Ochranné léčení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
základní úprava |
||
Řádek 1:
'''Ochranné léčení''' je
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora = Jiří Jelínek (právník)
| titul = Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou
| vydavatel = Leges
| místo = Praha
| rok vydání = 2017
}}</ref> Ochranné léčení je v českém právu upraveno v [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestním zákoníku]] (č. 40/2009 Sb.) a také v [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestním řádu]] (č. 141/1961 Sb.).
== Účel ochranného léčení ==
Účel ochranného léčení spočívá v terapeutickém vlivu na pachatele, především ve snaze zmírnit či odstranit rizikové faktory vedoucí k nebezpečnosti pachatele.<ref name=":1" /> Ochranné opatření by mělo vést k ochraně před nebezpečnými osobami. Jedná se o osoby závislé na omamných látkách či trpícími duševnímu poruchami.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Šámal
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Šámal
| titul = K úpravě ochranného léčení v trestním zákoníku
| periodikum = Trestněprávní revue
| datum vydání = 2010
| ročník = 9
| číslo = 4
| strany = 99–106
}}</ref> Trestní zákoník účel ochranného léčení přímo nevykládá.
== Ukládání ochranného léčení ==
Ochranné léčení je ukládáno podle § 99 [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestního zákoník]]u, a to buď obligatorně (povinně) na základě odst. 1 nebo fakultativně podle odst. 2 tohoto ustanovení. Fakultativní léčba se ukládá v případě, kdy pachatel spáchal trestný čin ve stavu duševní poruchy a jeho případný pobyt na svobodě je nebezpečný.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fremr
| jméno = Robert
| odkaz na autora = Robert Fremr
| spoluautoři = a kol
| titul = Trestní zákon. Komentář
| vydání = Praha
| vydavatel = Kluwer Wolters
| místo =
| rok vydání = 2015
| strany = 697
}}</ref>
Ochranné léčení tak lze uložit:<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Šámal
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Šámal
| spoluautoři = a kol
| titul = Trestní zákoník I. § 1–139. Komentář
| vydání = 1
| vydavatel = C. H. Beck
| místo = Praha
| rok vydání =
Řádek 63 ⟶ 52:
| oclc = 699497999
}}</ref>
* osobě, která spáchala čin jinak trestný, ale z důvodu nepříčetnosti není [[Trestní odpovědnost|trestně odpovědná]]
* [[pachatel]]i, který [[trestný čin]] spáchal ve stavu zmenšené [[Příčetnost|příčetnosti]]
* pachateli, který trestný čin spáchal ve stavu vyvolaném duševní poruchou
* pachateli, který trestný čin spáchal v souvislosti s užíváním, nebo pod vlivem návykové látky
== Výkon ochranného léčení ==
[[Soud]] ukládá ochranné léčení ambulantní, nebo ústavní formou. Volba výkonu se volí vzhledem k povaze a závažnosti nemoci a také léčebným možnostem. Během rozhodování jsou důležité [[Znalecký posudek|znalecké posudky]], odborná vyjádření týkající se duševního stavu obviněného a zprávy ošetřující
| příjmení =
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Jelínek (právník)
| spoluautoři = a kol
| titul = Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou
| vydání = 7
| vydavatel = Leges
| místo = Praha
| rok vydání = 2017
| strany =
}}</ref>
| příjmení =
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Šámal
| titul = K úpravě ochranného léčení v trestním zákoníku
| periodikum = Trestněprávní revue
Řádek 96 ⟶ 79:
| číslo = 4
| strany = 102
}}</ref> Ochranné léčení lze uložit jako
=== Zařízení poskytující ochranné léčení ===
V České republice se v současné době ochranná léčba neprovádí ve specializovaných zařízeních. Ambulantní i ústavní péči zajišťuje čtrnáct [[Psychiatrická nemocnice|psychiatrických nemocnic]] (šest sexuologické léčení, třináct psychiatrické léčení). Dle šetření konaného v období 2017–2019 ombudsmankou [[Anna Šabatová|Annou Šabatovou]] bylo zjištěno, že ochranné léčení dostatečně nefunguje. Jedná se jak o pohled na bezpečnost společnosti, tak i v potřebném zajištění kvalitní a odborné péče o nemocné. Ochranné léčení podle této zprávy nedokáže plnit původní účel a má spíše charakter [[Zabezpečovací detence|detence]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ochranné léčení nemá koncepci, negarantuje bezpečí pacientům, ani personálu
| url = https://www.ochrance.cz/aktualne/ochranne-leceni-nema-koncepci-negarantuje-bezpeci-pacientum-ani-personalu/
| vydavatel = Veřejný ochránce práv
| datum vydání = 21. 11. 2019
| datum přístupu = 3. 4. 2021
}}</ref>
== Délka ochranného léčení ==
Délka ochranného léčení je stanovena individuálně, vždy však na dobu po kterou to vyžaduje jeho účel. Ústavní ochranné léčení může dle trestního zákoníku trvat maximálně po dobu dvou let. V případě nenaplnění účelu ochranného léčení může po přezkoumání dojít, a to i opakovaně, k prodloužení ochranného léčení, pokaždé s horní hranicí dvou let.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pavel Šámal
| odkaz na autora = Pavel Šámal
|
| titul = Trestní zákoník I. § 1–139. Komentář
| vydání = 1
| vydavatel = C. H. Beck
| místo = Praha
| rok vydání =
Řádek 119 ⟶ 111:
== Reference ==
<references />
{{Autoritní data}}
|