Nucené sterilizace romských žen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nové heslo #MezinárodníDenRomů #WikiGap2021 značky: nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru |
+rozšíření článku, -Pracuje se. Ještě chci pročíst obsáhlejší literaturu a doplnit další informace, např. proč byly sterilizovány ženy a ne muži. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Nucené sterilizace romských žen''' byly lékařské zákroky prováděné převážně romským ženám bez jejich [[Informovaný souhlas|informovaného souhlasu]] za účelem, aby nemohly mít další děti. Šlo o závažné porušení [[Lidská práva|lidských práv]], konkrétně [[Reprodukční práva|reprodukčních práv]]. V Československu a Česku byly mezi lety 1966–2010 nedobrovolně [[Sterilizace (antikoncepce)|sterilizovány]] podle odhadů tisíce žen. [[Elena Gorolová]] a další oběti bojují více než 15 let za finanční odškodnění od státu. Poslanecká sněmovna začala návrh zákona o odškodnění projednávat v březnu 2021.<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Zajíčková
Řádek 14 ⟶ 12:
== Případy v Československu a Česku ==
===
Většina nucených sterilizací byla provedena za minulého režimu v 70. a 80. letech. Právní rámec poskytly [[Zákon o péči o zdraví lidu|zákon o péči a zdraví lidu z roku 1966]] a související směrnice (č. 01/1972) zavádějící možnost sterilizací se souhlasem.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
Většina nucených sterilizací byla provedena za minulého režimu v 70. a 80. letech. Směrnice Ministerstva zdravotnictví o provádění sterilizace ze dne 17. prosince 1971 umožnila, aby veřejné orgány prováděly systematické sterilizace romským ženám a ženám se zdravotním postižením. Součástí této státní politiky kontroly porodnosti byl od roku 1979 také program finančních pobídek pro Romky, které se sterilizaci rozhodly podstoupit. Podle zprávy [[Evropské centrum pro práva Romů|Evropského centra pro práva Romů]] z roku 2016, která popsala svědectví žen, vytvářeli sociální pracovníci, lékaři i zdravotní sestry na ženy nátlak, falšovali jejich podpisy ve zdravotní dokumentaci, poskytovali jim nedostatečné či lživé informace. Často zákroky prováděli při porodu [[Císařský řez|císařským řezem]], kdy ženy ani nemohly dát informovaný souhlas.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| titul = Tichá hrůza. Co dlužíme romským ženám a našemu svědomí
| url = https://www.respekt.cz/respekt-pravo/ticha-hruza-co-dluzime-romskym-zenam-a-nasemu-svedomi
}}</ref> Právní předpisy byly formulovány zdánlivě neutrálně jako ochrana populace, nezmiňovaly [[Etnicita|etnicitu]], nicméně v praxi cílily systematicky na Romky a byly diskutovány jako součást tzv. „řešení cikánské otázky“ (obdobně se zmínkám o Romech vyhýbal i zákon z konce 50. let zakazující kočovný způsob života). Sterilizace neromského obyvatelstva (žen ze sociálně slabých poměrů a žen se zdravotním postižením) v rámci této v podstatě [[Eugenika|eugenické]] politiky nejsou dostatečně zmapovány. Helena Sadílková uvádí, že se tato praxe opírala o historicky zakořeněný protiromský rasismus ve společnosti a podporu na místní úrovni.<ref name=":5">{{Citace periodika
| příjmení = Sadílková
| jméno = Helena
| titul = Historie a historiografie nucených sterilizací romských žen v Československu a jejich přesahu do současnosti. Úvod k tematickému číslu Romano džaniben.
| periodikum = Romano džaniben
| datum vydání = 2019
| ročník = 26
| číslo = 2
| strany = 5–18
| url = https://www.dzaniben.cz/files/482f409a72c1a31a71f600c08e435699.pdf
}}</ref>▼
▲
| příjmení = Heková
| jméno = Tereza
Řádek 55 ⟶ 73:
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-04-08
}}</ref>
=== Následky pro oběti a jejich rodiny ===
Sterilizace měly dopady na psychiku i sociální situaci žen, kterým byly nedobrovolně provedeny. Podle výpovědí některé z nich následně prožívaly deprese a úzkosti, změny nálad a sexuální touhy. Zákrok měl také
===
Jako první v Československu na tuto praxi porušující lidská práva upozornila [[Charta 77]] ve své zprávě z roku 1978 (''Postavení Cikánů-Romů v Československu'', dokument č. 23). V 80. letech se o zastavení sterilizací neúspěšně snažili Ruben Pellar a Zbyněk Andrš, kteří se také podíleli společně se dvěma nizozemskými organizacemi na obsáhlé zprávě dokumentující necelé tři stovky případů (vyšla v roce 1990). Ani po revoluci se téma se nedostalo do veřejné debaty o zločinech komunistického režimu a k protiprávním sterilizacím dále docházelo.<ref name=":5" />
▲| příjmení = Rychlíková
▲| jméno = Apolena
▲| periodikum = Český rozhlas Plus
▲| datum vydání = 2021-03-16
| jazyk = cs▼
