Verze z 15. 2. 2021, 12:05 zobrazit zdroj JNováček (diskuse \| příspěvky) 1 460 editací Fylogeneze lidských populací značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 4. 2021, 01:39 zobrazit zdroj Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 2: {{Různé významy\|redirect=Černoch\|tento=lidech s tmavou pletí\|stránka=Černoch (rozcestník)}} [[Soubor:MtDNA haplogroup tree and distribution map.gif\|alt=\|náhled\|451x451pixelů\|Divergence a geografická přítomnost mitochondriálních haploskupin (negroidní rasa je souborem linií označených L1, L2]] '''Negroidní''' '''rasa''' (též ''kongoidní'' nebo ''černá'') je ~~souhrné~~souhrnné označení pro skupiny původních obyvatel [[Subsaharská Afrika\|subsaharské Afriky]] na základě společných somatických (vzhledových) vlastností<ref name="a">{{Citace monografie \| příjmení1 = Laurie \| jméno1 = James Řádek 14: }}</ref> Na rozdíl od ostatních ras netvoří negroidi jednotou přirozenou skupinu, jde o soubor nejméně tří samostatných vývojových linií. Tradičně byli k negroidní rase přiřazováni také [[Australoidní rasa\|australoidní populace]]. Jde však o svébytnou skupinu, která vznikla podobně jako europoidní a ~~mogoloidní~~mongoloidní populace po migraci člověka z Afriky, u které se však vlivem stejných podmínek vyvinuly či spíše zachovaly podobné znaky, např. tmavá pokožka. Tradiční pětirasová klasifikace vyčleňuje z negroidní rasy evolučně starobylé [[Khoisanové\|Khoisany]] do samostatné kapské rasy. == Etymologie == Řádek 80: ''[[Člověk moudrý\|Homo sapiens]]'' je v současnosti jediným [[Recentní taxon\|recentním]] [[Člověk\|lidským]] druhem. Objevil se v době před asi 200 tisíci lety ve [[Východní Afrika\|východní Africe]], přičemž je velmi pravděpodobné, že jeho mateřským druhem byl ''[[Homo rhodesiensis]]''. Čeští evoluční ~~biologocé~~biologové [[Pavel Duda]] a [[Jan Zrzavý (biolog)\|Jan Zrzavý]] publikovali v roce 2016 výsledky svého výzkumu, který se zabýval fylogenezí jednotlivých lidských populací. ~~Vešteré~~Veškeré předchozí studie se zabývali vždy jen několika málo geny, případně studovaly evoluci [[mitochondriální DNA]] či ~~odvozavaly~~odvozovaly fylogenezi lidských populací z [[Jazyková rodina\|příbuznosti jejich jazyků]]. Výzkum českých vědců pracoval s širokým spektrem lidských populací a mapoval vztahy mnoha jejich genů, přičemž potvrdil, že vycházet z příbuznosti jazyků může být velice zavádějící a také upozornil na fakt, že některé populace tradičně chápané jako přechodné, jsou dnes již většinou geneticky plně totožní se sousedními populacemi (např. původně asijští Maďaři s Evropany). Výzkum odhalil, že lidstvo se ve své africké kolébce rozdělilo do čtyři velkých skupin. Nejdříve se od kmenové linie oddělila skupina zahrnující většinu africké populace (konkrétně [[Khoisanové\|Khoisany]], [[Pygmejové\|Pygmeje]], mluvčí [[Nigerokonžské jazyky\|nigerokonžských jazyků]] a mluvčí [[Afroasijské jazyky#Čadské jazyky\|čadských jazyků]]), dále se odštěpili středoafričtí [[Hadzové]] a nakonec se od větve směřující ven z Afriky, která dala postupně vzniknout [[Australoidní rasa\|australoidům]], [[Mongoloidní rasa\|mongoloidům]] a [[Europoidní rasa\|europoidům]], oddělili příslušníci etnika [[Sandawe]] spolu s mluvčími [[Nilosaharské jazyky\|nilosaharských jazyků]]. Negroidní rasu tak nelze v žádném případě chápat jako [[monofylum]]. Východoafričtí Kúšité chápaní obvykle jako přechodná skupina mezi negroidy a [[Europoidní rasa\|europoidy]] geneticky náleží k europoidnímu plemeni.<ref>{{Citace elektronické monografie

Negroidní rasa: Porovnání verzí