Wikipedista:Miroslava Fišerová/Pískoviště: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 17:
 
původní kaple stála v místě, kde se dnes nachází boční kaple svaté Pavlíny.<ref name=":0" />
 
V roce 1710
 
byl areál po násilném vyhnání premonstrátů ve správě ....
Řádek 61 ⟶ 63:
=== Areál ===
[[Soubor:Půdorys areálu baziliky na Svatém Kopečku (Olomouc).jpg|náhled|Půdorys areálu baziliky na Svatém Kopečku]]
Barokní poutní kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku s dvouvěžovým průčelím je výraznou dominantou krajiny v okolí Olomouce. Tvoří hlavní část uzavřeného poutního areálu, který sestává z chrámu, dále obytných a účelových budov a [[Ambit|ambitu]]. Při pohledu na Olomouc vynikne záměr architekta v situování poutního místa, to jest prodloužit podélnou osu kostela směrem k bývalému premonstrátskému opatství Klášterního Hradiska, vzdálenému asi 6 km. Hlavní osa baziliky nesměřuje od východu k západu, ale chrám je pootočen průčelím k mateřskému klášteru. Kostel projektoval [[Giovanni Pietro Tencalla]].
 
K budově chrámu přiléhají po stranách rezidenční křídla s atikou nesoucí sochy 12 [[Apoštol|apoštolů]] a dvou světců. Celková délka průčelí je 97 metrů. Kolmo na ně navazují jednopatrová křídla, která po bocích kostela vytvářejí nestejně velké dvorní trakty. Severní trakt uzavírá objekt se [[Svaté schody|svatými schody]] a zimní kaple. Za presbytářem kostela je rozsáhlé půlkruhové nádvoří se sousoším [[Svatý Norbert|sv. Norberta]]. a otevřeným ambitem s křížovou cestou, do jehož středu je vestavěna kaple Jména Panny Marie. Po stranách jsou v ambitu ještě dvě menší kaple [[Petr (apoštol)|sv. Petra]] a sv. [[Marie Magdalena|Maří Magdaleny]]. Architektem této části areálu, která vznikla v letech 1714–1721, byl [[Domenico Martinelli]].
 
==== Okolí chrámu ====
Součástí památkově chráněného areálu je velké barokní sousoší [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]], které stoji na volném prostranství na Sadovém náměstí. Dílo z let 1740 až 1745 je připisováno [[Jiří Antonín Heinz|Jiřímu Antonínu Heinzovi]]. Sestává z vysokého podstavce, na kterém uprostřed stojí socha sv. Jana Nepomuckého v nadživotní velikosti, na třech stranách vystupují nižší volutové konzoly, které nesou figury andílků. Sousoší je ohrazeno kamennou šestibokou balustrádou. Na střední části podstavce jsou reliéfy vztahující se k životu tohoto světce. <ref>{{Citace elektronického periodika
V blízkosti chrámu je kříž věnovaný v r. 1909 manžely Skládalovými, prarodiči [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkra]], jako projev radosti nad narozením vnuka.
| titul = sousoší sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog
| periodikum = www.pamatkovykatalog.cz
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/sousosi-sv-jana-nepomuckeho-13849444
| datum přístupu = 2021-04-11
}}</ref>
 
V blízkosti chrámu je kříž věnovaný v r. 1909 manžely Skládalovými, prarodiči [[Jiří Wolker|Jiřího Wolkra]], jako projev radosti nad narozením vnuka.
 
alej
Řádek 86 ⟶ 95:
 
==== Interiér ====
Baziliku tvoří hlavní loď s osmi bočními, vzájemně průchozími kaplemi. Je zakončena [[Kněžiště|presbytářem]], který má po stranách v patře [[Oratoř (architektura)|oratoře]]. V oratoři na [[Evangelní strana|evangelní]] (levé) straně jsou instalovány varhany z počátku 18. století. Pod ní je přístup do zimní kaple, sakristie a ke Svatým schodům. Křížení hlavní a příční lodi je zaklenuto velkou kupolí s [[Lucerna (architektura)|lucernou]] (průměr 11,5 m, výška 30 metrů), v níž je umístěna holubice jako symbol [[Duch svatý|Ducha svatého]]. V patě kupole je ochoz lemovaný [[Balustráda|balustrádou]], přístupný z půdy nad hlavní lodí. Na západní straně lodi mezi věžemi je pěvecký kůr s varhanami. Dlažba kostela je z mramoru, položena byla v roce 1977. Pod podlahou jsou tři hrobky, v nichž byli pohřbíváni opati kláštera Hradisko, kněží z řádu premonstrátů a olomoučtí měšťané.
 
