Verze z 10. 4. 2021, 18:38 editovat Vogelbeeren (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 7 752 editací Nový překlad značky: problematické ISBN možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru		Verze z 10. 4. 2021, 19:47 editovat zrušit editaci RomanM82 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 44 159 editací formát, typo Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Antonio_Cabral_Bejarano._A_Bolero_dancer.jpg\|náhled\|~~<small>~~[[Antonio Cabral Bejarano]]: ''Tanečnice bolera'', 1842~~</small>~~]] '''Bolero''' je [[Španělsko\|španělský]] [[tanec]] ve [[Takt (hudba)\|¾-taktu]], který „v poslední třetině 18. století vytvořili taneční mistři z různých španělských tanců.“<ref>Christiane Karl: ''Bolero''. Ve: Annette Hartmann, Monika Woitas (Vyd.): ''Das große Tanzlexikon''. Laaber 2016, S. 110</ref> Kromě [[Seguidilla\|seguidillas]] [[Kastilie – La Mancha\|manchegas]] to bylo také [[Fandango (tanec)\|fandango]], [[Polo (Flamenco)\|polo]] a [[Ciaccona\|chacona]]. Podle prvků baletních a dvorních tanců bylo také upraveno názvosloví pohybu nohou a chodidel . Obvykle ho tančí dva lidé s [[kastaněty]] a tradičně s doprovodem [[Kytara\|kytary]], [[Cistra\|cistry]] a dalších lidových nástrojů, jako jsou [[dudy]], [[buben]] a [[tamburína]]. Bolero dosáhlo světové slávy prostřednictvím [[Bolero (Ravel)\|stejnojmenného orchestrálního díla]] [[Maurice Ravel\|Maurice Ravela]]. . [[Kubánské bolero]] ~~namá~~nemá se španělským nic společného, protože je ve <sup>2</sup>⁄<sub>4</sub>- nebo <sup>4</sup>⁄<sub>4</sub> [[Metrum (hudba)\|metru]]. == ''Escuela Bolera'' == Bolero dalo jméno celému žánru tanečních forem. Taneční škola bolera (E''scuela bolera)'' je ve Španělsku známá také pod názvem ''Escuela de palillos'', škola kastanětů. Zahrnuje kroky a pohyby jak španělského scénického tance, tak i lidových tanců, které se vyvinuly v tance umělecké. Kromě bolera v užším smyslu sem patří i ''seguidillas boleras'' a ''manchegas'', ''[[Fandango (tanec)\|fandango]]'', [[Jaleo\|''jaleo'']] z [[Jerez de la Frontera\|Jerezu]], [[Cachucha\|''cachucha'']], [[Panadero\|''panadero'']], [[Macarena (tanec)\|''macarena'']], [[Malagueña\|''malagueña'']], [[Soleá (tanec)\|''soleá'']] z [[Arcas\|Arcasu]] a další.<ref name=":1">José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco''. Svazek I. Signatura Ediciones de Andalucía, Sevilla 2010, ~~<nowiki>~~ISBN 978-84-96210-70-7~~</nowiki>~~, S. 158–159</ref> Inscenace této školy se nazývají španělské tance. Vyznačují se kastaněty, extrovertními pohyby s důrazem na použití paží a opakovanými pohyby mimo rytmus (''Contratiempos''). Jejich techniky jsou součástí základního repertoáru profesionálních španělských baletních a [[Flamenco\|flamencových]] tanečníků a tanečnic.<ref name=":1" /> Řádek 20: {{Citát\|Qué otra cosa son nuestros bailes que una miserable imitación de las libres e indecentes danzas de la ínfima plebe? Otras naciones traen a danzar sobre las tablas los dioses e las ninfas; nosotros, los manolos y las verduleras. "Co jiného jsou naše tance, než mizerná napodobenina nevázaných a nepřístojných tanců všeobecné lůzy?" Jiné národy přinášejí na scénu bohy a nymfy; my pouliční frajery a trhovkyně. “}} Tance byly přizpůsobeny potřebám scénického představení a vytvářely také jejich nové formy. Tak vzniklo bolero.<ref name=":0" /> Jedním z prvních zdrojů, který je zmiňuje, je [[tonadilla]] z roku 1791 od [[Blas de Laserna\|Blase de Laserna]]:<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco''. Svazek I, 2010, S. 145</ref> {{Citát\|Vale más en el día / saber bolero / que agricultura, industria, / ciencia y comercio. V dnešní době platí více /umět bolero/ než řemeslo, zemědělství, ekonomiku a obchod.}} Možná ho vytvořil kolem roku 1780 Sebastián Cerezo, v té době uznávaný tanečník.<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco''. Svazek I, 2010, S. 138</ref> Jiní autoři však zmiňují Antona Bolicha ze [[Sevilla\|Sevilly]]. Bolicho byl také známý pod jménem Bolero, odtud je tedy název tance.<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco''. Svazek I, 2010, S. 139.</ref> V roce 1820 považoval Antonio Cairón bolero za shodné s tancem seguidilla manchegas.<ref>José Luis Navarro García: Historia del Baile Flamenco. Svazek I, 2010, S. 140.</ref> Na začátku 19. století byly v rychlém sledu vytvořeny taneční figury: ''taconeo'', ''paso marcial'', ''puntas'', ''vuelta perdida'', ''trenzados'', ''skoky'' a ''kaprioly'' a mnoho dalších. Obtížné a riskantní figury a skoky někdy vyvrcholily absurdním přeháněním, takže představení bylo spíše gymnastikou než tancem.<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco.'' Svazek I, 2010, S. 140 – 141.</ref> Pevná pravidla bolera vytvořil kolem roku 1800 Requejo z [[Murcia\|Murcie]]. V roce 1820 se prosadilo umírněnější pojetí a bolero na jevištích mělo méně akrobacie a přiměřenější tempo.<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco''. Svazek I, 2010, S. 141.</ref> Důraz se kladl na technickou dokonalost, vyrovnanost a eleganci. Příkladem toho bylo takzvané ''Bien parado'': elegantní póza, ve které se tanečník s tanečnicí na konci každé části nehybně ~~zastavii~~zastavili. Bolero se tak vyvinulo z lidového tance do tance pro profesionální představení. Jako takové se těšilo velké úctě a popularitě po celé 19. století.<ref>José Luis Navarro García: ''Historia del Baile Flamenco.'' Svazek I, 2010, S. 144 – 145.</ref> === Lidové bolero ===

Bolero (tanec): Porovnání verzí