Vipassaná: Porovnání verzí

Při samotném praktikování sedí člověk nejčastěji v poloze, která je pro evropského člověka značně nepohodlná. Před praktikováním samotné vipassany se soustředění člověka musí nejdříve uklidnit a zpřesnit prostřednictvím základní meditační techniky [[Ánápána]]. Teprve po určité době se začíná se samotnou vipassanou, při níž člověk pozoruje postupně pocity po celém svém těle. Snaží se zachytit veškeré své pocity, a ať už jsou jakékoli, příjemné či nepříjemné, silné či slabé, snaží se k nim zůstat plně lhostejný, čímž učí svou mysl namísto bezhlavé reakce identifikovat dění uvnitř. Kromě toho se učí chápat pomíjivost všeho okolo, která je v danou chvíli demonstrovaná pomíjivostí vlastních pocitů. I sebevětší bolest a nepohodlí někdy ustane. Praktikující člověk v danou chvíli tedy zaujme "vědecký"„vědecký“ přístup a snaží se dívat na bolest nezaujatě, tak jako například lékař na bolest pacienta: „Hm, zajímavé, uvidíme, jak dlouho to potrvá…“. Toto nám pomáhá vidět veškeré skutečnosti a své prožitky takové, jaké skutečně jsou, a ne takové, jakými si je uděláme.