Vnitřní výzdoba chrámu byla provedena ve dvou etapách: v prvním období (1675-79) byla provedena výzdoba klenby, ve druhém období (1722-32, u bočních oltářů do roku 1738) pak výzdoba celého interiéru od hlavních říms dolů. <ref name=":2" /> Podílelo se na ní mnoho italských i místních umělců. Klenba nad lodí, v presbytáři a kaplích je celá pokryta plastickou štukovou výzdobou a freskovou malbou.
Řádek 104 ⟶ 113:
Valená klenba s [[Luneta|lunetami]] v chrámové lodi je pokryta rozměrnými štukovými kartušemi s výraznou figurální výzdobou. Freskové obrazy malované do mokré omítky mají zářivější barvy a jejich námětem je oslava Panny Marie. Na vítězném oblouku se nachází malba připomínající korunovaci milostného obrazu z roku 1732 a znaky všech zemí tehdejší rakouské monarchie. Klenba kupole je zdobena štukami, které vytvářejí šest kartuší s freskovou malbou. Obrazy představují události ze života šesti starozákonných žen a jsou doplněny invokacemi modlitby [[Salve Regina|Zdrávas královno]]. Spolu s dalšími dvěma freskovými obrazy ve slepých oknech jsou dílem vídeňského mistra Jana Stegra.<ref name=":0" /> Do [[Pendentiv|pendentivů]] pod kupolí namaloval Jan Kryštof Handke v roce 1731 alegorické postavy čtyř světadílů: Evropa, Asie, Afrika a Amerika. Pod kopulí jsou umístěny v nikách čtyř pilířů sochy evangelistů [[Matouš (evangelista)|Matouše]], [[Marek Evangelista|Marka]], [[Svatý Lukáš|Lukáše]] a [[Jan Evangelista|Jana]], práce Michaela a Davida Zürnových. Při levém pilíři navazujícím na presbytář je kazatelna bez stříšky, dílo sochaře Josefa Winterhaldera z roku 1731. V příčné lodi na levé, evangelijní straně je boční oltář sv. Josefa, na pravé, epištolní straně je oltář sv. Jáchyma.
 
Klenbu hlavní lodi zdobí dvě velké oválné fresky zobrazující Mariinu odevzdanost Bohu a boj archanděla Michaela s ďáblem. Ve čtyřech okenních lunetách je vyjádřen zpěv chvály Panně Marii čtyřmi lidskými věky - dětstvím, mládím, dospělostí a stářím. Štuková a fresková výzdoba je zachována i v osmi boční kaplích s oltáři přistavenými přímo k chrámové stěně. Obrazy jsou dílem Jana Kryštofa Handkeho, Franse de Neve, Pavla Trogera a dalších.
 
Vysokou úrovní štukové a plastické výzdoby se vyznačuje kruchta na západní straně lodi. Původně v ní stály barokní varhany vyrobené varhanářem Davidem Siebrem z Brna v letech 1722–1725. V letech 1995-1998 byl, tehdy již značně poškozený nástroj, přestavěn varhanářskou dílnou bratří Stavinohových z Valašského Meziříčí. <ref name=":1" />
 
Pod podlahou chrámové lodi jsou tři hrobky, v nichž byli pohřbíváni opati kláštera Hradisko, kněží z řádu premonstrátů a olomoučtí měšťané.
 
===== Vedlejší prostory =====
Řádek 120 ⟶ 127:
Jižní rezidence má dvě křídla, které v půdorysu tvoří obrácené písmeno T. V přízemí vedle kostela je průjezd do nádvoří, svažitý terén byl využit k vytvoření otevřeného obloukového průchodu pod budovou na přilehlé náměstí s kupeckými krámky. Do dvora vede dvouramenné schodiště a krátkým krčkem je budova spojena s chrámem.
 
