Verze z 20. 6. 2020, 11:20 editovat Silesianus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 55 670 editací m Hesensko ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 4. 2021, 00:33 editovat zrušit editaci Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 800 editací typografie, wikilinky Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Narodila se jako dcera hraběte ''Hanse Moritze von Hauke'' ([[1775]]–[[1830]]) a jeho manželky ''Sophie'' (rozené ''Lafontaine''). Její otec byl profesionální německý voják, který bojoval v [[Napoleon Bonaparte\|Napoleonově]] vojsku v [[Rakousko\|Rakousku]], [[Itálie\|Itálii]], [[Německo\|Německu]] a [[Španělsko\|Španělsku]]. Později přešel pod jinou vlajku a spojil se s Rusy. Car [[Mikuláš I. Pavlovič\|Mikuláš I.]] uznal jeho zásluhy a vyslal ho jako svého [[legát]]a na ministerstvo války do [[Kongresové Polsko\|Kongresového Polska]], povýšiv ho současně do šlechtického stavu na [[hrabě]]te. Za revoluce v roce [[1830]] v Polsku, během ~~povstání polských~~ [[~~kadet~~Listopadové povstání\|Listopadového povstání]]ů, [[velkokníže]] [[Konstantin Pavlovič]], polský [[místokrál~~\|vicekrál~~]] ''de facto'', nařídil ústup, ale hrabě Hauke zemřel, byv zasažen na varšavské ulici výstřelem nějakého kadeta. Jeho manželka zemřela záhy po něm a jejich děti zůstaly pod [[poručenství\|~~poručnictví~~poručnictvím]] cara. Sloužila jako [[dvorní dáma]] carevny [[Marie Alexandrovna\|Marie Alexandrovny]], manželky cara [[Alexandr II. Nikolajevič\|Alexandra II.]] a sestry [[princ]]e [[Alexandr Hesensko-Darmstadtský\|Alexandra Hesensko-Darmstadtského]], do něhož se zamilovala při jeho návštěvě u sestry. Car nesouhlasil s vztahem svého [[švagr]]a s touto obyčejnou dvorní dámou (třebaže jeho původ, stejně jako původ carevny, byl spojen se skandálem -– jejich biologickým otcem nebyl manžel jejich matky [[Vilemína Luisa Bádenská\|Vilemíny Bádenské]] [[Ludvík II. Hesenský]], ale její milenec, baron [[August Ludwig von Senarclens-Grancy]]; Ludvík však obě děti ve snaze zabránit skandálu uznal za svoje) -– bylo nepředstavitelné, že by osoba blízká carské rodině vstoupila v manželství s obyčejnou hraběnkou. [[Gothajský almanach]], soubor [[genealogie\|genealogických]] příruček evropských panovnických a šlechtických rodů, byl v tomto směru (tj. ohledně charakteru manželských svazků) zcela nesmlouvavý. Alexandr odjel do Anglie ujasnit si svou ~~budoucnosti~~budoucnost a vrátil se do Ruska rozhodnut: s Julií utekli do [[Vratislav (město)\|Vratislavi]] v [[Dolní Slezsko\|Dolním Slezsku]], kde v [[28. říjen\|28. října]] roku [[1851]] uzavřeli manželství. Manželství bylo ovšem považováno za [[morganatické manželství\|morganatické]], neboť Julie nebyla rovného postavení se svým manželem. Proto byly jejich děti vyloučeny z následnictví hesensko-darmstadtského trůnu a dostaly jméno po své matce, již bratr jejího manžela, velkovévoda [[Ludvík III. Hesensko-Darmstadtský]], jmenoval roku [[1851]] hraběnkou z [[Battenbergové\|Battenbergu]], v roce [[1858]] ji pak povýšil na dědičnou kněžnu z Battenbergu. Děti Julie a Alexandra byly rovněž povýšeny na [[kníže\|knížata]]; tak se jméno Battenberg stalo součástí [[Hesenští\|hesenského panovnického domu]]. Řádek 15: == Potomci == Z manželství vzešlo pět dětí, které zdědily titul a jméno po své matce: * [[Marie z Battenberku]] (~~1852 - 1923~~1852–1923) ∞ [[Gustav z Ernbach-Schönbergu\|kníže Gustav z Ernbach-Schönbergu]] * [[Ludvík z Battenberku]] (~~1854 - 1921~~1854–1921) ∞ [[Viktorie Hesensko-Darmstadtská]] * [[Alexandr I. Bulharský\|Alexandr I. z Battenbergu]] (~~1857 - 1893~~1857–1893), bulharský car ∞ [[Johanna Loisingerová]] * [[Jindřich z Battenberku]] (~~1858 - 1896~~1858–1896), britský plukovník a princ ∞ [[Beatrix Sasko-Koburská\|princezna Beatrix Sasko-Koburská]] * [[František Josef Battenberský\|František Josef z Battenberku]] (~~1861 - 1924~~1861–1924) ∞ [[Anna Černohorská\|princezna Anna Petrović-Njegoš Černohorská]] Přes všechny výše uvedené [[skandál]]y byla rodina Battenbergů akceptována evropskou [[šlechta\|šlechtou]] a její příslušníci se včlenili do nejvýznamnějších evropských panovnických domů. Mezi potomky rodiny náleželi a náleží např.: * [[Viktorie z Battenbergu\|Ena z Battenberku]] -– [[Španělsko\|španělská]] královna, manželka španělského krále [[Alfons XIII.\|Alfonse XIII.]] * [[Luisa Mountbattenová\|Luisa z Battenberku]] -– [[Švédsko\|švédská]] královna, manželka švédského krále [[Gustav VI. Adolf\|Gustava VI. Adolfa]]. * [[Princ Philip, vévoda z Edinburghu\|Philip, vévoda z Edinburghu]], manžel [[Spojené království\|anglické]] královny [[Alžběta II.\|Alžběty II.]] (vnuk Ludvíka Battenberga) a potažmo i jeho synové a vnukové, následníci trůnu [[Spojené království\|Velké Británie]], [[Princ William, vévoda z Cambridge\|princ William]] a [[Princ Harry, vévoda ze Sussexu\|princ Harry]].

Julie von Hauke: Porovnání verzí