Edgar Degas: Porovnání verzí

| jméno = Edgar Degas

| rodné jméno =

| jiná jména =

| obrázek = Edgar Degas (1834-1917).jpg

| velikost obrázku = 160px

| popisek = Degas koncem 50. let

| datum narození = [[19. červenec|19. července]] [[1834]]

| místo narození = [[Paříž]], {{Vlajka a název|Francie}}

| datum úmrtí = [[27. září]] [[1917]]

| místo úmrtí = [[Paříž]], {{Vlajka a název|Francie}}

| země = [[Francie]]

| národnost = [[Francouzi|Francouz]]

| vzdělání = [[Lyceum Ludvíka Velikého]]; [[École nationale supérieure des Beauxbeaux-Artsarts|Akademii výtvarného umění]]

| povolání = [[malíř]], [[sochař]], [[grafik]], [[fotograf]], [[básník]]

| choť =

| partner =

| příbuzní =

| znám jako =

| hnutí = [[impresionismus]]

| reprezentativní díla = ''Autoportrét'' (kolem 1865); ''Pedikůra'' (1873); ''Orchestr v opeře'' (kolem 1870)

| mecenáši = Paul Durand-Ruel (galerista)

| ovlivněný = malby [[Italská renesance|italské renesance]], zejména [[Andrea Mantegna]]; [[Jean Auguste Dominique Ingres|Jean Ingres]]; [[Pierre Puvis de Chavannes|Puvis de Chavannes]]

| vliv na = [[Mary Cassattová]]; [[Henri de Toulouse-Lautrec]]; [[Pablo Picasso]]

| ocenění =

| podpis = Degas autograph.png

| citát = Stačí se jen podívat, nic jsem si nevymyslel.

| web = www.edgar-degas.org

'''Edgar Degas''', rodným jménem '''Hilaire Germain Edgar de Gas''', ([[19. červenec|19. července]] [[1834]] [[Paříž]] – [[27. září]] [[1917]] Paříž) byl [[Francie|francouzský]] [[malíř]], který byl považován za impresionistu, za něhož se ale sám nikdy nepovažoval, i když byl jedním z hlavních iniciátorů [[impresionismus|impresionistických]] výstav. Stál mimo impresionistické hnutí a zdráhal se pojem "impresionismus" vůbec přijmout. Byl zaujatý postavou v pohybu. Proto také, kromě baletek, zobrazoval i koňské dostihy. Aby mohl lépe kreslit postavy s jejich stíny a liniemi, nepoužíval Degas techniky impresionistů. Více než polovina jeho [[pastel (obraz)|pastelů]] a [[Olejomalba|olejomaleb]] zachycuje baletky, které vystupovaly mezi jednotlivými dějstvími v [[Opéra national de Paris|pařížské Opeře]]. Od sedmdesátých let [[19. století]] kreslil a maloval baletky na jevišti, při zkouškách, v šatnách i ve chvílích odpočinku. Obrazů se zákulisní a intimní tematikou namaloval mnohem víc než těch, které zachycují baletky při představení.

Hilaire Germain Edgar de Gas se narodil jako nejstarší z pěti dětí. Měl dva bratry, Achilla a Reného, a dvě sestry, Terése a Maguerite. Otec Auguste de Gas byl bankéř a v Paříži reprezentoval finanční zájmy rodinného podniku, založeného v [[Neapol]]i Edgarovým dědečkem na počátku 19. století. Edgarova matka, Celestine Mussonová, byla [[kreolové|kreolka]], pocházela z [[New Orleans]] a její rodina zbohatla obchodováním s [[Bavlna|bavlnou]]. Celestine zemřela, když bylo Degasovi sotva třináct let.<ref>{{Citace monografie

}} Dále jen Growe 2004.</ref> V letech [[1845]]–[[1853]]1845–1853 studoval na [[Lyceum Ludvíka Velikého|Lyceu Ludvíka Velikého]]. Jeho oblíbenými předměty byly [[latina]], [[řečtina]], [[dějepis]] a recitace. Vztah k [[historie|historii]] a [[Starověk|antice]] se později projevil i na některých jeho obrazech. Bavilo ho kreslení. Proto mu otec v domě, kde rodina bydlela, zřídil už roku [[1853]] [[Výtvarný ateliér|ateliér]].<ref>{{Citace monografie

