Krajský soud: Porovnání verzí

K obnovení institutu krajského soudu (''Kreisgericht'') došlo v [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]] v roce 1850. Tehdy ještě s označením [[zemský soud|zemské soudy]] (''Landesgericht''),<ref>Císařské nařízení č. 290/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunní zemi Čechy. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=530 Dostupné online.] {{de}}</ref><ref>Císařské nařízení č. 291/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunních zemích Morava a Slezsko. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=560 Dostupné online.] {{de}}</ref> od roku 1855 až do roku 1928<ref>§ 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 201/1928 Sb., o úpravě některých organisačních otázek v oboru soudnictví. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1928/071-1928.pdf Dostupné online.]</ref> se tak však nazývaly jen soudy v hlavních městech [[české země|zemí]], tedy pražský, brněnský a opavský. Kromě nich působily krajské soudy v České Lípě, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Chebu, Chrudimi, Jičíně, Kutné Hoře, [[Krajský soud v Liberci|Liberci]], Litoměřicích, Mladé Boleslavi, [[Krajský soud v Mostě|Mostě]], Písku, Plzni, Táboře, Jihlavě, Novém Jičíně, Olomouci, Uherském Hradišti a Znojmě (v Mladé Boleslavi a Litoměřicích ale vznikly až roku 1855 a téhož roku bylo do Chrudimi přeneseno sídlo krajského soudu ve Vysokém Mýtě).<ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 274/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci království Českého. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=1199 Dostupné online.] {{de}}</ref><ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=503 Dostupné online.] {{de}}</ref><ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 104/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci vévodství Horno- a Dolnoslezského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=526 Dostupné online.] {{de}}</ref> V roce 1918 byl zřízen nový krajský soud v Trutnově pro německojazyčnou oblast východních Čech, ale nově vzniklá československá republika jej ihned zrušila.<ref>Nařízení ministra práv č. 279/1918 ř. z., jímž se zřizuje krajský soud v Trutnově v Čechách. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1918&page=756 Dostupné online]</ref><ref>Nařízení vlády č. 53/1918 Sb., o zrušení krajského soudu v Trutnově. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1918/008-1918.pdf Dostupné online]</ref> Existoval také těšínský krajský soud, ten však zanikl v důsledku rozdělení Těšínska po vzniku [[Československo|Československa]] a místo něj byl zřízen krajský soud v Moravské Ostravě,<ref>Nařízení vlády č. 195/1921 Sb., o zřízení nového krajského soudu a státního zastupitelství v Moravské Ostravě. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1921/047-1921.pdf Dostupné online.]</ref> v té době také vznikl samostatný krajský soud v Klatovech.<ref>Nařízení č. 277/1921 Sb., o zřízení nového krajského soudu a státního zastupitelství v Klatovech. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1921/068-1921.pdf Dostupné online]</ref> Krajské soudy tehdy působily jako tzv. „sborové soudy první stolice“, rozhodovaly převážně v tříčlenných [[soudní senát|senátech]], a to buď o opravných prostředcích proti rozhodnutím [[okresní soud|okresních soudů]] (civilní odvolání však až do roku 1898 vyřizovaly [[Vrchní soud|vrchní zemské soudy]]<ref>Princ, M. ''Soudnictví v českých zemích v letech 1848–1938 (soudy, soudní osoby, dobové problémy)''. Praha: Wolters Kluwer, 2015, {{ISBN|978-80-7478-797-3}}, str. 53–55.</ref>), nebo samy v prvním stupni ve specializované agendě jako byly přečiny a zločiny, věci konkursní a fideikomisní či obchodní, horní nebo jiné spory nad hodnotu 500 zlatých.<ref>Zákon č. 119/1873 ř. z., jímž se zavádí nový řád soudu trestního. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1873&page=417 Dostupné online.]</ref><ref>Zákon č. 111/1895 ř. z., jurisdikční norma. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1895&page=367 Dostupné online.]</ref> Někdy se podle této agendy k jejich názvu připojovalo označení „trestní“ nebo „civilní“, ale jen v Praze fungovaly tři samostatné specializované krajské soudy: civilní, trestní a obchodní.