Verze z 7. 4. 2021, 10:18 editovat 95.143.135.18 (diskuse) →‎Přístup: Překlep ve slově Libochovice značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 4. 2021, 16:14 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 910 editací Odkazy, typografie, sjednocení na Hazmburk Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Přejmenovat\|Házmburk\|komentář=název dle zdrojů}} {{Infobox - budova \| název = ~~Házmburk~~Hazmburk \| typ = zřícenina \| obrázek = Haz2020.jpg Řádek 23: \| rejstřík památek = 15718/5-2087 }} '''~~Házmburk~~Hazmburk''' je zdaleka viditelná [[zřícenina]] [[gotika\|gotického]] [[hrad]]u u vsi [[Klapý]],<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Durdík \| jméno = Tomáš Řádek 34: \| strany = 153 \| isbn = 80-7277-003-9 }}</ref> 3,5 kilometru severozápadně od města [[Libochovice]] v [[Okres Litoměřice\|okrese Litoměřice]]. Stojí na vrcholu [[Hazmburk (hora)\|stejnojmenného vrchu]] v nadmořské výšce 429 metrů.▼ ~~}}</ref>~~ ▲3,5 kilometru severozápadně od města [[Libochovice]] v [[Okres Litoměřice\|okrese Litoměřice]]. Stojí na vrcholu [[Hazmburk (hora)\|stejnojmenného vrchu]] v nadmořské výšce 429 metrů. Úbočí kopce jsou chráněná jako přírodní památka [[Vrch Hazmburk]]. Vrch je krajinnou dominantou dolního Poohří. Zřícenina je chráněna jako [[kulturní památka (Česko)\|kulturní památka]]<ref>{{MonumNet\|název=Hrad Házmburk, zřícenina\|ID=126226\|datum=2013-1-21}}</ref> a od roku 2002 ji spravuje [[Národní památkový ústav]].<ref name="hazmburk" /> Řádek 62 ⟶ 61: [[Soubor:Hazmburk Opevnění Podhradí.JPG\|náhled\|Hradební zeď městečka Podhradí]] V první třetině ~~[[15. století\|~~patnáctého]] století na jihovýchodním úbočí hradního vrchu vzniklo [[Latrán\|městečko]] Podhradí<ref name="durdik"/> s vlastním kostelem zasvěceným [[Svatý Mikuláš\|svatému Mikuláši]]. Po dobytí Libochovic husity hrad přišel o své přirozené hospodářské a obchodní zázemí, ale hradní posádka nadále potřebovala služby řemeslníků a obchodníků, a řešením bylo opevněné sídliště v těsné blízkosti hradu. Na počátku podstatně klidnějšího ~~[[16. století\|~~šestnáctého]] století Libochovice opět prosperovaly, a Podhradí zaniklo. Jako pusté se uvádí v letech 1550 a 1553. Zachovala se z něj především obvodová hradba s věží a [[Bašta\|baštou]] ve dvou nárožích.<ref name="andel"/> Zbyněk z Hazmburka rozšířil panství o několik původně církevních vesnic a v letech 1456–1459 ovládal ve jménu koruny [[Hněvín]] a získal také Budyni. Zemřel bezdětný a majetek odkázal svému strýci Mikulášovi z Hazmburka, který sídlil na Kosti, a jeho synům. Hazmburské panství získal Jan, který byl významným členem [[Jednota zelenohorská\|jednoty zelenohorské]]. Král [[Matyáš Korvín]] ho jmenoval kancléřem a na Hazmburku sídlila uherská posádka. Za krále [[Vladislav Jagellonský\|Vladislava Jagellonského]] se Jan z Hazmburka stal zemským sudím. Jeho syn Jan mladší z Hazmburka a vnuk Kryštof z Hazmburka už na hradě nebydleli, protože se přestěhovali na pohodlnější, [[Renesanční architektura\|renesančně]] upravený hrad v Budyni. Hazmburk byl snad ještě nějakou dobu alespoň udržován, ale v roce 1586 je zmiňován jako pustý. V té době však už panství patřilo [[Lobkovicové\|Lobkovicům]], kteří ho od Kryštofa z Hazmburka koupili v roce 1558 a připojili k libochovickému panství.