}} Dále jen Walther 2003.</ref> Po maturitě se v roce [[1853]] zapsal na právnickou fakultu, nezůstal zde však ani rok. Brzy si uvědomil, že se chce výtvarnému umění věnovat jako svému povolání. Následující tři roky proto strávil studiem malby. Nejprve se zapsal do kurzu, který vedl [[Felix Joseph Barrias]]. V jeho ateliéru kopíroval staré mistry, mj. [[Andrea Mantegna|Andreu Mantegnu]]. Rok nato ho na Barriasovo doporučení přijal [[Ingres]]ův žák [[Louis Lamothe]], u něhož se Degas zdokonalil v technice kresby. V roce [[1855]] byl přijat na pařížskou [[École nationale supérieure des Beauxbeaux-Artsarts|Akademii výtvarného umění]], také zde však nezůstal déle než rok. Rozhodl se, že si obzory rozšíří na vlastní pěst.[[Soubor:Self-portrait by Edgar Degas.jpg|náhled|vlevo|165px|''Autoportrét'', kolem 1863]]

Podstatný význam pro jeho umělecký vývoj měl pobyt v [[Itálie|Itálii]] v letech [[1856]]–[[1859]]1856–1859. V červenci [[1856]] odjel do [[Neapol]]e, kde žili jeho příbuzní. Příští rok pokračoval do [[Řím]]a. Zde se spřátelil s [[Georges Bizet|Georgesem Bizetem]] a zejména s malířem [[Gustave Moreau|Gustavem Moreau]], s nímž navštěvoval obrazárny, kde spolu kopírovali díla starých mistrů. V létě [[1858]] cestoval přes [[Viterbo]], [[Orvieto]], [[Perugia|Perugii]], [[Assisi]] a [[Arezzo]] do [[Florencie]]. V Assissi byl zaujatý [[Giotto di Bondone|Giottovými]] [[freska]]mi. V březnu [[1859]] se vrátil do [[Paříž]]e.<ref>Grove 2004, s. 9–10.</ref> Svá učednická léta považoval za dokončená.

[[Soubor:Degas - Fußpflege.jpg|náhled|170px|''Pedikůra'', 1873]] Počátkem 60. let pobýval u svého přítele z dětství Paula Valpinçona v [[Ménil-Hubert-sur-Orne]] v [[Normandie|Normandii]]. Ale ani zdejší okolí, ani dříve krajina v Itálii v něm neprobudily zájem o přírodu, spíše naopak. V centru Degasova zájmu bylo to, čím nasál v Itálii: malba historických námětů. Ale během návštěvy u Valpinçona v roce [[1861]] našel téma, jemuž se dlouhodobě věnoval: Začaly vznikat první skici s námětem [[dostihy|koňských dostihů]].

V roce [[1862]] navázal přátelství s [[Édouard Manet|Édouardem Manetem]] a s obchodníkem s obrazy [[Paul Durand-Ruel|Paulem Durand-Ruelem]], který do své prodejní galerie nakupoval obrazy impresionistů včetně Degase. Poprvé obeslal Degas renomovaný [[Pařížský salon]] roku [[1865]]. Porota přijala jeho obraz ''Pohromy města Orléansu''.<ref>Walther 2003, s. 48.</ref>

V polovině 60. let také Degas poznal [[Auguste Renoir|Auguste Renoira]], [[Claude Monet|Claude Moneta]] a další budoucí impresionisty. Roku [[1868]] navštívil s [[Édouard Manet|Manetem]] [[Londýn]]. Léto roku [[1869]] trávil u moře. Nejprve v [[Boulogne-sur-Mer]] a pak opět společně s [[Édouard Manet|Manetem]] v [[Saint-Valery-en-Caux]] v [[Normandie|Normandii]]. Pokoušel se zde malovat krajiny, ale zejména se věnoval studiu dostihů.<ref>Growe 2004, s. 94.</ref> V roce [[1869]] také navštívil [[Belgie|Belgii]] a naposledy vystavoval v Salonu.

[[Soubor:Degas l'orchestre.jpg|náhled|vlevo|170px|''Orchestr v opeře'', kolem 1870]] Když v roce [[1870]] vypukla [[prusko-francouzská válka]], přihlásil se Degas do [[Národní garda (1871)|Národní gardy]], která měla za úkol bránit Paříž. Sloužil u [[dělostřelectvo|dělostřelectva]], velitele mu dělal jeho přítel, malíř a sběratel [[Henri Rouart]]. Během nácviku střelby se u něj začala projevovat oční choroba.<ref>Growe 2004, s. 22.</ref> Období [[Pařížská komuna|Komuny]] přečkal u Valpinçona v Ménil-Hubert-sur-Orne. Po válce, v roce [[1872]], se Degas přes [[Londýn]] vypravil do [[New Orleans]]u, kde jeho strýc vlastnil obchod s [[bavlna|bavlnou]]. Během pěti měsíců amerického pobytu namaloval několik rodinných [[portrét]]ů a rovněž obraz ''Kancelář bavlnářského závodu''. Dílo v roce [[1878]] zakoupilo za 20002&nbsp;000 franků Musée des Beaux-Arts v [[Pau (Francie)|Pau]]. Byl to první Degasův obraz vystavený v muzeu.

