Lodž: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jiriskaloud (diskuse | příspěvky)
m citace doplnění
Jiriskaloud (diskuse | příspěvky)
m odkazy
Řádek 44:
'''Lodž''' ([[polština|polsky]] '''Łódź''' — výslovnost {{Výslovnost|'wut͡ɕ|Pl-Łódź.ogg}}, [[němčina|německy]] ''{{cizojazyčně|de|Lodz}}'' nebo ''Lodsch'', 1940–1945: ''Litzmannstadt'') je [[město]] i [[okres]] v centrální části [[Polsko|Polska]]. V Lodži v roce 2018 žilo přes 687 702 obyvatel a bylo tak třetím největším polským městem po Varšavě a Krakově. Od roku [[1999]] je hlavním městem [[Lodžské vojvodství|Lodžského vojvodství]]. [[Katastrální území]] Lodži zaujímá 294 km². Město leží v nadmořské výšce 164-284 metrů n. m., 130 km jihozápadně od [[Varšava|Varšavy]]. Je průmyslovým centrem Polska a důležitým místem kinematografie, ve kterém se vyrábí nejvíce polských celovečerních filmů.
 
Slovo ''łódź'' znamená v polštině loď nebo [[člun]], avšak název je nejasného původu. Městské [[motto]] ''Ex navicula navis'' („z loďky loď“) odkazuje k závratnému růstu města v [[19. století]], kdy bylo jedním ze světových center [[Textilní průmysl|textilního]] [[průmysl]]u a koexistovali zde [[Poláci]], [[Židé]], [[Němci]] a [[Rusové]] i jejich odlišná náboženství, což vtisklo Lodži charakter odlišný od jiných polských měst. Dnes je Lodž známa také jako sídlo [[Státní filmová škola Lodž|státní filmové školy]].
 
== Historie ==
Město se poprvé písemně připomíná v roce [[1332]] pod názvem ''Łodzia''. Roku [[1423]] udělil polský král [[Vladislav II. Jagello]] Lodži městská práva podle vzoru [[Magdeburské právo|Magdeburského práva]]. V roce 1661 bylo postiženo velkým požárem a následně morem.
 
Při druhém [[dělení Polska]] v roce 1793 se stalo součástí Pruska. Kolem roku 1800 zde žilo pouze 190 lidí. Po uzavření [[Tylžský mír|Tylžského míru]] v červenci 1807 patřilo do [[Varšavské knížectví|Varšavského knížectví]]. Od roku 1815 v rámci [[Kongresové Polsko|Kongresového Polska]] bylo pod nadvládou Ruska. V té době zažilo město největší růst především díky textilnímu průmyslu. S rozvojem textilního průmyslu jsou spjat [[LudwigLudwik Geyer|Ludwig Ferdynand Geyer]] a dále tří průmyslníci, kteří bývají také označování jako králové bavlny. Jsou to [[Ludwik Grohman]], [[Karol Scheibler|Karol Wilhelm Scheibler]] a Izrael [[Izrael Poznański|Poznaňsk]]<nowiki/>ý, jejichž sochy jsou na Piotrkowské ulici. Usazovali se zde přistěhovalci z Německa, Čech i jiných zemí Evropy. V roce 1839 bylo 78 % obyvatel Němci. Postupně se Lodž stala největším textilním centrem Ruska. Od roku 1848 sem začali přicházet ve velké míře Židé, mnoho místních řemeslníků přicházelo ze Slezska. Železniční spojení s Varšavou a Vídní získalo město v roce 1865. Počet obyvatel stoupl na více než 100&nbsp;000. V roce 1882 byla postavena první synagoga a o dva roky později pravoslavná katedrála Alexandra Něvského. Roku 1892 docházelo ke stávkám a k násilným střetům obyvatel s ruskou armádou, při kterých 23. června zemřelo 164 lidí. V stejném roce byl založen největší židovský hřbitov v Evropě. Podle sčítání obyvatel roku 1897 bylo 40 % obyvatel Němců a 31 % Židů. V roce 1904 bylo ve městě 546 továren, ve kterých pracovalo přes 70&nbsp;000 dělníků převážně v textilním průmyslu.
 
Od 11. listopadu do 5. prosince 1914 probíhala u města velká bitva mezi německou a ruskou armádou, ve které zvítězila německá strana pod vedením generála Karla Litzmanna a město se dostalo do německé správy. Po válce se z města velká část Němců musela vystěhovat a počet obyvatel klesl o 40 %. V roce 1922 se Lodž stala hlavním městem Lodžského vojvodství. Hospodářský růst však velmi slábl vzhledem ke ztrátě odbytišť v Rusku po Říjnové revoluci a v Německu při hospodářské krizi ve 30. letech. 13. září 1925 bylo na kraji města otevřeno letiště Liblinek.