Jeanine Áñezová: Porovnání verzí

'''Jeanine Áñezová''' (* [[13. srpen|13. srpna]] [[1967]], [[Trinidad (Bolívie)|Trinidad]], departement [[Departement Beni|Beni]], [[Bolívie]]) je bolivijská politička, právnička a televizní moderátorka. Od 12. listopadu 2019 do 8. listopadu 2020 byla prozatímní [[Seznam představitelů Bolívie|prezidentkou]] Bolívie poté, co rezignoval [[Evo Morales]]. Stala se druhou prezidentkou v historii Bolívie, první byla [[Lidia Gueiler Tejada]]. Přímé politické podpory se jí dostalo Než se stala prezidentkou byla opoziční senátorkou za [[departement Beni]]. Politický postoj Áñezové je médii označován jako [[Pravice|pravicový]], konzervativní a protimoralesovský.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika|příjmení=Collyns|jméno=Dan|titul=Bolivia president's initial indigenous-free cabinet heightens polarization|periodikum=The Guardian|vydavatel=|url=https://www.theguardian.com/world/2019/nov/14/bolivia-president-jeanine-anez-cabinet-indigenous|datum vydání=2019-11-14| jazyk = anglicky}}</ref><ref name=":2">{{Citace elektronického periodika|titul=Jeanine Anez declares herself Bolivia interim president|periodikum=Al Jazeera|vydavatel=|url=https://www.aljazeera.com/news/2019/11/jeanine-anez-declares-bolivia-interim-president-191112233635201.html|datum vydání=2019-11-12| jazyk = anglicky}}</ref><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|periodikum=El Cronista |titul=Bolivia: quién es Jeanine Añez Chávez, la mujer que puede quedar al mando de la transición|vydavatel=|url=https://www.cronista.com/internacionales/Bolivia-quien-es-Jeanine-Anez-Chavez-la-mujer-que-puede-quedar-al-mando-de-la-transicion-20191110-0019.html|datum vydání=2019-11-11| jazyk = španělsky}}</ref><ref name=":4">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|periodikum=The Washington Post|titul=After Morales' resignation, a question for Bolivia: Was this the democratic will, or a coup?|vydavatel=|url=https://www.washingtonpost.com/world/the_americas/after-morales-resignation-a-question-for-bolivia-was-this-the-democratic-will-or-a-coup/2019/11/11/ff36ce9a-040c-11ea-9118-25d6bd37dfb1_story.html|datum vydání=2019-11-11| jazyk = anglicky}}</ref><ref name=":5">{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|periodikum=BBC News|titul=Bolivian senator assumes interim presidency|vydavatel=|url=https://www.bbc.com/news/world-latin-america-50399640l|datum vydání=2019-11-13| jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika

Kritiku v prvních dnech její vlády vyvolalo už sestavení šesnáctičlennéhošestnáctičlenného kabinetu, ve kterém nebyl ani jeden domorodý člověk,<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> nechala prověřit údajnou korupci ve státních firmách a vládních institucích (což opozice kritizovala jako záminku k čistkám),<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> které stály v přímém kontrastu sk MoralesovouMoralesově [[Levice|levicovoulevicové]] politikoupolitice, snížila [[Daň|daně]] velkým [[Korporace|korporacím]], neúspěšně se snažila privatizovatzprivatizovat státní energetickou společnost Elfec<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Dne 9. října 2020 pronesla řeč, kdy připomněla 53. výročí od zavraždění argentinsko-kubánského revolucionáře [[Che Guevara|Che Guevary]], přičemž vzdala hold bolivijským vojákům, kteří jej v roce 1967 popravili.<ref>{{Citace periodika

V březnu 2020 o jejím působení v roli prezidentky ''[[The Washington Post]]'' napsal: „Od svého uvedení do funkce se energicky antisocialistická Áñez zasloužila o zadržení stovek svých oponentů, umlčování novinářů a kampaň za stabilizaci společnosti, po které zůstalo minimálně 31 mrtvých, podle národního [[Ombudsman|ombudsmana]] a lidskoprávních organizací minimálně 31 mrtvých.“<ref>{{Citace elektronického periodika

V [[Prezidentské volby v Bolívii 2020|prezidentských volbách]], které se konaly v říjnu roku 2020, zvítězil s 55 % levicový kandidát a člen bývalé Moralesovy vlády [[Luis Arce]]. VÁñezová březnuzprvu následujícíhoneměla rokuv bylúmyslu bolivijskouse vládouvoleb naúčastnit, Áñezovoukoncem vydán zatykač a následně byla zadržena spolu s dalšími členy své bývalé vlády. Prokuratura ji obvinila za terorismus a vzpouru a je podezřelá z pořádání převratu proti Moralesovi. Áñezováledna své2020 zatčenínicméně označilanečekaně zaohlásila politickésvou pronásledováníkandidaturu.<ref>{{Citace elektronického periodika