[[Soubor:Edgar Degas Place de la Concorde.jpg|náhled|210px|vlevo|''Place de la Concorde'', 1876]] Degas bývá zařazován mezi impresionisty; vystavoval s nimi na sedmi z osmi výstav, které pořádali. Avšak dokonalost jeho kresby a nechuť malovat v [[plenér]]u vytvořily z jeho díla jakousi alternativu k [[impresionismus|impresionismu]]. Paradoxní přitom je, že na jediné výstavě ve [[Francie|Francii]], která se konala za jeho života, vystavil pastely krajin.<ref>Walther 2003, s. 180.</ref> Schopnost dokonalé kresby, která byla pro jeho styl charakteristická, získal už během studií. Pod vlivem impresionistů se po roce [[1865]] odklonil od klasických námětů a začal se věnovat současnosti. Na rozdíl od nich ale dával přednost práci v ateliéru – o problematiku přirozeného světla, která je fascinovala, se nezajímal. Přitahovaly ho náměty spojené se zábavou a zejména svět dostihů, kaváren, tančíren či budoárů. Degas byl zaníceným pozorovatelem lidí, zejména žen, které jsou snad nejčastějším námětem jeho obrazů. Ve studiích modistek, tanečnic, žehlířek a pradlen usiloval o naprostou objektivitu. Své modely znázorňoval v přirozených pozicích, podobně jak by je zachytil fotografický objektiv. To ho později přivedlo k vlastnímu fotografování. Pečlivé studium [[Japonsko|japonských]] [[dřevořez]]ů ho přivedlo k experimentování s nezvyklými úhly pohledu na předměty obrazů a neobvyklou kompozicí. Patrné to je např. na pozdním obraze ''Skupina tanečnic'', v níž jsou všechny dívky nakupené v jednom rohu místnosti. Na obraze ''Žena s chryzantémami'' z roku [[1865]] je model, paní Paula Valpinçonová, zcela zatlačena na pravou stranu zobrazovaného prostoru vázou s obrovskou kyticí [[Chryzantéma|chryzantém]].

[[Soubor:Degas At the milliners.jpg|náhled|179px|''U modistky'', 1882]] V 80. letech, když se jeho zrak začal postupně zhoršovat, přešel Degas k jiným médiím, které nevyžadovaly tak intenzivní vizuální aktivitu jako olejomalba: [[sochařství]] a [[pastel (činnost)|pastelu]]. Stejně tak jako v malbě i v plastice zachycoval své modely v okamžiku pohybu. Jeho baletky a akty jsou ale znázorněny tak, že jejich výraz nevyzařuje žádné [[emoce]]. V pastelech používal jednoduché [[Obrazová kompozice|kompozice]] jen s málo postavami. Vzhledem k potížím se zrakem byl nucen používat zářivých barev a výmluvných gest svých modelů a detailní propracování linií muselo jít stranou. Přesto mají Degasovy pastely expresivitu srovnatelnou s jeho olejomalbami.

V určité míře měla velký vliv na jeho tvorbu i samota, kterou často pociťoval, a to nejen po smrti rodiny. Nikdy se neoženil; nejstálejší žena jeho života byla věrná hospodyně Zoé Closierová. Nikdy neprožil velkou, opětovanou lásku, ale pokud se jednalo o přátelství se ženami, byl k němu osud štědrý. Mezi jeho přítelkyně můžeme zařadit např. [[Berthe Morisotová|Berthe Morisotovou]], [[Mary CassattCassattová|Mary Cassattovou]]ovou a [[Suzanne Valadonová|Suzanne Valadonovou]], které respektoval jako umělkyně a které on sám inspiroval.

Degasovo dílo je už svou tematikou, ale i provedením příliš jedinečné na to, aby nalezlo mnoho následníků. To platí i pro Čechy. V roce [[1902]] uspořádal [[Spolek výtvarných umělců Mánes]] pro české malířství zásadní výstavu s názvem ''Moderní francouzské umění''. Spolu s dalšími impresionisty zde vystavoval i Degas.<ref>[http://www.ngprague.cz/gallery/5/1624-jiranek_lektorske_def.pdf Edukativní materiál Národní galerie v Praze.]</ref> Z českých malířů měl k Degasovi nejblíže zřejmě [[Miloš Jiránek]]. Publikoval o něm v časopisu [[Volné směry]] a vystopovat Degasův vliv lze i na jeho obrazech.<ref>{{Citace monografie

[[Kategorie:PohřbeníNarození na hřbitově Montmartre1834]]