Ekonomika Rakouska-Uherska: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 1 měsícem
m
bez shrnutí editace
(národní důchod jednotlivých zemí Předlitavska)
m
 
== Habsburská monarchie ==
Velmi významná pro ekonomický rozvoj celé monarchie byla doba panování [[Marie Terezie]] a později jejího syna [[Josef II.|Josefa II.]], kteří zaváděli [[Osvícenský absolutismus|osvícenské]] reformy, jak ve sféře hospodářské a církevní tak ve školství, čímž se značně zvýšila gramostnostgramotnost obyatelstvaobyvatelstva.
Na počátku [[19. století]] v důsledku [[Napoleonské války|napoleonských válek]] a byl roku 1809 uzavřen [[Schönbrunnský mír]], který ukládal Rakousku placení [[Válečné reparace|reparací]], které však již ke konci roku 1810 nebylo schopno plnit. ''Císařským patentem'' z 20. února 1811 zvaným ''Bankrottpatent'' byla nařízena nucená výměna ([[měnová reforma]]) dosavadních [[Bankocetle|''bankocetlí'']] za investiční poukázky, tzv. [[Vídeňská měna|vídeňskou měnu]] (''Wiener Währung'') v poměru 1:5. Kvůli vysokým [[Válečné výdaje|válečným výdajům]] se navíc nadále zhoršoval [[Hyperinflace|inflační]] vývoj, proto byly tištěny nové papírové "anticipační" směnky pro předpokládané daňové příjmy.
 
Po skončení napoleonských válek byla kvůli stabilizaci měnové politiky 1. června 1816 založena [[Rakouská národní banka|Privilegovaná národní banka Rakouska]] (''Privilegierte Oesterreichische Nationalbank'') s právem vydávání peněz. Jako samostatná [[akciová společnost]] měla, byť nevelkou, nezávislost na finančních postřebáchpotřebách státu. Až do [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]] tak byl měnový systém v zemi stabilní.
 
Jako důsledek [[industrializace]] byla také zahájena výstavba [[Železniční doprava v Rakousku|rakouské železniční sítě]]. První úsek na Rakouském území, [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Rakouská severní dráha císaře Ferdinanda]] byla oficiálně zprovozněna 23. listopadu 1837 a spojovala [[Dějiny Vídně|Vídeň]] s tehdy [[Rakouské Slezsko|rakouským]] [[Krakov]]em. V dalších letech došlo k silnému rozvoji [[Seznam železnic v Rakousku|železničních tratí v Rakousku]] kvůli propojení vělkýchvelkých měst rozlehlého císařství. Z toho důvodu byly uděleny koncese soukromým investorům ke zřízení a provozu nových tratí. V téže době vzniklo také několik továren na [[Parní lokomotiva|lokomotivy]]. Jako první vznikla roku 1839 [[Lokomotivfabrik der StEG]], roku 1842 následovala [[Wiener Neustädter Lokomotivfabrik]], největší výrobce lokomotiv v monarchii, a v roce 1869 [[Lokomotivfabrik Floridsdorf]]. Továrna [[Mödlinger Lokomotivfabrik]] byla založena roku 1873 a již o dva roky později musela být kvůli [[Ekonomická krize|hospodářské krizi]] opět uzavřena.
 
1. května 1873 ve vídeňském Prateru císař [[František Josef I.]] slavnostně zahájil [[Světová výstava 1873|Světovou výstavu ve Vídni]]. Do 31. října toho roku výstavu navštívilo přes sedm milionů platících návštěvníků.
[[Soubor:Schwarzer_Freitag_Wien_1873.jpg|náhled|[[Krach na vídeňské burze]] - ''Černý pátek'']]
 
Přibližně od [[Rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherského vyrovnání]] v roce 1867 začal tzv. [[Doba zakladatelů|věk zakladatelů]], kdy došlo k silným [[Spekulace (burza)|spekulacím]] na trhu, což s sebou ovšem později přinášelo stále více případů [[Platební neschopnost|insolvence]]. Optimistická nálada na trzích definitivně skončila pátkem 8. května 1873, nazývaného ''[[Krach na vídeňské burze|černý pátek]] (Schwarzer Freitag)'', dolšodošlo k velkému [[Krach na vídeňské burze|krachu na vídeňské burze]] (''Gründerkrach''). Jen v tento den přibylo na 120 nových insolvencí. Burzy se zhroutily. Hospodářské následky sice nebyly tak dramatické, nicméně víra v [[Ekonomický liberalismus|liberalismus]] byla silně otřesena.
 
Kolem roku 1900 dosáhl také kulturní a společenský život v monarchii svého největšího rozkvětu. Kromě významného rozvoje průmyslu došlo k obrovskému rozmachu společenského života v monarchii, především pak v hlavním městě [[Vídeň|Vídni]]. Kromě umlěcůumělců světového významu (spisovatelů, hudebníků, výtvarných umělců) se Rakousko-Uhersko řadilo také mezi průkopníky [[Rakouská kinematografie|kinematografie]].
 
== Národní důchod zemí Předlitavska ==