Ochranné léčení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
základní úprava
Řádek 1:
'''Ochranné léčení''' je [[Trestní sankce|trestní sankcí]], resp. [[Ochranné opatření|ochranným opatřením]], které se ukládá pachatelům[[pachatel]]ům činu jinak trestného, které není možné stíhat pro jejich [[nepříčetnost]], [[Duševní porucha|duševní poruchu]] či užívání [[Návyková látka|návykových látek]].<ref name=":0">Zákon§ 99 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, § 99.</ref> Ochranné léčení je ukládáno dle § 98 trestního zákona č. 140/2009 Sb. ve znění pozdějších zákonů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = JELÍNEKJelínek
| jméno = JiŕíJiří
| odkaz na autora = Jiří Jelínek (právník)
| titul = Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou
| vydavatel = Leges
| místo = Praha
| rok vydání = 2017
}}</ref> Ochranné léčení je v českém právu upraveno v [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestním zákoníku]] (č. 40/2009 Sb.) a také v [[Trestní řád (Československo, 1961)|trestním řádu]] (č. 141/1961 Sb.).
}}</ref>
 
== Účel ochranného léčení ==
Je upraveno v zákoně č. 40/2009 Sb., [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestní zákoník]], a v zákoně č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ([[Trestní řád (Československo, 1961)|trestní řád]]).
Účel ochranného léčení spočívá v terapeutickém vlivu na pachatele, především ve snaze zmírnit či odstranit rizikové faktory vedoucí k nebezpečnosti pachatele.<ref name=":1" /> Ochranné opatření by mělo vést k ochraně před nebezpečnými osobami. Jedná se o osoby závislé na omamných látkách či trpícími duševnímu poruchami.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Šámal
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Šámal
| titul = K úpravě ochranného léčení v trestním zákoníku
| periodikum = Trestněprávní revue
| datum vydání = 2010
| ročník = 9
| číslo = 4
| strany = 99–106
}}</ref> Trestní zákoník účel ochranného léčení přímo nevykládá.
 
== Ukládání ochranného léčení ==
Ochranné léčení lze uložit fakultativně dle § 99 dost. 2 nebo obligatorně na základě § 99 odst. 1. Fakultativní léčba se ukládá v případě , kdy pachatel spáchal trestný čin ve stavu duševní poruchy a jeho případný pobyt na svobodě je nebezpečný. <ref>{{Citace monografie
Ochranné léčení je ukládáno podle § 99 [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestního zákoník]]u, a to buď obligatorně (povinně) na základě odst. 1 nebo fakultativně podle odst. 2 tohoto ustanovení. Fakultativní léčba se ukládá v případě, kdy pachatel spáchal trestný čin ve stavu duševní poruchy a jeho případný pobyt na svobodě je nebezpečný.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = FREMR
| příjmení = Fremr
| jméno = Robert
| odkaz na autora = Robert Fremr
| příjmení2 = Kolektiv
| spoluautoři = a kol
| titul = Trestní zákon komentář
| titul = Trestní zákon. Komentář
| vydání = Praha
| vydavatel = Kluwer Wolters
| místo = Praha2015Praha
| rok vydání = 2015
| strany = 697
}}</ref>
 
Ochranné léčení tak lze uložit:<ref name=":1">{{Citace monografie
'''Zařízení poskytující ochranné léčení'''
| příjmení = Šámal
 
| jméno = Pavel
V České republice se v současné době ochranná léčba neprovádí ve specializovaných zařízeních. Ambulantní i ústavní péči zajišťuje čtrnáct psychiatrických nemocnice ( šest sexuologické léčení, třináct psychiatrické léčení). Dle šetření v období 2017 - 2019 ombudsmankou Annou Šabatovou, bylo zjištěno, že ochranné léčení dostatečně nefunguje. Jedná se jak o pohled na bezpečnost společnosti, tak i v potřebném zajištění kvalitní a odborné péče o nemocné. Ochranné léčení nedokáže plnit původní účel a má spíše charakter detence. <ref>{{Citace elektronické monografie
| odkaz na autora = Pavel Šámal
| příjmení = Ombutsman
| spoluautoři = a kol
| jméno = veřejný ochránce práv
| titul = Trestní zákoník I. § 1–139. Komentář
| titul = Ochranné léčení nemá koncepci, negarantuje bezpečí pacientům, ani personálu
| url = HTTPS://www.ochrance.cz/aktualne
| vydavatel = www.ochrance.cz
| datum vydání = 21.11.2019
| datum přístupu = 3.4.2021
}}</ref>
 
 
 
 
Ochranné léčení lze uložit:
 
* osobě, která spáchala čin jinak trestný, ale z důvodu nepříčetnosti není [[Trestní odpovědnost|trestně odpovědná]]
 
*[[pachatel]]<nowiki/>[[Pachatel|i]], který [[trestný čin]] spáchal ve stavu zmenšené [[Příčetnost|příčetnosti]]
 
* pachateli, který trestný čin  spáchal ve stavu vyvolaném duševní poruchou
 
* pachateli, který trestný čin spáchal v souvislosti s užíváním, nebo pod vlivem návykové látky<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Pavel Šámal a kolektiv
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Trestní zákoník I. § 1-139. Komentář
| url = https://www.worldcat.org/oclc/699497999
| vydání = 1
| vydavatel = C. H. Beck
| místo = Praha
| rok vydání =
Řádek 63 ⟶ 52:
| oclc = 699497999
}}</ref>
* osobě, která spáchala čin jinak trestný, ale z důvodu nepříčetnosti není [[Trestní odpovědnost|trestně odpovědná]]
 
