Bolero (tanec): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nový překlad značky: problematické ISBN možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
formát, typo |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Antonio_Cabral_Bejarano._A_Bolero_dancer.jpg|náhled|
'''Bolero''' je [[Španělsko|španělský]] [[tanec]] ve [[Takt (hudba)|¾-taktu]], který „v poslední třetině 18. století vytvořili taneční mistři z různých španělských tanců.“<ref>Christiane Karl: ''Bolero''. Ve: Annette Hartmann, Monika Woitas (Vyd.): ''Das große Tanzlexikon''. Laaber 2016, S. 110</ref> Kromě [[Seguidilla|seguidillas]] [[Kastilie – La Mancha|manchegas]] to bylo také [[Fandango (tanec)|fandango]], [[Polo (Flamenco)|polo]] a [[Ciaccona|chacona]]. Podle prvků baletních a dvorních tanců bylo také upraveno názvosloví pohybu nohou a chodidel .
Obvykle ho tančí dva lidé s [[kastaněty]] a tradičně s doprovodem [[Kytara|kytary]], [[Cistra|cistry]] a dalších lidových nástrojů, jako jsou [[dudy]], [[buben]] a [[tamburína]]. Bolero dosáhlo světové slávy prostřednictvím [[Bolero (Ravel)|stejnojmenného orchestrálního díla]] [[Maurice Ravel|Maurice Ravela]]. .
[[Kubánské bolero]]
== ''Escuela Bolera'' ==
Bolero dalo jméno celému žánru tanečních forem.
Taneční škola bolera (E''scuela bolera)'' je ve Španělsku známá také pod názvem ''Escuela de palillos'', škola kastanětů. Zahrnuje kroky a pohyby jak španělského scénického tance, tak i lidových tanců, které se vyvinuly v tance umělecké. Kromě bolera v užším smyslu sem patří i ''seguidillas boleras'' a ''manchegas'', ''[[Fandango (tanec)|fandango]]'', [[Jaleo|''jaleo'']] z [[Jerez de la Frontera|Jerezu]], [[Cachucha|''cachucha'']], [[Panadero|''panadero'']], [[Macarena (tanec)|''macarena'']], [[Malagueña|''malagueña'']], [[Soleá (tanec)|''soleá'']] z [[Arcas|Arcasu]] a další.<ref name=":1">José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco''. Svazek I. Signatura Ediciones de Andalucía, Sevilla 2010,
Inscenace této školy se nazývají španělské tance. Vyznačují se kastaněty, extrovertními pohyby s důrazem na použití paží a opakovanými pohyby mimo rytmus (''Contratiempos''). Jejich techniky jsou součástí základního repertoáru profesionálních španělských baletních a [[Flamenco|flamencových]] tanečníků a tanečnic.<ref name=":1" />
Řádek 20:
{{Citát|Qué otra cosa son nuestros bailes que una miserable imitación de las libres e indecentes danzas de la ínfima plebe? Otras naciones traen a danzar sobre las tablas los dioses e las ninfas; nosotros, los manolos y las verduleras.
Tance byly přizpůsobeny potřebám scénického představení a vytvářely také jejich nové formy. Tak vzniklo bolero.<ref name=":0" /> Jedním z prvních zdrojů, který je zmiňuje, je [[tonadilla]] z roku 1791 od [[Blas de Laserna|Blase de Laserna]]:<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco''. Svazek I, 2010, S. 145</ref>
{{Citát|Vale más en el día / saber bolero / que agricultura, industria, / ciencia y comercio.
Možná ho vytvořil kolem roku 1780 Sebastián Cerezo, v té době uznávaný tanečník.<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco''. Svazek I, 2010, S. 138</ref> Jiní autoři však zmiňují Antona Bolicha ze [[Sevilla|Sevilly]]. Bolicho byl také známý pod jménem Bolero, odtud je tedy název tance.<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco''. Svazek I, 2010, S. 139.</ref> V roce 1820 považoval Antonio Cairón bolero za shodné s tancem seguidilla manchegas.<ref>José Luis Navarro García: Historia del Baile Flamenco. Svazek I, 2010, S. 140.</ref>
Na začátku 19. století byly v rychlém sledu vytvořeny taneční figury: ''taconeo'', ''paso marcial'', ''puntas'', ''vuelta perdida'', ''trenzados'', ''skoky'' a ''kaprioly'' a mnoho dalších. Obtížné a riskantní figury a skoky někdy vyvrcholily absurdním přeháněním, takže představení bylo spíše gymnastikou než tancem.<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco.'' Svazek I, 2010, S. 140 – 141.</ref>
Pevná pravidla bolera vytvořil kolem roku 1800 Requejo z [[Murcia|Murcie]]. V roce 1820 se prosadilo umírněnější pojetí a bolero na jevištích mělo méně akrobacie a přiměřenější tempo.<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco''. Svazek I, 2010, S. 141.</ref> Důraz se kladl na technickou dokonalost, vyrovnanost a eleganci. Příkladem toho bylo takzvané ''Bien parado'': elegantní póza, ve které se tanečník s tanečnicí na konci každé části nehybně
=== Lidové bolero ===
|