Jižní křídlo slouží jako proboštská rezidence a v patře se nachází několik historických reprezentačních sálů. Slavnostní Andrýskův sál má bohatou štukovou výzdobu a jeho stěny jsou potaženy malovanými textilními tapetami s náměty svatokopecké mariánské legendy od Pavla Trogera. Na stropě je upevněnupevněna velká olejomalba od J. K. Handkeho, zobrazující sv. Norberta pod Kristovým křížem a prospektem Hradiska a Sv.Svatého Kopečka. Na něj navazuje malý Čínský sál s malbou čínských motivů na zdech a dále velký Francouzský sál s obrazovými portréty bývalých opatů z kláštera Hradisko. Místnosti a chodba v přízemí jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi, sály v patře mají plochý strop.
 
Severní rezidence s půdorysem ve tvaru písmene L slouží k ubytování. V nároží v patře je menší klenutý sál zdobený štukovými ornamenty a nástropní malbou. Na boční straně byl později přistavěno několik nižších objektů, které jsou využívány k provozním účelům.
 
==== Ambit ====
Na východní straně poutního areálu je travnaté nádvoří uzavřené půlkruhovým [[Ambit|ambitem]], který zvenčí tvoří plná zeď. Do nádvoří je otevřený arkádou s půlkruhovými otvory. Ve výklencích na stěnách bylo v roce 1940 osazeno čtrnáct zastavení křížové cesty. Štukové reliéfy zasazené do pseudobarokních rámů zhotovil olomoucký řezbář Jaroslav Kubeček. V závěru jižního křídla ambitu se nachází pískovcová plastika sochaře [[Julius Pelikán|Julia Pelikána]] z roku 1948, která připomíná oběti světových válek.
 
V bočních stranách ambitu jsou vloženy dvě kaple kajícníků, které štukami vyzdobil [[Baltazar Fontana]]. Kaple sv. Petra a sv. Marie Magdalény jsou otevřené směrem do nádvoří, trojúhelníkový štít a sedlovou střechu.
 
Na nejvýchodnější straně areálu byla do ambitu vestavěna v roce 1718 kaple Jména Panny Marie, která tvoří dominantu nádvoří. Kaple má oválný půdorys, z něhož vybíhají po obou stranách křídla, navazující na obě části ambitu. Je zastřešena oválnou kopulí s lucernou zakončenou makovicí. Průčelí je orientováno do nádvoří, vstup je přes velká dvoukřídlá kovová vrata s půlkruhově zakončeným nadsvětlíkem. Po stranách jsou menší obdélné tepané dveře, nad kterými jsou oválná okna. Nad výraznou římsou je atika zdobená čtyřmi sochami andílků rozmístěnými nad pilastry průčelí. Strop kaple s kopulí je zdoben freskou s postavami za Starého a Nového zákona, které mají vztah k Panně Marii. Malba je připisována [[Jan Kryštof Handke|Janu Kryštofu Handkemu]] nebo Janu Michalu Fiséemu. <ref name=":1" /> Štuková výzdoba interiéru i plastiky izraelských králů [[David (biblická postava)|Davida]] a [[Šalomoun|Šalomouna]] jsou dílem Baltazara Fontany. V obou bočních křídlech kaple jsou oratoře, přístupné dřevěným točitým schodištěm. V kapli byli po roce 1780 pohřbívání kněží, jak je zřejmé z dochovaných náhrobních kamenů a desek.<ref name=":0" />
 
Uprostřed nádvoří se nachází rozměrné sousoší sv. Norberta z roku 1753. Barokní dílo sochařů Josefa a Jana Winterhalderových má výšku cca 8,5 metru. Postava světce v nadživotní velikosti pozvedající zlacenou monstranci stojí na vrcholu širokého stupňovitého podstavce zdobeného reliéfy z jeho života, který má po stranách sochy dvou klečících premonstrátských mučedníků.
 
== Odkazy ==