* [[pachatel]]i, který [[trestný čin]] spáchal ve stavu zmenšené [[Příčetnost|příčetnosti]]
== Účel ochranného léčení ==
* pachateli, který trestný čin  spáchal ve stavu vyvolaném duševní poruchou
Účel ochranného léčení spočívá v terapeutickém vlivu na pachatele, především ve snaze zmírnit či odstranit rizikové faktory vedoucí k nebezpečnosti pachatele.<ref name=":1" /> Ochranné opatření by mělo vést k ochraně před nebezpečnými osobami. Jedná se o osoby závislé na omamných látkách či trpícími duševnímu poruchami. <ref>{{Citace periodika
* pachateli, který trestný čin spáchal v souvislosti s užíváním, nebo pod vlivem návykové látky
| příjmení = ŠÁMAL
| jméno = PAVEL
| titul = K úpravě ochranného léčení v trestním zákoníku
| periodikum = Trestněprávní revue
| datum vydání = 2010
| ročník = 9
| číslo = 4
| strany = 99-106
}}</ref> Trestní zákoník účel ochranného léčení přímo nevykládá.
 
== Výkon ochranného léčení ==
[[Soud]] ukládá ochranné léčení ambulantní, nebo ústavní formou. Volba výkonu se volí vzhledem k povaze a závažnosti nemoci a také léčebným možnostem. Během rozhodování jsou důležité [[Znalecký posudek|znalecké posudky]], odborná vyjádření týkající se duševního stavu obviněného a zprávy ošetřující lékaře[[lékař]]e. Konečný verdikt záleží však na rozhodnutí soudce.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = JELÍNEKJelínek
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Jelínek (právník)
| příjmení2 = Kolektiv
| spoluautoři = a kol
| titul = Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou
| vydání = 7.
| vydavatel = Leges
| místo = Praha
| rok vydání = 2017
| strany = 778 - 780778–780
}}</ref> DlePodle § 99 odst. 5 trestního zákonazákoníku může být soudem dodatečně změněno ambulantní léčení na ústavní či naopak. Zákonem není stanoven časový interval těchto změn. Při splnění podmínek stanovených § 100 odst. 1. a 2. může soud také nařídit [[zabezpečovací detence|zabezpečovací detekcidetenci]]. Jde o případy, kdy ochranné léčení zjevně neplní svůj účel ( útěk pachatele ze zdravotnického zařízení, násilí na ošetřujícím personálu.. apod.). <ref>{{Citace periodika
| příjmení = ŠÁMALŠámal
| jméno = Pavel
| odkaz na autora = Pavel Šámal
| titul = K úpravě ochranného léčení v trestním zákoníku
| periodikum = Trestněprávní revue
Řádek 96 ⟶ 79:
| číslo = 4
| strany = 102
}}</ref> Ochranné léčení lze uložit jako samostatnousamostatné trestníochranné sankciopatření, v případě žekdyž jde o osobu, která pro svou nepříčetnost není trestně odpovědná, ale asoučasně jeby svým pobytem na svobodě byla nebezpečná okolí. V jiných případech se ochranné léčení ukládá vedle [[Trest odnětí svobody|trestu odnětí svobody]]. Jeho vykonání je možné před nebo po výkonu trestu odnětí svobody, podle toho v jakém případě se lépe zajistí naplnění účelu ochranného léčení.<ref name=":0" />
 
=== Zařízení poskytující ochranné léčení ===
V České republice se v současné době ochranná léčba neprovádí ve specializovaných zařízeních. Ambulantní i ústavní péči zajišťuje čtrnáct [[Psychiatrická nemocnice|psychiatrických nemocnic]] (šest sexuologické léčení, třináct psychiatrické léčení). Dle šetření konaného v období 2017–2019 ombudsmankou [[Anna Šabatová|Annou Šabatovou]] bylo zjištěno, že ochranné léčení dostatečně nefunguje. Jedná se jak o pohled na bezpečnost společnosti, tak i v potřebném zajištění kvalitní a odborné péče o nemocné. Ochranné léčení podle této zprávy nedokáže plnit původní účel a má spíše charakter [[Zabezpečovací detence|detence]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Ochranné léčení nemá koncepci, negarantuje bezpečí pacientům, ani personálu
| url = https://www.ochrance.cz/aktualne/ochranne-leceni-nema-koncepci-negarantuje-bezpeci-pacientum-ani-personalu/
| vydavatel = Veřejný ochránce práv
| datum vydání = 21. 11. 2019
| datum přístupu = 3. 4. 2021
}}</ref>
 
== Délka ochranného léčení ==
Délka ochranného léčení je stanovena individuálně, vždy však na dobu po kterou to vyžaduje jeho účel. Ústavní ochranné léčení může dle trestního zákoníku trvat maximálně po dobu dvou let. V případě nenaplnění účelu ochranného léčení může po přezkoumání dojít, a to i opakovaně, k prodloužení ochranného léčení, pokaždé s horní hranicí dvou let.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pavel Šámal a kolektiv
| odkaz na autora = Pavel Šámal
| jméno =
| příjmení2spoluautoři = a kol
| titul = Trestní zákoník I. § 1–139. Komentář
| jméno2 =
| titul = Trestní zákoník I. § 1-139. Komentář
| url = https://www.worldcat.org/oclc/699497999
| vydání = 1
| vydavatel = C. H. Beck
| místo = Praha
| rok vydání =
Řádek 119 ⟶ 111:
== Reference ==
<references />
 
{{Autoritní data}}