Verze z 8. 4. 2021, 08:57 editovat Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací →‎Základní číslice: tabulka vodorovně, změna terminologicky nesprávných nadpisů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 4. 2021, 09:32 editovat zrušit editaci Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací obrázky: úprava umístění, úprava/zkrácení od řč odbíhajících popisků, chronogram kapitálkami Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Citát - rámeček\|{{Styl\|velikost=300%\|{{ #time: xrY }}}}<br> Rok {{ #time: Y }} zapsaný římskými číslicemi}} [[Soubor:D10 Roman numerals.png\|náhled~~\|upright~~\|Desetistěnná [[hrací kostka]] s římskými číslicemi]]▼ [[File:Westerkerk MDCXXX.jpg\|thumb\|Označení roku 1630 (MDCXXX) v Amsterdamu se starším způsobem zápisu tisíců a půltisíců]]▼ [[Soubor:Křížová cesta Království 63.jpg\|náhled\|upright\|Číslované zastavení [[křížová cesta\|křížové cesty]] v [[Království (Šluknov)\|Království]], části [[Šluknov]]a]]▼ '''Římské číslice''' představují způsob zápisu [[číslo\|čísel]] pomocí několika vybraných [[písmeno\|písmen]] latinské abecedy. Jedná se o takzvanou [[Nepoziční číselná soustava\|nepoziční číselnou soustavu]], pro které je charakteristická skutečnost, že hodnota číslice je daná jejím symbolem a nezávisí na její pozici v zapsaném čísle. Dnes se většinou používají [[arabské číslice]], římské číslice většinou jen ve specifických případech, například k označení pořadí kapitoly, odstavců či panovníků stejného jména. Řádek 33 ⟶ 32: === Původ číslic === ▲[[~~File~~Soubor:Westerkerk MDCXXX.jpg\|thumb\|Označení roku 1630 (MDCXXX) v Amsterdamu se starším způsobem zápisu tisíců a půltisíců]] '''I'''<br/> Římské číslice vznikly přirozenou cestou. Římané počítali na prstech. Zápis čísel 1, 2 a 3 jako I, II a III graficky vyjadřuje jednotlivé prsty. Řádek 277: == Použití římských čísel == === Historie === ▲[[Soubor:Křížová cesta Království 63.jpg\|náhled\|upright\|~~Číslované~~vlevo\|Třinácté (XIII.) zastavení [[křížová cesta\|křížové cesty]] v šluknovském [[Království (Šluknov)\|Království]]~~, části [[Šluknov]]a~~]] Dnešní způsob zapisování římských číslic vznikl ve středověku v západní Evropě. Je odvozen ze způsobu, jakým zapisovali číslice staří Římané, ale obsahuje některá vylepšení. Řádek 284 ⟶ 285: [[File:Linz old trams.jpg\|thumb\|Evidenční číslo XVI na staré tramvaji v [[Linec\|Linci]]]] [[File:William Tell pattern cards-the Perlaggen.jpg\|thumb\|upright\|Hrací karty německého typu]] ▲[[Soubor:D10 Roman numerals.png\|náhled\|upright\|Desetistěnná hrací kostka]] [[Soubor:Choceň, vodočet pod Masarykovým mostem.jpg\|náhled\|upright\|Označení [[Stupeň povodňové aktivity\|stupňů povodňové aktivity]] v [[Choceň\|Chocni]]]] [[Soubor:Okruh III.jpg\|náhled\|Označení 3. [[~~Okruh~~Silnice kII/101\|bývalého ~~objíždění~~3. ~~obce\|~~městského okruhu]] kolem Prahy; tato podoba značky oficiálně zavedená od roku 1976, s účinností od ledna 2016 nahrazena značkou zcela odlišného vzhledu a s číslováním slovním nebo arabskými číslicemi, avšak staré značky podle přechodných ustanovení platí až do 31. prosince 2025.]] Římské číslice se používají dodnes, ale ve většině případů jsou na ústupu. V českém prostředí se jimi číslují: Řádek 365: === Chronogramy === {{Podrobně\|Chronogram}} [[Soubor:LedecNS chronogram DSCN2233.JPG\|náhled\|~~Český chronogram v~~ [[~~Ledeč nad Sázavou\|Ledči nad Sázavou~~Chronogram]]: ~~vyjadřující~~písmena zvýrazněná velikostí ia ~~polychromií písmen rok 1746~~barvou (VVIMVCIIVVIVDIVVIC~~); způsob psaní písmen U~~, VW=2V) asečtená Jjako ~~byl~~římské ~~změněn~~číslice ažudávají ~~reformami~~letopočet ~~pravopisu v polovině 19. století, v chronogramech se W započítává jako dvě písmena V~~[[1746]].]] Římské číslice se používají v tzv. chronogramech. [[Chronogram]] je nápis, často [[hexametr]]ový verš anebo [[elegické distichon]], který obsahuje skrytý letopočet. Jedná se o latinské nápisy s několika zvýrazněnými velkými písmeny, které je třeba mechanicky sečíst bez ohledu na stanovená pravidla. Součet dává letopočet zveřejnění nápisu. Např. [[kartuš]] nad vchodem do [[Lužický seminář\|Lužického semináře]] {{Styl\|varianta=kapitálky\|Deo et apostoLorVM prInCIpI LVsatIæ pIetas ereXIt}} ~~DEO ET APOSTOLORVM PRINCIPI LVSATIAE PIETAS EREXIT~~ * ''Bohu a knížeti apoštolů postavila zbožnost Lužice''

Římské číslice: Porovnání verzí