Petr IV. z Rožmberka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ eo |
|||
Řádek 39:
}}</ref> Roku 1486 dali strážnické panství do zástavy [[Jan z Žerotína a z Fulneku|Janu z Žerotína a z Fulneku]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Historie Strážnice | vydavatel = Zámecké sklepy Strážnice | url = https://www.zameckesklepy.cz/straznice/historie-straznice/ | datum přístupu = 2017-02-20 | url archivu = https://web.archive.org/web/20170221110205/https://www.zameckesklepy.cz/straznice/historie-straznice/ | datum archivace = 2017-02-21 | nedostupné = ano }}</ref>
V roce 1493 po svém bratru [[Vok II. z Rožmberka|Vokovi II.]], který odstoupil ze zdravotních důvodů a uchýlil se do [[Třeboň|Třeboně]], převzal [[Vladař domu rožmberského|vladařství domu rožmberského]]. [[Vladislav Jagelonský|Vladislavem Jagelonským]] byl roku 1497 jmenován nejvyšším hejtmanem [[České království|Českého království]]. Po dvou letech se však úřadu vzdal kvůli vzrůstajícímu napětí mezi českou šlechtou a králem sídlícím v [[Budínský hrad|Budíně]], který odpovědnost za české země přenesl na hejtmana, ale udělil mu jen omezené pravomoci. Neměl zájem ani o jiné zemské úřady, čímž umožnil posílení politického vlivu [[Pernštejnové|Pernštejnům]], svým bohatstvím dohánějícím Rožmberky, a především [[Zdeněk Lev z Rožmitálu|Zdeňku Lvu z Rožmitálu]], který se jako nejvyšší purkrabí stal na několik let skutečným vládcem v zemi za stále nepřítomného krále. Petr IV. se zaměřil na hospodářský růst svého panství
Po smrti své ženy Alžběty z Kravař († 1. května 1500) a dcery Barbory trpěl [[Duševní choroba|duševní chorobou]]. Právě kvůli svému zdravotnímu stavu se později často dostával do střetů se syny svého bratra Voka II., který zemřel v Třeboni 1. září 1505. V roce 1519 Petr IV. předal svým synovcům pouze východní část dominia s ústředím v [[Třeboň|Třeboni]] a ponechal si jeho větší západní část s centrem v Českém Krumlově. Poslední dva roky svého života již byl trvale připoután na lůžko a patrně v té době jej [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]] přiměl ke změně závěti. Petr IV. majetek odkázal [[Katolická církev|katolické církvi]] a představitelům katolické šlechty Zdeňkovi Lvu z Rožmitálu, [[Jan ze Švamberka|Janu]] a [[Kryštof ze Švamberka|Kryštofu ze Švamberka]], [[Jan Holický ze Šternberka|Janu Holickému ze Šternberka]] a [[Hanuš z Hardeka|Hanuši z Hardeka]]. Podle některých pramenů tak chtěl smýt kletbu, která ležela na jeho rodu díky [[Konfiskace|konfiskacím]] [[církev]]ního majetku [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřichem II. z Rožmberka]]. Závětí ohrozil existenci rožmberského panství. Jeho synovcům [[Jošt III. z Rožmberka|Joštovi III.]], [[Petr V. z Rožmberka|Petrovi V.]] a [[Jindřich VII. z Rožmberka|Jindřichovi VII.]] se však díky přímluvě mocného příbuzného [[Adam I. z Hradce|Adama I. z Hradce]] u [[císař]]e [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] podařilo závěť zrušit. Jako odškodné však museli zaplatit poškozeným [[Katolík|katolickým]] šlechticům částku ve výši 126 000 zlatých. Padl na to celý rožmberský poklad i několikaleté výnosy z dolů a celého panství.
| |||