Archeologické nálezy v Brně-Maloměřicích: Porovnání verzí

'''Keltské pohřebiště v Brně-Maloměřicích''' je největší [[Keltové|keltské]] pohřebiště na [[Morava|Moravě]], které bylo prozkoumáno v roce 1941 při stavbě nákladního nádraží v [[Maloměřice|Brně-Maloměřicích]] nav tratipoloze ''Plíže'' nebo (''Na bařinách'').

Od podzimu 1939 byly porušovány kostrové hroby, které iniciovaly záchranný archeologický výzkum, realizovaný od 16. května do 23. června 1941 pod vedením archeologa [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského musea]] [[Josef Poulík|Josefa Poulíka]]. Výzkum odkryl celkem 76 hrobů, adalší unálezci dalších([[František Adámek (archeolog)|František Adámek]], Alois Říčka, Bedřich nálezcůVyskočil) sepak dochovalyzachránili nálezy z minimálně dalších 10deseti hrobů.

Pohřebiště bylo částečně zničeno zemními pracemi. Dochovaná část vypovídá, že nekropole měla zhruba oválný tvar o rozměrech cca 100 a 70 m. Hroby tvoří náznaky řad, patrně byly na povrchu nějakým způsobem označeny, neboť se vzájemně respektují. Na pohřebišti jsou zastoupeny všechny typy hrobů, dokládající značné rozvrstvení keltské společnosti – bylo zde odkryto 15 pohřbů bojovníků s kompletní výbavou, mečem s opaskem na zavěšení, kopím a štítem, na druhé straně i mužské hroby s minimem nálezů. Pohřby žen jsou jak s bohatým vybavením s nákrčníky, sponami, prsteny, opasky, náramky, nánožníky, tak i chudé, bez hrobyvýbavy. Přibližně třetina hrobů obsahovala nádoby a zvířecí kosti (část hlavy nebo zadní končetiny prasete). Naprostá většina hrobů je kostrových, orientovaných ve směru sever-jih, pouze několik bojovnických hrobů ve směru východ-západ. Pohřbení byli do hrobu ukládání v natažené poloze naznak s rukama podél těla, v několika případech byly zjištěny pozůstatky dřevěné schránky nebo desky, na níž byl nebožtík položen. Pět hrobů je žárových nebo se nepodařilo pozůstatky pohřbu nalézt. Pohřebiště je datovanémdatováno do stupně LT B1 (kolem roku [[300 př. n. l.]]), některé předměty však naznačují vývoj do mladších fází LT B2 a ojediněle i LT C1.

I když Josef Poulík odkryl jednu z nejvýznamnějších keltských lokalit [[4. století př. n. l.|4.]] a [[3. století př. n. l.]] na Moravě, nejvýznamnější nález této lokality – pozůstatky unikátní honosné dřevěné [[Konvice z Brna-Maloměřic|keltskou konvicikonvice]] objevilis 1.bronzovými květnaaplikacemi, dělníci při kopání zeminy. Tato konvice je interpretovánainterpretované jako obřadní nádoba. S konvicí– objevili i nadělníci dalšípři kovovékopání předměty,zeminy kteréjiž později3. zakoupilokvětna, Moravskédva zemskétýdny muzeumpřed dozapočetím svých sbírekvýzkumu. Soubor bronzových kování byl vzápětí publikovanýpublikoval tehdejšímtehdejší ředitelemředitel Moravského zemského muzea KarlemKarl HuckemHucke a později jej získalo muzeum darem do svých sbírek.

Při stavbě brněnského seřaďovacího nádraží probíhaly v letech 1939-1940 současně i rozsáhlé záchranné práce na výzkumu [[polykulturní]] sídlištní lokality v trati ''Holý kopec'', vzdálené několik set metrů jihovýchodním směrem od výše uvedeného keltského pohřebiště. Výzkum vedl archeolog [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]] [[Josef Skutil]]. Zachyceny byly především objekty [[Kultura s moravskou malovanou keramikou|kultury s moravskou malovanou keramikou]] z období [[neolit]]u. Kromě množství fragmentů keramických nádob často s bohatou malovanou výzdobou, a broušených a štípaných kamenných nástrojů. Bylybyly nalezeny i fragmenty tzv. Venuší (– typických neolitických[[neolit]]ických keramických ženských idolů s gracilní horní částí těla s rozpjatýma rukama naznačenýma pahýly, a malou hlavou as jen naznačeným obličejem.; Spodníoproti částitomu spodní část těla od pasu mohutnoudolů je mohutná, s obrovskými hýžděmi a silnýma nohama. Tyto ženské idoly bylyjsou považovány za symboly plodnosti). Jedna taková plastika byla nalezena celá, neporušená. Četné byly i objekty [[Doba halštatská|halštatské]] a prozkoumán byl i jeden objekt z [[laténská kultura|doby laténské]].