum přístupu = 2011-01-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.mediafax.cz/zahranici/3161425-Pisu-pameti-mam-ciste-svedomi-a-niceho-nelituji-vzkazuje-Vasil-Bilak
| titul = Píšu paměti, mám čisté svědomí a ničeho nelituji, vzkazuje Vasil Biľak
| vydavatel = Mediafax.cz
| datum přístupu = 2011-01-25
}}</ref>
<gallery>
Soubor:Rozhlas deska3.JPG|Pamětní deska obětem invaze ze srpna 1968 na budově Českého rozhlasu
Řádek 393 ⟶ 385:
</gallery>
===
[[Soubor:(Srpen68)Sovetsky vojak s tankovou munici.jpg|náhled|
V roce 2015 natočila ruská státní televize [[Všeruská státní televizní a rozhlasová společnost|Rossija 1]] dokument ''Varšavská smlouva. Odtajněné stránky ({{Vjazyce2|ru|Варшавский договор. Рассекреченные страницы}})''. Invazi popsala jako zásah proti připravovanému převratu, prevenci proti invazi NATO a „vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy“. Podle filmu byla
| url = http://zpravy.idnes.cz/kritizovany-dokument-zapada-do-linie-boje-se-zapadem-tvrdi-rusky-server-1o6-/zahranicni.aspx?c=A150602_113802_zahranicni_ert
| titul = Lživý film o srpnu 1968 ublíží spíš nám než Čechům, soudí ruští experti
| vydavatel = zpravy.idnes.cz
| datum přístupu = 2015-08-21
}}</ref><ref name="idnes">{{Citace elektronické monografie
| url = http://zpravy.idnes.cz/v-praze-se-chystal-prevrat-tvrdi-ruska-televize-o-srpnu-1968-pao-/zahranicni.aspx?c=A150529_092323_zahranicni_vez
| titul = V Praze po nás stříleli z kulometů, líčí ruský dokument srpen 1968
| vydavatel = zpravy.idnes.cz
| datum přístupu = 2015-08-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1532318-uz-zase-slo-o-pratelskou-pomoc-ruska-televize-obhajuje-srpen-68
| titul = Už zase šlo o přátelskou pomoc. Ruská televize obhajuje srpen 68.
| vydavatel = Česká televize
| datum přístupu = 2015-08-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.frekvence1.cz/zpravy/v-roce-1968-jsme-vas-ochranili-rusky-dokument-obhajuje-okupaci-17276.shtml
| titul = V roce 1968 jsme vás ochránili! Ruský dokument obhajuje okupaci.
Řádek 427 ⟶ 409:
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150806101418/http://www.frekvence1.cz/zpravy/v-roce-1968-jsme-vas-ochranili-rusky-dokument-obhajuje-okupaci-17276.shtml
| nedostupné = ano
}}</ref> Jeden z nejpopulárnějších ruských deníků ''Gazeta.ru'' však označil film za neobjektivní, revizionistický a škodící Rusku.<ref name="novinky"/> Český prezident [[Miloš Zeman]] tento film ostře kritizoval, označil invazi za zločin a řekl, že „ruská televize lže a žádný jiný komentář, než že je to novinářská lež, se k tomu říci nedá.“<ref>[http://www.novinky.cz/domaci/371331-zeman-ruska-televize-o-roce-1968-lze-invaze-byla-zlocin.html Zeman: Ruská televize o roce 1968 lže, invaze byla zločin]". Novinky. 3. června 2015.</ref> Český ministr zahraničních věcí [[Lubomír Zaorálek]] si předvolal ruského velvyslance Kiseljova, který se od dokumentu distancoval a prohlásil, že stále platí dřívější vyjádření ruských představitelů o morální odpovědnosti za invazi.<ref>"[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1532814-zaoralek-k-sankcnimu-seznamu-takove-zachazeni-s-cechy-odmitame Zaorálek k sankčnímu seznamu: Takové zacházení s Čechy odmítáme]". Česká televize. 1. června 2015.</ref>
== Odkazy ==
|