▲| datum přístupu = 2021-04-08
▲}}</ref>
Na problematiku od roku 2005 upozorňoval úřad [[Veřejný ochránce práv (Česko)|ombudsmana]] (tehdy [[Otakar Motejl|Otakara Motejla]]) a mezinárodní instituce jako Výbor [[Organizace spojených národů|OSN]] pro odstranění diskriminace žen, Evropské centrum pro práva Romů, [[Rada Evropy]].<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zdařilová
| jméno = Eva
Řádek 83 ⟶ 92:
}}</ref>
=== Odškodnění obětí a postoj vlády ===
[[Vláda Jana Fischera]] s ministrem pro lidská práva [[Michael Kocáb|Michaelem Kocábaem]] se roku 2009 obětem nucených sterilizací oficiálně omluvila. [[Rada vlády ČR pro lidská práva]] v témže roce a následně i v roce 2012 doporučila vládě, aby zavedla právní rámec pro finanční kompenzace, což se nestalo. V roce 2015 ministr pro lidská práva [[Jiří Dienstbier mladší|Jiří Dienstbier]] (ČSSD) neuspěl s návrhem zákona o odškodnění.<ref name=":1" /><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika▼
Hlavní představitelkou žen bojujících za odškodnění je Elena Gorolová, která byla v roce 2018 zařazena britskou stanicí [[BBC]] mezi sto vlivných a inspirativních žen světa a [[Deník Referendum|Deníkem Referendum]] mezi výběr českých osobností roku. Sama byla nedobrovolně sterilizovaná v roce 1990 po druhém porodu. Propojila se s dalšími ženami, kterým byl zákrok proveden, organizovala společný postup, mluvila o svém traumatu veřejně a se souhlasem ostatních žen se ujala role mluvčí směrem k vládě a médiím.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Patočka
| jméno = Jakub
| titul = České osobnosti roku 2018
| periodikum = Deník Referendum
| url = https://denikreferendum.cz/clanek/28904-ceske-osobnosti-roku-2018
| datum vydání = 2019-01-08
▲| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-04-10
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dienstbierová
| jméno = Kristina
| titul = Elena Gorolová je jednou ze stovky inspirativních žen figurujících na seznamu britské BBC
| periodikum = Romea.cz
| url = http://www.romea.cz/cz/zpravodajstvi/domaci/elena-gorolova-je-jednou-ze-stovky-inspirativnich-zen-figurujicich-na-seznamu-britske-bbc
| datum vydání = 2018-11-20
| datum přístupu = 2021-04-10
}}</ref>
▲Roku 2009 [[
| příjmení = Matušková
| jméno = Leona
Řádek 92 ⟶ 121:
| datum vydání = 2018-06-28
| datum přístupu = 2021-04-08
}}</ref><ref name=":4" />
V březnu 2021 prošel prvním čtením ve Sněmovně návrh zákona, který počítá s odškodněním ve výši tři sta tisíc korun pro osoby, které byly protiprávně sterilizovány v letech 2016–2012. Kompenzace by se podle odhadů mohly týkat asi čtyř stovek žen.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 105 ⟶ 134:
== Další země a případy ==
K [[Protiprávní sterilizace|protiprávním sterilizacím]] docházelo z různých důvodů i v dalších zemích, například v nacistickém Německu, v socialistických státech střední a východní Evropy, ve Skandinávii, Japonsku, Švýcarsku, Spojených státech. Ve Švédsku byly nucené sterilizace prováděny mezi lety 1933-1975, obětí bylo přes 62 000, z 95 % žen. Důvodem nebyla
V Česku jsou zákonem vyžadované sterilizace u [[transgender]] osob, které chtějí úřední změnu pohlaví. V roce 2017 [[Evropský soud pro lidská práva]] prohlásil, že je to v rozporu s [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod|Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod]].<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 123 ⟶ 152:
<references />
===
* ''Nucené a kruté: Sterilizace a její důsledky pro romské ženy v České republice (1966-2016)'' [online]. Budapešť: Evropské centrum pro práva Romů, listopad 2016. [http://www.errc.org/uploads/upload_en/file/nucene-a-krute-28-november-2016.pdf Dostupné online]. [[International Standard Book Number|ISBN]] [[Speciální:Zdroje knih/978-963-89916-4-5|978-963-89916-4-5]].
* [[Helena Sadílková|SADÍLKOVÁ, Helena]] (ed.). ''Romano džaniben – časopis romistických studií''. Roč. 26., čís. 2/2019. [https://www.dzaniben.cz/publication.html?m=002b666e42d85f921a8ee0ee4a290105&t=201902 Dostupné online]. ISSN 1210-8545.
*[[Věra Sokolová|SOKOLOVÁ, Věra]]. Cultural Politics of Ethnicity: Discourses on Roma in Communist Czechoslovakia. Stuttgart: ibidem-Verlag, 2008. ISBN 978-3-89821-864-1. (anglicky)
=== Související články ===
Řádek 133 ⟶ 163:
* [[Anticikanismus]]
* [[Ženská práva]]
=== Externí odkazy ===
* [https://a2larm.cz/2021/04/hana-sadilkova-vinu-za-sterilizaci-romskych-zen-nenese-jen-komunisticky-rezim/ Helena Sadílková: Vinu za sterilizaci romských žen nenese jen komunistický režim] (podcast, A2larm, 6. 4. 2021)
[[Kategorie:Dějiny Romů v Česku]]
| |||