<ref name="andel"/> Řádek 69 ⟶ 68: Roku 1594 bylo libochovické panství jako majetek [[Jiří Popel z Lobkovic\|Jiřího Popela z Lobkovic]] zkonfiskováno a do roku 1602 ho spravovala královská komora. Potom ho získal do doživotního užívání synovec bývalého polského krále [[Štěpán Báthory\|Štěpána Báthoryho]], sedmihradský vévoda [[Zikmund Báthory]].<ref>Anděl 1984, s. 276.</ref> V roce 1613 panství přešlo do vlastnictví [[Šternberkové\|Šternberků]]. Do [[Třicetiletá válka\|třicetileté války]], kdy byly vypleněny Libochovice, již Hazmburk nijak nezasáhl. Roku 1676 se jeho majiteli stali [[Ditrichštejnové]] a od roku 1858 ho až do zestátnění v roce 1945 vlastnili jejich příbuzní [[Herbersteinové]]. Koncem devatenáctého století se část vrchu třikrát [[Svahový pohyb\|sesula]] a uvolněná suť pobořila domy v obci [[Klapý]]. Sesuv ze dne 3. srpna 1882 se obešel beze škod na domech, ale [[12. ~~březen\|12.~~  března]] 1898 (a několik týdnů poté) bylo zbořeno 32 domů včetně školy, a [[11. ~~duben\|11.~~  dubna]] 1900 bylo zbořeno dokonce 52 domů.<ref name="andel"/> Na začátku dvacátého století již z hradu zbyla jen [[zřícenina]]. K poslednímu menšímu sesuvu došlo 21. června 1939, naštěstí bez větších škod.<ref name="hazmburk"/> == Stavební podoba == Řádek 85 ⟶ 84: Hradní jádro, označované jako horní hrad, zaujalo vrcholovou část kopce. Obíhal ho [[parkán]] a od dolního hradu jej odděloval příkop.<ref name="durdik"/> V jádře stojí hranolová Bílá věž s [[cimbuří]]m, jejíž horní třetina je postavena z původně světlých kvádrů [[Pískovec\|křídového pískovce]]. Kolem věže dodnes stojí významné části plášťové hradby, která ohraničuje jádro s obdélným půdorysem a výrazně zaoblenými rohy. Hradba byla též opatřena cimbuřím a ochozem. Na západní straně se k hornímu hradu přikládá tzv. západní předhradí.<ref name="durdik"/> Bílá věž po rekonstrukci slouží jako rozhledna.<ref name="hazmburk"/> K hradbě jádra zevnitř přiléhaly tři [[palác]]ové budovy. Nejstarší z nich byl nejmohutnější palác na jihu. U stěny této budovy se dochovala pozoruhodná, z kvádrů zděná [[cisterna]] na vodu, která má čtverhranný trychtýřovitý sběrač a lahvovitou spodní část. Jádro hradu bylo v [[15.  století]] zastavěno natolik, že jediný volný prostor zbyl kolem této cisterny. Všechny budovy jádra včetně Bílé věže byly z obranných důvodů přístupné jen z úrovně prvního patra. Byly propojeny pavlačí a můstky.<ref name="durdik"/> == Pověsti == Řádek 108 ⟶ 107: == Přístup == Zřícenina je od roku 1997<ref name="hazmburk"/> přístupná v návštěvních hodinách v období od konce března do října s výjimkou pondělí. V  říjnu jsou zavírací dny pondělí a úterý. Na hrad vedou pouze pěší turistické trasy: žlutě značené trasa z Klapého, kde je v polovině jižního svahu hradu parkoviště, a červeně značená z [[Libochovice (okres Litoměřice)\|Libochovic]] do [[Třebenice (okres Litoměřice)\|Třebenic]]. Po neznačených polních cestách lze na hrad dojít i ze [[Slatina (okres Litoměřice)\|Slatiny]]. Bílá věž slouží jako rozhledna, ze které je výhled na dolní Polabí, Poohří a [[České středohoří\|Českého středohoří]].<ref name="mapa"/> [[Soubor:Ceske-Stredohori.jpg\|střed\|náhled\|700px\|Pohled z Hazmburku k severozápadu]]

Hazmburk: Porovnání verzí